Přinášíme data v souvislostech

V pátek nejprve dorazí zpřesněné údaje o HDP za 2Q’26 v eurozóně. Podle úvodních odhadů ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % a meziročně o 1 %. ČNB zveřejní zápis ze svého zasedání v minulém týdnu, kdy zůstala základní úroková sazba na úrovni 3,75 %. Týden zakončí data z USA, a to konkrétně výsledky maloobchodu a průzkumu University of Michigan s důrazem na stav spotřebitelské důvěry a vývoj inflačních očekávání.

Ve čtvrtek se dozvíme, jak se vyvíjejí inflační tlaky ve Spojených státech amerických, ale tentokrát ve výrobě. Vzhledem k opětovnému nárůstu cen energií v důsledku zvýšeného napětí na Blízkém východě se očekává zrychlení cenového momenta. Meziroční dynamika by ale mohla dále zvolnit. Ve stejný čas dorazí také každotýdenní údaje o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Středa nabídne výsledek červencové inflace ve Spojených státech amerických, která může být jedním z klíčů, zda Fed přistoupí na svém příštím zasedání v září ke zvýšení úrokových sazeb, k čemuž se trh aktuálně mírně přiklání. Meziroční inflace by se dle odhadů měla snížit ze 3,5 % na 3,4 % a její jádrová složka pak z 2,6 % na 2,5 %, ale případné odchylky od predikcí mají potenciál zahýbat s finančními trhy.

Inflace v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,6 %, což je způsobeno primárně typickým sezónním faktorem, kdy se v prvním prázdninovém měsíci skokově zvýší ceny dovolených. Výraznějšímu nárůstu cenové hladiny pak brání pokračující pokles cen potravin. Cena másla je nejnižší od června 2010 a mléko je dokonce nejlevnější v historii sledování dat ze strany ČSÚ.

Meziroční inflace mírně zrychlila z 1,5 % na 1,7 %. Identicky jako v meziměsíčním srovnání tlačily inflaci dolů ceny potravin, když cena másla i mléka je o více než 40 % nižší než loni touto dobou. Na druhé straně ceny pohonných hmot jsou dražší o takřka 17 %. Co se týká dalšího vývoje inflace, očekáváme její oscilaci okolo 2 % v příštích měsících a ke konci roku zamíří blíže 3 %. Vrchol inflace pak odhadujeme na začátku příštího roku, kdy by mohla stoupnout až ke 3-4 %.

V úterý by měl Český statistický úřad opět potvrdit svůj předběžný odhad inflace. Podle něj v červenci meziroční inflace zrychlila z 1,5 % na 1,7 %. Neméně důležitá je však i struktura inflace zejména s ohledem na položky, které dosud rostly nadprůměrnou rychlostí (tržní nájemné, imputované nájemné či ceny v pohostinství).

Nejzásadnější událostí z pohledu české měny bylo čtvrteční zasedání ČNB, které vyústilo mezi analytiky v široce očekávanou stabilitu sazeb. Samotné rozhodnutí tak nebylo kurzotvorné, ale následná komunikace včetně nové predikce ze strany ČNB naznačuje, že by se další pohyb sazeb nahoru nemusel konat. Nastal tak námi nalajnovaný scénář, kdy koruna zamířila k úrovni 24,30 EUR/CZK. V tomto týdnu bude koruna sledovat zejména dění na Blízkém východě a výsledek červencové inflace v USA.

V červenci se nezaměstnanost zvýšila o 0,2 pb. na 5,0 %, což je údaj nad naší i tržní predikcí (4,9 %). Počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 367 346 osob. Za tímto vývojem stojí každoroční příliv absolventů a části pracovníků ze školství do evidence úřadů práce. V létě firmy omezují výběrová řízení a přijímání nových zaměstnanců ztrácí na dynamice. Provozy čerpají celopodnikové dovolené a nábory bývají odloženy až na září. Ke konci prvního pololetí může být ukončena řada poměrů na dobu určitou a lidé, kterým smlouva skončila, jsou ve větší míře evidováni na úřadech práce.

Z ekonomických údajů dominuje tomuto týdnu středeční výsledek červencové inflace v USA. Ta bude jedním z klíčových vstupních bodů pro Fed, jak se rozhodne nastavit svou měnovou politiku. Kromě toho se pochopitelně oči finančního světa dále upínají na Blízký východ a údajná jednání mezi USA a Íránem.

V pátek dorazí z globálního hlediska nejdůležitější údaje tohoto týdne, a těmi jsou oficiální vládní statistiky z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor v červnu výrazně zaostal za očekáváními, když vzniklo jen 57 tis. nových pracovních míst. Nyní je odhadováno vytvoření až 90 tis. Míra nezaměstnanosti by měla v červnu setrvat na hodnotě z minulého měsíce na 4,2 %.

V pátek nejprve dorazí zpřesněné údaje o HDP za 2Q’26 v eurozóně. Podle úvodních odhadů ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % a meziročně o 1 %. ČNB zveřejní zápis ze svého zasedání v minulém týdnu, kdy zůstala základní úroková sazba na úrovni 3,75 %. Týden zakončí data z USA, a to konkrétně výsledky maloobchodu a průzkumu University of Michigan s důrazem na stav spotřebitelské důvěry a vývoj inflačních očekávání.

Ve čtvrtek se dozvíme, jak se vyvíjejí inflační tlaky ve Spojených státech amerických, ale tentokrát ve výrobě. Vzhledem k opětovnému nárůstu cen energií v důsledku zvýšeného napětí na Blízkém východě se očekává zrychlení cenového momenta. Meziroční dynamika by ale mohla dále zvolnit. Ve stejný čas dorazí také každotýdenní údaje o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Středa nabídne výsledek červencové inflace ve Spojených státech amerických, která může být jedním z klíčů, zda Fed přistoupí na svém příštím zasedání v září ke zvýšení úrokových sazeb, k čemuž se trh aktuálně mírně přiklání. Meziroční inflace by se dle odhadů měla snížit ze 3,5 % na 3,4 % a její jádrová složka pak z 2,6 % na 2,5 %, ale případné odchylky od predikcí mají potenciál zahýbat s finančními trhy.

V úterý by měl Český statistický úřad opět potvrdit svůj předběžný odhad inflace. Podle něj v červenci meziroční inflace zrychlila z 1,5 % na 1,7 %. Neméně důležitá je však i struktura inflace zejména s ohledem na položky, které dosud rostly nadprůměrnou rychlostí (tržní nájemné, imputované nájemné či ceny v pohostinství).

Z ekonomických údajů dominuje tomuto týdnu středeční výsledek červencové inflace v USA. Ta bude jedním z klíčových vstupních bodů pro Fed, jak se rozhodne nastavit svou měnovou politiku. Kromě toho se pochopitelně oči finančního světa dále upínají na Blízký východ a údajná jednání mezi USA a Íránem.

V pátek dorazí z globálního hlediska nejdůležitější údaje tohoto týdne, a těmi jsou oficiální vládní statistiky z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor v červnu výrazně zaostal za očekáváními, když vzniklo jen 57 tis. nových pracovních míst. Nyní je odhadováno vytvoření až 90 tis. Míra nezaměstnanosti by měla v červnu setrvat na hodnotě z minulého měsíce na 4,2 %.

Ve čtvrtek budou nejprve v dopoledních hodinách zveřejněny červnové statistiky o průmyslu a zahraničním obchodě. Hlavní událostí je však zasedání ČNB, které by tentokrát podle nás mělo vyústit ve stabilitu úrokových sazeb. Zároveň bude zveřejněna nová makroekonomická prognóza, která může naznačit budoucí postup měnové politiky.

Na středu si pro nás ČSÚ přichystal výsledky předběžného odhadu inflace za červenec a maloobchodních tržeb za červen. V případě prvně jmenovaného očekáváme mírné zrychlení meziroční inflace z 1,5 % na 1,8 %. Růst maloobchodu by mohl mírně zpomalit, ale nárůst okolo 4 % by byl stále velmi solidní. Z eurozóny se dozvíme, jak se v červnu vyvíjela výrobní inflace. V USA bude zveřejněn další údaj z pracovního trhu, a to konkrétně průzkum ADP o počtu nově vytvořených míst v soukromé sféře. Neměli bychom ale opomenout ani výsledek indexu PMI pro služby dle instituce ISM.

Úterý bude patřit americkým datům. Nejprve je to červnový výsledek obchodní bilance, která nám ukáže, zda pokračuje prohlubování jejího deficitu. Následně budou publikována data o průmyslových objednávkách a o počtu volných otevřených pracovních míst dle průzkumu JOLTS, což bude první z důležitých datových bodů z tamního trhu práce v tomto týdnu.

Nejzásadnější událostí z pohledu české měny bylo čtvrteční zasedání ČNB, které vyústilo mezi analytiky v široce očekávanou stabilitu sazeb. Samotné rozhodnutí tak nebylo kurzotvorné, ale následná komunikace včetně nové predikce ze strany ČNB naznačuje, že by se další pohyb sazeb nahoru nemusel konat. Nastal tak námi nalajnovaný scénář, kdy koruna zamířila k úrovni 24,30 EUR/CZK. V tomto týdnu bude koruna sledovat zejména dění na Blízkém východě a výsledek červencové inflace v USA.

Na začátku minulého týdne koruna flirtovala s úrovní těsně nad 24,10 EUR/CZK, ale protože se členové bankovní rady ČNB vyjádřili spíše ve prospěch stability sazeb na srpnovém zasedání, vrátila se poslušně zpět ke 24,20 EUR/CZK. Zpevnila však vůči dolaru, který oslaboval po zasedání Fedu. V tomto týdnu rozhodne o dalším pohybu koruny především čtvrteční zasedání ČNB včetně zveřejnění nové makroekonomické predikce a tiskové konference guvernéra A. Michla. Prostor pro případné posílení koruny vidíme limitovaný.

Po silném závěru minulého týdne čeká korunu náročný týden. V centru pozornosti finančních trhů bude zasedání Fedu, budou zveřejněny předběžné odhady růstu HDP za 2Q v Česku, eurozóně i USA a také data o PCE inflaci z USA. Významnou proměnnou zůstává nestabilní situace na Blízkém východě, která vyhnala ceny ropy dočasně až ke 100 USD/barel.

Zásadním faktorem, který v tomto týdnu nejvíce ovlivní vývoj české koruny, bude situace kolem Hormuzského průlivu. Ceny ropy Brent vzrostly nad 90 USD/barel, další eskalace a napětí může tlačit ceny ropy ještě výše. Americký dolar by jako bezpečný přístav připsal zisky, což by korunu dostalo pod silný prodejní tlak. Kartami může zamíchat také postoj ECB po čtvrtečním zasedání.

Na rozdíl od minulého týdne, kdy byl kalendář téměř prázdný, nabídne tento týden hned několik událostí s potenciálem pohnout kurzem koruny. Většina z nich přijde ze zámoří. Hlavním impulzem bude úterní zveřejnění červnové inflace v USA a také situace na Blízkém východě.

Na začátku minulého týdne měla koruna tendence oslabovat směrem k 24,30 EUR/CZK, ale ve čtvrtek nastal obrat na pozadí ztrát amerického dolaru. Ten se dostal pod mírný tlak v souvislosti se slabšími výsledky z amerického trhu práce, po kterých investoři očekávají, že by Fed nemusel v brzké době zvyšovat úrokové sazby. Ztráty dolaru se zamlouvaly středoevropským měnám včetně koruny. O jejím dalším pohybu v tomto týdnu už výrazně napověděl dnešní výsledek inflace.

Americký dolar pokračoval ve své krasojízdě, díky čemuž koruna v minulém týdnu mírně oslabila. Pomocnou ruku jí tentokrát nenabídla ani ČNB prostřednictvím svého zápisu z posledního jednání, když se bankovní rada nezavázala k dalšímu zpřísnění měnové politiky. Naše aktualizovaná predikce očekává, že by se koruna mohla ve zbytku roku pohybovat okolo současných úrovní, pokud by úrokový diferenciál sazeb ECB a ČNB zůstal zachován. Záležet ale bude také na vývoji sazeb v USA a amerického dolaru.

Koruna se drží pod hladinou 24,20 EUR/CZK, k čemuž přispěly rozhovory guvernéra ČNB Aleše Michla a člena bankovní rady Jana Procházky. Oba uvedli, že zvýšení úrokových sazeb již na zasedání v tomto týdnu je reálnou možností. Finanční trh sází, že se tak stane, zatímco naše predikce předpokládá stabilitu sazeb. Pokud se naplní naše odhady, koruna pravděpodobně oslabí. Nicméně vzhledem k odolnosti CZK vůči vývoji na Blízkém východě a sázce trhu na přísnější měnovou politiku ČNB dáváme naši predikci koruny pod revizi.

Inflace v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,6 %, což je způsobeno primárně typickým sezónním faktorem, kdy se v prvním prázdninovém měsíci skokově zvýší ceny dovolených. Výraznějšímu nárůstu cenové hladiny pak brání pokračující pokles cen potravin. Cena másla je nejnižší od června 2010 a mléko je dokonce nejlevnější v historii sledování dat ze strany ČSÚ.

Meziroční inflace mírně zrychlila z 1,5 % na 1,7 %. Identicky jako v meziměsíčním srovnání tlačily inflaci dolů ceny potravin, když cena másla i mléka je o více než 40 % nižší než loni touto dobou. Na druhé straně ceny pohonných hmot jsou dražší o takřka 17 %. Co se týká dalšího vývoje inflace, očekáváme její oscilaci okolo 2 % v příštích měsících a ke konci roku zamíří blíže 3 %. Vrchol inflace pak odhadujeme na začátku příštího roku, kdy by mohla stoupnout až ke 3-4 %.

V červenci se nezaměstnanost zvýšila o 0,2 pb. na 5,0 %, což je údaj nad naší i tržní predikcí (4,9 %). Počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 367 346 osob. Za tímto vývojem stojí každoroční příliv absolventů a části pracovníků ze školství do evidence úřadů práce. V létě firmy omezují výběrová řízení a přijímání nových zaměstnanců ztrácí na dynamice. Provozy čerpají celopodnikové dovolené a nábory bývají odloženy až na září. Ke konci prvního pololetí může být ukončena řada poměrů na dobu určitou a lidé, kterým smlouva skončila, jsou ve větší míře evidováni na úřadech práce.

Takové drama jako v červnu tentokrát zasedání ČNB nenabídlo. Bankovní rada se po červnovém zvýšení úrokových sazeb rozhodla na svém dnešním jednání ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Základní úroková sazba tak zůstává ve výši 3,75 %. Rozhodnutí bylo v souladu s naší predikcí a rovněž s odhady dalších analytiků. Naopak finanční trh nevylučoval možnost v pořadí druhého zpřísnění měnové politiky v řadě. Nicméně z předchozích vyjádření členů bankovní rady se zdála varianta stability pravděpodobnější, a to se také potvrdilo.

Bankovní rada se na tomto postupu jednomyslně shodla. Červnové zpřísnění měnových podmínek je hodnoceno jako dostatečné a nyní existuje prostor na vyhodnocení příchozích dat.

Český statistický úřad v poslední době s dobrými zprávami nešetří. Po včerejším solidním výkonu maloobchodního sektoru a inflaci stále nacházející se pod 2 % jsme se dnes dozvěděli, že meziročně průmyslová produkce vzrostla bez kalendářního očištění v červnu o 7,2 % a pokud bychom vzali nestejný počet pracovních dní došlo k nárůstu produkce o 4 %. Naše prognóza patřila sice v rámci analytické obce mezi nejoptimističtější, ale červnový výsledek dopadl ještě lépe. Je pravdou, že tomuto pozitivnímu výsledku pomohla nízká srovnávací základní u výroby elektřiny, která tak letos povyskočila o 25 % a přispěla téměř 1,6 p.b. k růstu. Znatelně stoupla ale také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to až o 36 %.

Zároveň nelze jinak než pozitivně hodnotit, že hodnota nových zakázek vzrostla o 13,1 %, přičemž nové zakázky ze zahraničí se zvýšily takřka o pětinu. Ty se mohou týkat právě zmíněné výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení a také to může být jeden z prvních důkazů vlivu německého fiskálního balíčku a jeho pozitivního dopadu na český průmysl.

Zahraniční obchod v červnu skončil v přebytku 15,5 mld. Kč, což bylo meziročně o 11,5 mld. Kč méně. Medián trhu očekával, že obchodní bilance skončí v přebytku 17 mld. Kč, naše prognóza pak počítala s přebytkem 16,0 mld. Kč.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu inflace v červenci meziměsíčně povyskočila o 0,6 %, což je do značné míry způsobeno vyššími cenami dovolených a jedná se o typický sezónní jev. V meziročním inflace mírně zrychlila z 1,5 % na 1,7 % a v obou případech byly výsledky zcela v souladu s mediánovým odhadem trhu. Naše prognóza očekávala nepatrně vyšší hodnoty (0,7 % m/m a 1,8 % r/r). Strůjcem toho, že se nám inflace drží pod 2% cílem ČNB, jsou ceny potravin, kde probíhá nadále deflace. Nicméně v souladu s našimi odhady bylo tempo zlevňování o něco mírnější.

Na druhé straně dynamika cen ve službách po předchozím mírném zpomalení opět zrychlila. Červencový výsledek inflace by tak neměl být gamechangerem pro bankovní radu ČNB. Ta bude vyčkávat na další data a na zítřejším zasedání úrokové sazby nezmění.

V červnu poklesly maloobchodní tržby bez prodejů aut meziměsíčně o 0,1 %, meziročně vzrostly o 3,6 %. Naše prognóza očekávala nárůst o 3,8 %, což bylo téměř v souladu s výsledkem, medián trhu předpokládal nárůst o 4,0 %.

Na konci července skončil deficit státního rozpočtu ve výši 176,6 mld. Kč (meziročně +8,5 mld. Kč). Výdaje státního rozpočtu vzrostly meziročně o 5,4 %, příjmy se do státního rozpočtu zvýšily o 5,4 %. Schodek po očištění vlivu příjmů a výdajů souvisejícími s projekty EU dosáhl 212,4 mld. Kč (meziročně +46,4 mld. Kč).

Index PMI ve zpracovatelském průmyslu pro červenec skončil mírným zklamáním, když se snížil z 53,9 na 52,2 bodů, což je výsledek pod všemi odhady. Na druhé straně to nadále znamená zlepšování provozních podmínek v tuzemském průmyslu. Je však pravdou, že tento report naznačuje určitá rizika do dalších měsíců pro náš klíčový sektor. Tempo růstu nových zakázek i objemu výroby zvolnilo, což souvisí zejména se situací v zahraničí. To je v souladu s našimi předpoklady, že ve 2H’26 bude postupně vyprchávat efekt předzásobení a růst průmyslu, a s ním i celé české ekonomiky, bude zpomalovat ve srovnání s 1H’26. Zároveň s nadále zvýšenými cenovými tlaky to znamená, že firmy se musí s některými zaměstnanci rozloučit.

Asi tipnete Rumunsko. Jenže správná odpověď je Japonsko!

A právě proto vznikl před téměř 40 lety Big Mac Index časopisu The Economist. Jeden z nejjednodušších – a zároveň nejchytřejších – způsobů, jak vysvětlit, proč se skutečná hodnota měn a jejich kupní síla často liší od aktuálních kurzů na devizových trzích.

V prvním čtvrtletí vláda hospodařila v režimu rozpočtového provizoria, což znemožnilo zahájení nových investičních projektů, ve druhém kvartále však již tento faktor pominul a vládní spotřeba přispěje k rychlejšímu růstu tuzemské ekonomiky. To naznačují i data z průmyslu, kde se projevuje efekt předzásobení. Zároveň důvěra domácností zůstává solidní zejména díky nadále nízké nezaměstnanosti, nízké inflaci a pokračujícímu rychlému růstu mezd, což se odráží na rostoucích tržbách v maloobchodě. Na druhé straně rostoucí spotřeba domácností je jedním z proinflačních rizik, proto ČNB v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Na srpnovém zasedání by ČNB mohla nechat sazby beze změny, ale již v září by je mohla opět zvýšit s ohledem na přetrvávající inflační rizika. Průmysl i zahraniční obchod vykazují známky oživení, avšak vzhledem k nestabilitě cen energií a globálnímu vývoji zůstává situace nejistá.

Uklidnění situace na Blízkém východě přispělo k poklesu cen na čerpacích stanicích, což bylo jedním z důvodů, proč se inflace v červnu vrátila pod 2% cíl ČNB. Zároveň je to pozitivní i z dlouhodobé perspektivy, protože by se vyšší náklady firem nemusely promítat již v prvním článku dodavatelského řetězce a následně ani v cenách pro konečné spotřebitele. V krátkém období to však vyústí v nižší přebytky obchodní bilance, když česká ekonomika je nucena dovážet energetické komodity za vyšší ceny. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, přesto se průmyslu relativně daří. Nicméně je to nejspíše způsobeno efektem předzásobení a v dalších měsících tak tuzemský průmysl nebude mít na růžích ustláno. Motorem růstu českého hospodářství tak nadále zůstávají útraty domácností, z čehož těží i maloobchodní sektor, na čemž se zatím nic nemění.

Ještě před třiceti lety bylo běžné vyrážet na dovolenou s řízky v chlebu. Dnes stále více českých rodin tráví dovolenou v hotelech s plnou penzí v Egyptě, Turecku, Řecku a jinde. A mnohé dokonce vyrážejí do zahraničí více než jednou ročně.

Rok 2026 je poznamenán pokračujícími geopolitickými nejistotami, zejména v souvislosti s válkou na Blízkém východě, která ovlivňuje ceny energií a globální obchodní toky. Eurozóna čelí stagnaci s rizikem stagflace, inflace se drží nad cílem ECB, a růst HDP je značně utlumený. USA vykazují stabilní ekonomický růst kolem 2 %, přičemž inflace zůstává nad cílem Fedu. Česká ekonomika zpomaluje, ačkoli domácí poptávka a investice zůstávají podpůrné faktory. Inflace v ČR se drží v horní části tolerančního pásma ČNB, mzdy rostou rychlým tempem, což zvyšuje náklady firem. Výhled na roky 2026 a 2027 naznačuje mírné zrychlení růstu HDP, postupné snižování inflace, ale i pokračující tlak na růst mezd a cen nemovitostí.

Bankovní rada České národní banky ani na červnovém zasedání nezmění úrokové sazby a základní úroková sazba zůstane na úrovni 3,50 %. K tomuto rozhodnutí podle nás přispěje, že se inflace dále nezvýší, a naopak mírně poklesne z 2,5 % na 2,4 %. Na druhé straně centrální bankéře může znervózňovat mzdový vývoj, který by mohl zvolnit pouze nepatrně, v historickém kontextu je však nadále nadprůměrný a z dlouhodobého hlediska neslučující se s dosažením 2% inflačního cíle. Rostoucí mzdy a nízká nezaměstnanost přispívají k vyšším útratám domácností, které se promítají na pokračujícím růstu reálných tržeb v maloobchodě. Českou ekonomiku drží nad vodou domácí poptávka. Bohužel zahraniční poptávka je na tom o poznání hůře, což se projevuje na malátném výkonu zejména proexportně-orientovaného průmyslu a na nižším přebytku obchodní bilance.

Na obrazovkách běží konflikt, v zákulisí se přepisuje mapa peněz. Íránská krize funguje jako urychlovač megatrendu "dedolarizace" – ne tempem revoluce, ale tiché evoluce. Firmy i státy si po zkušenostech se sankcemi říkají: „nespoléhej na jednu měnu, ani na jednu platební dálnici.“ A přesně v tomhle momentu vstupuje na scénu čínský jüan. Ne jako nový král, ale jako tichá alternativa, která nabízí relativní komfort ve světě, kde jistota a stabilita jsou stále vzácnější.

Česká ekonomika si na začátku roku vedla velmi solidně, když očekáváme, že HDP mezičtvrtletně vzrostlo o 0,5 % a meziročně o 2,5 %. Tahounem zůstává spotřeba domácností, což je zřejmé i z výsledků v maloobchodě. Tam podle nás tržby během března stouply o 4,5 %. Zároveň nezaměstnanost zůstává v evropském měřítku nízká a v dubnu došlo k jejímu dalšímu poklesu na 4,8 %. Na druhé straně inflace se v dubnu vyšplhala nad 2% cíl ČNB, když predikujeme její nárůst na 2,5 %. Zároveň výrobní ceny v průmyslu během dubna meziměsíčně stouply o 1 % a meziročně o 0,7 %, ale bankovní rada ČNB zatím nebude reagovat zvyšováním úrokových sazeb a ponechá na příštím zasedání základní úrokovou sazbu na 3,50 %.