Měsíční odhady: Srpen 2026

 

Hrubý domácí produkt

• Prognóza: 0,4 % k/k; 2,0 % r/r
• Období: 2. čtvrtletí 2026
• Datum zveřejnění: 30. července

Poslední známý údaj: 0,2 % k/k a 2,2 % r/r (1. čtvrtletí 2026)

První kvartál letošního roku, co se týká samotných čísel, byl z pohledu české ekonomiky spíše zklamáním, když mezičtvrtletní růst zvolnil z 0,7 % na 0,2 % a v meziročním srovnání ze 2,7 % na 2,2 %. Nicméně když jsme se podívali na strukturu HDP, zdaleka to nebyl pesimistický obrázek. Spotřeba domácností si udržovala solidní momentum a výrazně se zvýšily investice, které by měly být motorem růstu tuzemského hospodářství v dlouhodobém horizontu. Navíc je třeba zmínit, že vláda hospodařila v tzv. rozpočtovém provizoriu, nové investiční projekty v prvních třech měsících nemohly být spuštěny. To znamená zaprvé, že více investovaly soukromé subjekty a zadruhé, že by vládní spotřeba měla přispívat k ekonomickému růstu ve zbytku roku (nutno však dodat za cenu vyššího deficitu). Navíc investice v českém prostředí jsou poměrně dovozně náročně, díky čemuž razantně (i ve spojitosti s nárůstem cen energetických komodit) stoupl dovoz. Tudíž navzdory tomu, že vývoz si udržel slušnou dynamiku, zahraniční obchod měl negativní dopad na růst HDP. To pravděpodobně přetrvalo i ve druhém čtvrtletí, na druhé straně však čísla z maloobchodu a průmyslu, kde se projevuje efekt předzásobení naznačují, že by mezikvartální růst mohl zrychlit. Naše prognóza očekává mezičtvrtletní růst o 0,4 % a ve srovnání s loňským druhým kvartálem o rovná 2 %.

Index spotřebitelských cen

• Prognóza: 0,7 % m/m; 1,8 % r/r
• Období: červenec
• Datum zveřejnění: 5./11. srpen

Poslední známý údaj: -0,3 % m/m a 1,5 % r/r (červen)

Inflační příběh české ekonomiky se v posledních měsících prakticky nemění. Růst cen služeb nevykazuje jakékoli tendence ke zpomalování, k čemuž výraznou měrou přispívá zvýšený růst mezd a také růst cen v oblasti nemovitostí. To je hlavní faktor, proč se jádrová inflace drží těsně pod 3 % a v červenci odhadujeme, že se bude pohybovat na hraně 2,8-2,9 %. Navíc je třeba připomenout, že zdražování v oblasti zboží se nadále pohybuje pod 1 %, nicméně zejména u energeticky náročných položek existují rizika, že inflace začne zrychlovat, a tudíž by se jádrová inflace mohla vyšplhat mimo toleranční pásmo ČNB. Na druhé straně celkovou inflaci v průběhu celého letošního roku tlačí dolů odpuštění POZE (cca -0,4 p.b.). Zároveň klesaly ale i neregulované ceny energií, což se pozitivně promítlo do ceníků dodavatelů. Od podzimu z důvodu nárůstu cen energií v letošním roce na pozadí války na Blízkém východě je však pravděpodobné, že slevovým akcím je konec. To jsou vlastně konstanty v tomto roce a o konečných výsledcích rozhodují ceny potravin a pohonných hmot. V případě prvně jmenovaného odhadujeme pokračující deflaci, která oproti minulému měsíci mírně zvolní. Ceny pohonných hmot v červnu výrazně poklesly, protože se situace na Blízkém východě uklidňovala. Nicméně nyní se konflikt opět rozhořel, což se projevilo na nárůstu cen ropy a ropných produktů na světových trzích a společně s navrácením spotřební daně u nafty na původní úroveň to vyvolalo opětovný nárůst cen na čerpacích stanicích (zejména v případě nafty). Naše prognóza proto předpokládá meziměsíční nárůst inflace o 0,7 % i díky vyšším cenám za dovolenou, což je typický sezónní jev. V meziročním vyjádření pak predikujeme mírné zrychlení inflace z 1,5 % na 1,8 %.

Maloobchodní tržby

• Prognóza: 4,5 % r/r s auty; 3,8 % r/r bez aut
• Období: červen
• Datum zveřejnění: 5. srpen
• Poslední známý údaj: 4,7 % r/r včetně aut, 4,7 % bez aut (květen)

Mnozí si mohli myslet, že spotřebitelé v návaznosti na růst cen pohonných hmot a obav z návratu vyšší inflace kvůli blízkovýchodnímu konfliktu opět uzavírají peněženky, když meziroční nárůst tržeb v maloobchodě zpomalil v dubnu až na 0,8 % (původně 1,6 %), ale není tomu tak. Upozorňovali jsme na statistický efekt způsobený termínem Velikonoc a na pokles tržeb primárně v oblasti pohonných hmot. Další statistiky z dubnového reportu byly vesměs pozitivní a květnové údaje nám daly za pravdu. Ve srovnání s dubnem byly tržby vyšší o 1,3 % a meziročně pak o 4,7 %. Důvěra spotřebitelů stále zůstává nadprůměrná, nezaměstnanost je nízká (ač v meziročním srovnání je mírně vyšší) a především růst nominálních mezd výrazně převyšuje míru inflace (v červnu 1,5 %), což dohromady vytváří mix, ve kterém spotřebitelé pomáhají svými útratami k vyššímu výkonu celé ekonomiky. Z toho těží maloobchodní sektor jako celek, když odhadujeme červnový nárůst tržeb o necelá 4 %. Navíc očekáváme, že se mu bude dařit i ve druhé polovině letošního roku.

Měnově-politické zasedání ČNB

• Prognóza: 3,75 % 
• Datum zasedání: 6. srpen
• Poslední známý údaj: 3,75 % (červen)

Po více než čtyřech letech bankovní rada ČNB přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb na svém červnovém zasedání, ačkoli se k tomuto kroku dle dřívějších komentářů příliš neměla. Rétorika centrálních bankéřů se však těsně před červnovým zasedáním změnila pravděpodobně zejména v souvislosti se zvýšenou mzdovou dynamikou (nominální růst o 8,1 % v 1Q’26). Nicméně i další domácí faktory (zvýšená jádrová inflace, nadměrná úvěrová dynamika či růst cen nemovitostí) přispěly v konečném důsledku ke zvýšení základní úrokové sazby na 3,75 %. Na srpnovém zasedání se bude opět rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením úrokových sazeb, přičemž bankovní rada bude mít k dispozici novou makroekonomickou prognózu, která bude nejspíše mírně revidována směrem níže u HDP, a naopak u inflace mírně výše. Ostatně i někteří členové bankovní rady uváděli, že by se inflace mohla na začátku roku vyšplhat nad 3 % (což je i náš odhad). Aktuálně je inflace sice pod 2% cílem (v červnu 1,5 %), což je ovšem dáno především pokračující deflací v oblasti potravin. Z fundamentálního hlediska se však inflační příběh české ekonomiky nemění, rizika směrem výše jsou stále přítomna (trh práce, nemovitostní trh, vyšší inflace ve službách či uvolněná fiskální politika), proto ČNB bude muset zůstat maximálně obezřetná. Původně jsme očekávali, že by mohlo dojít ke zvýšení sazeb již na tomto zasedání, ale z aktuálních vyjádření bankovní rady usuzujeme, že se úrokové sazby nezmění. Nicméně, pokud by mzdová dynamika zůstala zvýšená (bude zveřejněno 3.9.) a ECB by zvýšila v září úrokové sazby, dodatečné zpřísnění měnové politiky by mohlo nastat v září i od ČNB, což je aktuálně náš základní scénář.

Průmyslová výroba

• Prognóza: 2,1 % r/r (kal. očištěno)
• Období: červen
• Datum zveřejnění: 6. srpen

Poslední známý údaj: 2,0 % r/r (květen)

Průmysl v červnu podle našich odhadů vzroste o 2,1 % (neočištěná hodnota o 5,0 %, meziročně +1 pracovní den). V červnu bude hrát roli zejména efekt předzásobení, který je spojený s rychlým růstem nových zakázek. Z dat vyplývá, že tempo růstu nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu bylo v červnu nejrychlejší za poslední čtyři roky. S růstem nových objednávek roste potřeba vstupů, díky čemuž rostou také jejich ceny. Ačkoli podle aktuálních dat se výraznější růst nákladů zatím do výroby nepropisuje, nestabilní situace na Blízkém východě, kolísavé ceny ropy a vyšší výdaje na dopravu, mohou tlačit ceny vstupů ještě výše. Zároveň nyní před letními měsíci, kdy nastává období dovolených, jede průmysl na plné obrátky. V červnu se automobilovému průmyslu dařilo podobně jako v loňském roce, výrazně vzrostla výroba energie.

Zahraniční obchod

• Prognóza: 16,0 mld. Kč 
• Období: červen
• Datum zveřejnění: 6. srpen

Poslední známý údaj: 9,9 mld. Kč (květen)

Zahraniční obchod zažívá v červnu oživení před letními prázdninami. Očekáváme i v tomto roce, že obchodní bilance dosáhne přebytku, nicméně (nejen) z důvodu vyšších cen ropy, které meziročně vzrostly o 8 % předpokládáme, že meziročně bude nižší o 10,9 mld. Kč a dosáhne 16 mld. Kč. Automobilovému průmyslu se v květnu a v červnu dařilo, na obchodní bilanci pozitivně působil také přebytek obchodu se stroji a zařízeními, s elektrickými zařízeními a s kovodělnými výrobky. Silná koruna pomáhá zmírňovat deficit s ropou, přesto v minulém měsíci vzrostl deficit koksu a rafinovaných ropných produktů i deficit s ropou a zemním plynem. Na straně druhé silná koruna nepomáhá českým exportérům na zahraničních trzích. Od začátku roku pozorujeme, že úhrnem dovoz roste rychleji než vývoz.

Podíl nezaměstnaných osob

• Prognóza: 4,9 %
• Období: červenec
• Datum zveřejnění: 7. srpen

Poslední známý údaj: 4,8 % (červen)

V červenci se tradičně zvyšuje podíl nezaměstnaných osob ze tří důvodů. Tím prvním je příliv absolventů a také pracovníků ze školství, kterým skončila s koncem školního roku pracovní smlouva, na úřady práce. Druhým je útlum náboru nových zaměstnanců z důvodu dovolených. Nakonec v létě bývá pracovní trh sezónními zaměstnanci již nasycen, protože firmy ze stavebnictví, zemědělství, lesnictví a cestovního ruchu většinou nabírají již během jara. Letošní červenec nebude podle našich odhadů výjimkou, když podíl nezaměstnaných osob vzroste o 0,1 p.b. na 4,9 %. V červnu se podíl nezaměstnaných téměř nezměnil, počet volných pracovních míst evidovaných skrze úřad práce vzrostl o 1177 míst na 99 854 pozic. Na první pohled to poukazuje na příznivý vývoj, co se růstu poptávky po práci týče, nicméně na druhé straně je vidět diskrepance mezi nabídkou práce a poptávkou. U montážních dělníků připadá na jedno volné 1,3 uchazeče, u obsluhy pojízdných zařízení 1,6 uchazeče, u administrativních pracovníků 30,5 uchazeče, u prodavačů 14,4 uchazeče na 1 volné místo.

Index cen průmyslových výrobců

• Prognóza: 0,2 % m/m; 1,5 % r/r
• Období: červenec
• Datum zveřejnění: 17. srpen

Poslední známý údaj: -0,4 % m/m a 1,3 % r/r (červen)

V červnu ceny v průmyslové výrobě meziměsíčně poklesly o 0,4 % a meziroční růst zpomalil z letošního maxima 1,5 % v květnu na 1,3 %. Důvodem bylo zejména výrazné zlevňování cen ropy na světových trzích z úrovně necelých 100 USD/barel na začátku června až do blízkosti 70 USD/barel na konci minulého měsíce v souvislosti s dosažením mírového memoranda mezi USA a Íránem. To mělo mimo jiné zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu, klíčového dopravního uzlu a aktuálně hlavního katalyzátoru cen energií. O měsíc později je ale vše opět jinak, když USA a Írán obnovily vojenské operace (příměří skončilo, nyní aspoň klid zbraní). Finanční trhy znervózněly, což se projevilo na opětovném růstu cen energií. Ropa Brent zdražila za poslední měsíc o více než 18 % na aktuálních 86 USD/barel (krátce překonala i hranici 100 USD/barel). Není to však jen případ ropy. Totéž platí pro zemní plyn, který se obchoduje nyní okolo 56 EUR/MWh (o 30 % výše než před měsícem) a cena elektřiny vzrostla o více než 10 % ze 100 EUR/MWh ke 113 EUR/MWh. Průsaky těchto cen však do první části výrobního řetězce mohou být ale pozvolnější i vzhledem k vytváření zásob ze strany podniků, proto předpokládáme meziměsíční nárůst inflace v průmyslu o 0,2 % a 1,5 % v meziročním srovnání.