Schodek státního rozpočtu dosáhl na konci července 176,6 mld. Kč

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

V červenci do státního rozpočtu přichází platby DPH z druhého kvartálu, proto se meziměsíčně saldo mírně zlepšuje a schodek neroste tak rychle. V tomto měsíci do rozpočtu plynou také doplatky daní z příjmů fyzických i právnických osob, které navazují na červnové termíny pro podání daňových přiznání. Na příjmové straně se rozpočtu negativně dotkne snížení minimálních odvodů OSVČ na sociální pojištění z 40 % na 35 % průměrné mzdy. Na výdajové straně jsme v červnu viděli, že běžné výdaje rostly rychlejším tempem než příjmy a tento trend v červenci zmírnily příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+41,7 %, +31,2 mld. Kč) navýšené prostředky z Národního plánu obnovy (+18,1 mld. Kč). Běžné výdaje se zvýšily o 4,2 %, celkové výdaje o 5,4 %, celkové příjmy o 5,4 %. K prohlubování nerovnováhy mezi příjmy a výdaji přispívají vyšší výdaje na důchody a sociální dávky, provozní výdaje, platby za státní pojištěnce a také obsluha státního dluhu ve výši 55,6 mld. Kč (+5,4 %; +2,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu narostla o 20,6 % (+ 19,4 mld. Kč). Zvýšení investiční aktivity státu je pro ekonomiku pozitivním signálem, nicméně v kombinaci s tím, že běžné výdaje převyšují celkové příjmy, se uskutečňuje veškerá investiční aktivita na dluh. A to není v souladu s odpovědnou rozpočtovou politikou. V létě bývá investiční aktivita pozvolnější, a tempo investičních výdajů v tomto období zpomaluje.

Plnění státního rozpočtu ukázalo, že příjmy vzrostly o 5,4 % (+63,8 mld. Kč), inkaso daní rostlo pozvolna o 1,1 % (+6,4 mld. Kč). Výběr pojistného se zvýšil o 6,3 % (+29,6 mld. Kč). Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů rostly o 41,7 % (+31,2 mld. Kč).

Ministerstvo financí v srpnu zveřejní novou makroekonomickou prognózu, která bude přesněji reflektovat vývoj aktuální hospodářské situace. Již dubnová predikce poukazovala na silný růst nominálních mezd (+6,7 %). Rychlejší růst mezd podporuje vyšší výběr daní z příjmu fyzických osob (+7,1 %; +5,7 mld. Kč), současně z těchto vyšších mezd roste objem pojistného (+6,3 %; +29,6 mld. Kč). Lepší finanční situace domácností podporuje spotřebu, rostou tržby maloobchodních prodejců, a s tím se pojí vyšší výběr DPH (+4,7 %; +11,0 mld. Kč). Příjmovou stranu podporuje vyšší daň z příjmu právnických osob (+1,7 %; +2,0 mld. Kč), která od ledna 2024 vzrostla z 19 % na 21 %. V červenci bylo ukončeno snížení spotřební daně na naftu účinné od letošního dubna, které každý měsíc státní rozpočet zatížilo zhruba o 1 mld. Kč měsíčně. Tato úleva pro spotřebitele se začala z důvodu delší splatnosti propisovat do příjmů státního rozpočtu až od června. Inkaso spotřebních a energetických daní se proto zvýšilo pouze o 1,9 % (+ 1,8 mld. Kč) tažené příjmy ze spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků.