Přinášíme data v souvislostech

Nadcházející týden bude nabitý k prasknutí zásadními makroekonomickými daty. V centru pozornosti finančních trhů budou zasedání amerického Fedu a Evropské centrální banky. Z USA se dozvíme PCE inflaci i osobní příjmy a výdaje Američanů za srpen. Koncem týdne dorazí smršť prvních odhadů vývoje HDP za 3Q z ČR, Německa, eurozóny i USA.

V pátek budou v centru pozornosti předběžné zářijové indexy nákupních manažerů. PMI nejprve dorazí z Německa, poté z eurozóny, a nakonec z USA. Týden uzavře finální říjnový odhad indexu spotřebitelského sentimentu University of Michigan.

Ve čtvrtek Evropská komise publikuje předběžný odhad indexu spotřebitelské důvěry v eurozóně za říjen. Z USA se dozvíme týdenní údaje z trhu práce a Leading Economic Index.

Ve středu je ekonomický kalendář prázdný. Dozvíme se pouze notifikace deficitu a dluhu vládních institucí pro Českou republiku za loňský rok. Avšak zajímavé údaje přináší pohled zpět, který ukazuje na výrazný nárůst výrobní inflace v Německu.

V úterý se dozvíme ceny výrobců z Německa, které napoví, jak se propisují rostoucí ceny komodit do průmyslu. Následovat bude průzkum ekonomického sentimentu ZEW, a nakonec také zasedání Maďarské národní banky, kde trh i naše prognóza očekávají stabilitu sazeb na 5,50 %. Ani jeden z analytiků nepředpokládá, že by se MNB rozhodla jinak.

Koruna v minulém týdnu dokázala odolat silným datům z USA. Vyšší CPI a PPI inflace z tuzemska podpořily sílu české měny, která upevnila svou pozici a dosáhla týdenního maxima u 24,30 EUR/CZK. Nadcházející týden nabídne prázdný domácí kalendář, vývoj kurzu ovlivní především zahraniční impulsy — úterní zasedání maďarské centrální banky, páteční předběžné indexy PMI v Evropě i v USA a přetrvávající politicko-fiskální tenze ve Francii a ve Španělsku.

V tomto týdnu nás čeká série ukazatelů, které napoví více o aktuální kondici hlavních světových ekonomik. Hned v úterý se pozornost zaměří na německé ceny výrobců, průzkum sentimentu ZEW a měnověpolitické rozhodnutí v Maďarsku. Závěr týdne přinese průzkumy PMI z Německa, eurozóny i USA a finální průzkum spotřebitelského sentimentu z University of Michigan.

V září výrobní inflace v průmyslu meziročně rostla o 3,7 %, meziměsíčně se zvýšila o 1,2 %, ceny v zemědělství meziročně poklesly o 7,2 %, avšak meziměsíčně pozorujeme jejich nárůst o 3,2 %. Ve stavebnictví došlo k růstu cen stavebních prací (+3,9 % r/r) i stavebních materiálů (+6,9 % r/r). Hlavním trendem napříč odvětvími je propisování vyšších nákladů na energie, ropu, hnojiva a dopravu. Meziroční pokles cen v zemědělství je dán vyšší srovnávací základnou z minulého roku.

V pátek ráno ČSÚ zveřejní zářijové indexy cen výrobců v ČR, kde očekáváme nárůst meziměsíčně o 1,0 %, meziročně o 3,5 % z důvodu vyšších cen komodit. Eurostat zveřejní finální inflaci v eurozóně za září a také, jak si vedl zahraniční obchod. Týden uzavře americká průmyslová produkce.

Nadcházející týden bude nabitý k prasknutí zásadními makroekonomickými daty. V centru pozornosti finančních trhů budou zasedání amerického Fedu a Evropské centrální banky. Z USA se dozvíme PCE inflaci i osobní příjmy a výdaje Američanů za srpen. Koncem týdne dorazí smršť prvních odhadů vývoje HDP za 3Q z ČR, Německa, eurozóny i USA.

V pátek budou v centru pozornosti předběžné zářijové indexy nákupních manažerů. PMI nejprve dorazí z Německa, poté z eurozóny, a nakonec z USA. Týden uzavře finální říjnový odhad indexu spotřebitelského sentimentu University of Michigan.

Ve čtvrtek Evropská komise publikuje předběžný odhad indexu spotřebitelské důvěry v eurozóně za říjen. Z USA se dozvíme týdenní údaje z trhu práce a Leading Economic Index.

Ve středu je ekonomický kalendář prázdný. Dozvíme se pouze notifikace deficitu a dluhu vládních institucí pro Českou republiku za loňský rok. Avšak zajímavé údaje přináší pohled zpět, který ukazuje na výrazný nárůst výrobní inflace v Německu.

V úterý se dozvíme ceny výrobců z Německa, které napoví, jak se propisují rostoucí ceny komodit do průmyslu. Následovat bude průzkum ekonomického sentimentu ZEW, a nakonec také zasedání Maďarské národní banky, kde trh i naše prognóza očekávají stabilitu sazeb na 5,50 %. Ani jeden z analytiků nepředpokládá, že by se MNB rozhodla jinak.

V tomto týdnu nás čeká série ukazatelů, které napoví více o aktuální kondici hlavních světových ekonomik. Hned v úterý se pozornost zaměří na německé ceny výrobců, průzkum sentimentu ZEW a měnověpolitické rozhodnutí v Maďarsku. Závěr týdne přinese průzkumy PMI z Německa, eurozóny i USA a finální průzkum spotřebitelského sentimentu z University of Michigan.

V pátek ráno ČSÚ zveřejní zářijové indexy cen výrobců v ČR, kde očekáváme nárůst meziměsíčně o 1,0 %, meziročně o 3,5 % z důvodu vyšších cen komodit. Eurostat zveřejní finální inflaci v eurozóně za září a také, jak si vedl zahraniční obchod. Týden uzavře americká průmyslová produkce.

Ve čtvrtek dorazí z eurozóny srpnová průmyslová produkce, která v červenci meziročně stagnovala. V USA bude publikován průmyslový index Fed Manufacturing za září, který se v srpnu výrazně propadl z 20,6 na 7,6 bodů. Zářijové ceny výrobců ukážou, jak moc se rostoucí ceny komodit propisují do cen v průmyslu.

Středa bude klíčovým dnem týdne z pohledu globálních trhů, neboť v USA bude zveřejněn zářijový index spotřebitelských cen (CPI). Trh očekává, že v září inflace meziročně mírně vzrostla na 3,6 %.

Koruna v minulém týdnu dokázala odolat silným datům z USA. Vyšší CPI a PPI inflace z tuzemska podpořily sílu české měny, která upevnila svou pozici a dosáhla týdenního maxima u 24,30 EUR/CZK. Nadcházející týden nabídne prázdný domácí kalendář, vývoj kurzu ovlivní především zahraniční impulsy — úterní zasedání maďarské centrální banky, páteční předběžné indexy PMI v Evropě i v USA a přetrvávající politicko-fiskální tenze ve Francii a ve Španělsku.

Po slabším úvodu v minulém týdnu, který byl způsoben geopolitickými událostmi, slabším eurem z důvodu rozpočtové tenze ve Francii, koruna částečně smazala ztráty, k čemuž jí pomohla i vyšší tuzemská inflace za září a s ní spojená vyšší šance na další zvýšení sazeb ČNB. Tento týden bude v centru pozornosti americká inflace CPI, která spolu s vývojem konfliktu na Blízkém východě rozhodne o dalším směřování měnových kurzů.

Minulý týden byl lemován krasojízdou amerického dolaru, který navzdory klesajícím sázkám na zvyšování sazeb v USA znatelně posílil. Proti euru si připsal více než 1 % a tomuto trendu nedokázala odolat ani koruna. Ta zůstane pod tlakem, pokud si dolar bude udržovat současné rozpoložení. Z dlouhodobé perspektivy očekáváme, že koruna do konce letošního roku velmi mírně posílí, ale v 1H’27 bude vzhledem k zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu stagnovat okolo úrovně 24,30 EUR/CZK.

V minulém týdnu hrál na měnových trzích prim geopolitický vývoj, a protože se situace ani přes rozhovory nejvyšších politických představitelů nezlepšila, averze na finančních trzích rostla. V takovém prostředí se obvykle daří americkému dolaru a byl to i tento případ. Naopak regionální měny se dostávají pod tlak a koruna oslabila nad 24,40 EUR/CZK a ještě výrazněji vůči dolaru k 21,50 USD/CZK. Další námi predikovaný vývoj koruny (a mnoho dalšího) představíme zítra od 10:30 na našem webináři. Přihlásit se můžete prostřednictvím odkazu, který byl zaslán na vaši emailovou adresu.

Další eskalace konfliktu na Blízkém východě, rostoucí ceny energií společně s posilujícím americkým dolarem poslaly korunu nad úroveň 24,30 EUR/CZK. Té nepomohlo ani rozhodnutí ČNB ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Závazek k dalším krokům sice nebyl učiněn, ale některé fragmenty z tiskové konference guvernéra ČNB Aleše Michla podle nás signalizují možnost zvýšení sazeb do konce tohoto roku. O dalším pohybu koruny však v krátkém období rozhodne geopolitika, ceny energií a vývoj EUR/USD.

Rostoucí napětí na Blízkém východě, které se promítá na nárůstu cen ropy na světových trzích se koruně nemůže zamlouvat. Přidáme-li k tomu komentář viceguvenérky ČNB Evy Zamrazilové, že ke zvýšení úrokových sazeb na zasedání v tomto týdnu není mnoho důvodů, nemohlo to dopadnout jinak než alespoň dočasným oslabením koruny. Pro ni bude zásadní právě zasedání ČNB a následná komunikace Aleše Michla, která však podle nás koruně k duhu nepůjde. Koruna bude sledovat i zasedání Fedu a BoJ.

Krátkodobá epizoda koruny, kdy se vydala směrem k hranici 24 EUR/CZK, je u konce. V minulém týdnu zejména na pozadí mírně posilujícího amerického dolaru oslabila ke 24,20 EUR/CZK. V tomto týdnu ECB zvýší úrokové sazby, což by ovšem korunu nemělo vyvést z klidu. Následná komunikace a zveřejnění nové makroekonomické predikce však může trhy rozpohybovat. Naše revidovaná predikce nově počítá s ještě jedním zvýšením sazeb ECB v prosinci a totéž platí pro Fed (včetně září). Koruna bude také čekat na komentáře z ČNB.

Korunu v tomto týdnu z domácích dat ovlivní výsledky mezd za 2Q a také výsledek srpnové inflace. Na globální scéně se pozornost zaměří na evropskou inflaci, srpnové indexy ISM v USA, a především na páteční americká data z trhu práce.

Koruna v minulém týdnu posilovala až k 24,105 EUR/CZK. Předposlední srpnový týden přinese bohatou porci makroekonomických dat z domova i ze světa. Korunu může z českých dat ovlivnit revidovaný odhad HDP za 2Q 2026. Z amerických dat to je PCE inflace, zpřesněný růst HDP a sympózium v Jackson Hole.

V září výrobní inflace v průmyslu meziročně rostla o 3,7 %, meziměsíčně se zvýšila o 1,2 %, ceny v zemědělství meziročně poklesly o 7,2 %, avšak meziměsíčně pozorujeme jejich nárůst o 3,2 %. Ve stavebnictví došlo k růstu cen stavebních prací (+3,9 % r/r) i stavebních materiálů (+6,9 % r/r). Hlavním trendem napříč odvětvími je propisování vyšších nákladů na energie, ropu, hnojiva a dopravu. Meziroční pokles cen v zemědělství je dán vyšší srovnávací základnou z minulého roku.

Český statistický úřad potvrdil, že česká inflace se v září vrátila nad dvouprocentní cíl ČNB. Růst spotřebitelských cen meziročně zrychlil ze srpnových 1,9 % na 2,5 %. Hlavním motorem zdražování jsou pohonné hmoty, jejichž ceny v meziročním srovnání vzrostly o více než třetinu. Ceny na čerpacích stanicích rostly tak rychle, že rostoucí inflaci nezbrzdily ani levnější potraviny, nicméně jejich klesající cenová dynamika ztrácí postupně na síle a v zimních měsících je velmi pravděpodobné, že ceny potravin opět začnou růst.

Podíl nezaměstnaných osob v září zůstal na 5,0 % (+0,5 p.b. r/r). Medián trhu stejně jako my jsme očekávali, že podíl nezaměstnaných vzroste o 0,1 p.b. na 5,1 %. Úřad práce evidoval 368 377 uchazečů o zaměstnání, meziročně o 30 452 osob více. Počet volných pracovních míst narostl na 104 359, meziročně +8 593 pozic.

V srpnu maloobchodní tržby vzrostly reálně o 4,3 %, meziměsíčně se zvýšily o 0,2 %. Maloobchodní tržby si v letošním roce udržují solidní růstovou dynamiku, kterou podporuje především růst reálných příjmů domácností a s ní spojený návrat spotřebitelského apetitu. Právě spotřeba domácností je jedním z důležitých pilířů současného růstu české ekonomiky.

Tempo růstu průmyslové výroby postupně zvolňuje, když po jejím meziročním nárůstu v červnu o 3,8 %, v červenci o 3,1 %, srpnový výsledek dosáhl 2,6 %. Rovněž dynamika nových zakázek zpomaluje v posledních měsících, na základě čehož usuzujeme, že se pomalu začíná naplňovat naše prognóza plíživého vyprchávání efektu předzásobení. Ruku v ruce s tím podle nás dále zpomalí růstu HDP ve druhé polovině tohoto roku a celoroční výsledek skončí pod 2 %.

Nicméně to neznamená, že by se průmyslu jako celku nedařilo. Zvýšení produkce je vidět napříč odvětvím a za celý letošní rok očekáváme růst okolo 2 %, přičemž mírně lepší výsledek by průmysl mohl zaznamenat v příštím roce (nad 2 %). V tomto ohledu by měly pomoci vyšší vládní výdaje, ať už ze strany české vlády, ale také německé v rámci tamního fiskálního balíčku. Ten se podle dostupných údajů začíná propisovat do ekonomické aktivity. Na druhé straně nelze nezmínit, že existují znatelná rizika pramenící z války na Blízkém východě a zejména nárůstu cen energií, ale dále také z důvodu rostoucí zahraniční (především čínské) konkurence.

V srpnu skončila bilance zahraničního obchodu v deficitu -5,3 mld. Kč (naše predikce -3,5 mld. Kč, predikce trhu -5,2 mld. Kč). Meziročně byl deficit o 5,6 mld. Kč vyšší. Stejně jako v červenci i v srpnu jsou hlavním důvodem útlumu exportní aktivity celozávodní dovolené.

Inflace je zpátky nad 2 %. Podle předběžného odhadu ČSÚ inflace v meziročním vyjádření zrychlila ze srpnových 1,9 % na 2,5 %, což bylo přesně v souladu s tím, co jsme predikovali. Mediánový odhad trhu byl o 0,1 p.b. nižší a ČNB ve své srpnové prognóze očekávala inflaci pouze ve výši 2,2 %. Důvodem zrychlující inflace jsou ceny pohonných hmot, které jsou podle našich propočtů o více než třetinu dražší než loni touto dobou. Inflaci pod 2 % už neudržely ani klesající ceny potravin.

Bankovní rada ČNB však více než volatilní ceny potravin a energií sleduje tzv. jádrovou inflaci, která lépe zachycuje domácí tlaky. Bohužel pro centrální bankéře dobré zprávy nedorazily, když cenová dynamika akcelerovala u zboží z 0,2 % na 1,2 % a u služeb došlo k mírnému zrychlení ze 4,5 % na 4,6 %. Jádrová inflace setrvávající u 3 % bude jedním z argumentů, proč ČNB na příštím zasedání v listopadu podle nás zvýší základní úrokovou sazbu na 4 %.

Státní rozpočet byl za prvních devět měsíců tohoto roku v deficitu 194,5 mld. Kč, což je o 40,7 mld. Kč více než minulý rok. Po očištění příjmů a výdajů z EU by činil schodek 210,7 mld. Kč (+55,8 mld. Kč r/r). Výdaje státního rozpočtu rostly o 4,8 %, meziročně se příjmy do státního rozpočtu rostly pouze o 2,7 %.

Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se dále zlepšují, ačkoli v září pomalejším tempem než v srpnu, když index PMI poklesl z 54,1 na 53,5 bodů, což nepatrně zaostalo za naší (53,9) i tržní (53,7) predikcí. Poslední výsledky naznačují, že se pomalu začíná naplňovat naše predikce, že růst průmyslu bude mírně zpomalovat ve 2H’26, když efekt předzásobení bude pomalu chřadnout. Výroba i nové zakázky rostly pomalejším tempem. Nicméně rostoucí poptávka a předchozí výraznější nárůst objednávek si vyžádal, aby firmy ve vyšší míře najímaly nové pracovníky. To je rovněž v souladu s našimi předpoklady, proto očekáváme pokles nezaměstnanosti v příštím roce pod 5 % a růst průmyslové výroby nad 2 %.

Inflace se v posledních měsících držela pod 2 %, ale rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích podle nás vyhnaly inflaci v září až na 2,5 %. Navíc měsíce trvající napětí na Blízkém východě udržuje zvýšené ceny energií, které se projevují na rostoucích cenách v průmyslu a představují výrazné riziko dalšího nárůstu inflace v příštích měsících. Nezaměstnanost na začátku školního roku nejspíše mírně stoupla na 5,1 %, nicméně celkový stav tuzemského trhu práce hraje spíše do karet zaměstnanců. To se odráží na pozitivní náladě spotřebitelů, z čehož těží prodejci v maloobchodě. Na druhé straně průmysl v srpnu pravděpodobně přibrzdil a bilance zahraničního obchodu skončila v mírném deficitu.

České firmy investují téměř 28 % své hrubé přidané hodnoty. Za rok 2024 třetí nejvyšší podíl v EU. Za rok 2025 druhý. Německo i Polsko jsou za námi.

Přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu udržují globální ceny energií i inflační rizika výrazně zvýšená. Česká ekonomika prokazuje odolnost a po letošním růstu těsně pod 2 % v příštím roce zrychlí, nicméně centrální bankéři v ČR, eurozóně i USA budou muset z obav z pokračujícího růstu inflace zpřísnit své měnové politiky. Další vývoj navíc komplikuje růst mezd předbíhající produktivitu práce a prohlubující se schodek veřejných financí.

Ačkoli inflace v srpnu podle nás zůstala pod 2 %, bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání bude uvažovat, zda nezpřísnit svou měnovou politiku. Důvodů je hned několik, od zvýšené úvěrové aktivity, uvolněné fiskální politiky, rostoucí domácí poptávky, která se zrcadlí v pokračujícím zdražování služeb až po nadále svižný růst mezd. Nezaměstnanost zůstává nízká, lidem rostou disponibilní příjmy, díky čemuž více utrácejí za zboží i služby. Tržby maloobchodních prodejců tudíž dále rostou, ale daří se i průmyslu. Ten se těší z přílivu nových zakázek na druhé straně však čelí rostoucím vstupním nákladům, což mimo jiné přispěje k tomu, že po delší době skončí naše obchodní bilance v minusu.

Asi tipnete Rumunsko. Jenže správná odpověď je Japonsko!

A právě proto vznikl před téměř 40 lety Big Mac Index časopisu The Economist. Jeden z nejjednodušších – a zároveň nejchytřejších – způsobů, jak vysvětlit, proč se skutečná hodnota měn a jejich kupní síla často liší od aktuálních kurzů na devizových trzích.

V prvním čtvrtletí vláda hospodařila v režimu rozpočtového provizoria, což znemožnilo zahájení nových investičních projektů, ve druhém kvartále však již tento faktor pominul a vládní spotřeba přispěje k rychlejšímu růstu tuzemské ekonomiky. To naznačují i data z průmyslu, kde se projevuje efekt předzásobení. Zároveň důvěra domácností zůstává solidní zejména díky nadále nízké nezaměstnanosti, nízké inflaci a pokračujícímu rychlému růstu mezd, což se odráží na rostoucích tržbách v maloobchodě. Na druhé straně rostoucí spotřeba domácností je jedním z proinflačních rizik, proto ČNB v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Na srpnovém zasedání by ČNB mohla nechat sazby beze změny, ale již v září by je mohla opět zvýšit s ohledem na přetrvávající inflační rizika. Průmysl i zahraniční obchod vykazují známky oživení, avšak vzhledem k nestabilitě cen energií a globálnímu vývoji zůstává situace nejistá.

Uklidnění situace na Blízkém východě přispělo k poklesu cen na čerpacích stanicích, což bylo jedním z důvodů, proč se inflace v červnu vrátila pod 2% cíl ČNB. Zároveň je to pozitivní i z dlouhodobé perspektivy, protože by se vyšší náklady firem nemusely promítat již v prvním článku dodavatelského řetězce a následně ani v cenách pro konečné spotřebitele. V krátkém období to však vyústí v nižší přebytky obchodní bilance, když česká ekonomika je nucena dovážet energetické komodity za vyšší ceny. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, přesto se průmyslu relativně daří. Nicméně je to nejspíše způsobeno efektem předzásobení a v dalších měsících tak tuzemský průmysl nebude mít na růžích ustláno. Motorem růstu českého hospodářství tak nadále zůstávají útraty domácností, z čehož těží i maloobchodní sektor, na čemž se zatím nic nemění.

Ještě před třiceti lety bylo běžné vyrážet na dovolenou s řízky v chlebu. Dnes stále více českých rodin tráví dovolenou v hotelech s plnou penzí v Egyptě, Turecku, Řecku a jinde. A mnohé dokonce vyrážejí do zahraničí více než jednou ročně.