Prognózy

Přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu udržují globální ceny energií i inflační rizika výrazně zvýšená. Česká ekonomika prokazuje odolnost a po letošním růstu těsně pod 2 % v příštím roce zrychlí, nicméně centrální bankéři v ČR, eurozóně i USA budou muset z obav z pokračujícího růstu inflace zpřísnit své měnové politiky. Další vývoj navíc komplikuje růst mezd předbíhající produktivitu práce a prohlubující se schodek veřejných financí.

Ačkoli inflace v srpnu podle nás zůstala pod 2 %, bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání bude uvažovat, zda nezpřísnit svou měnovou politiku. Důvodů je hned několik, od zvýšené úvěrové aktivity, uvolněné fiskální politiky, rostoucí domácí poptávky, která se zrcadlí v pokračujícím zdražování služeb až po nadále svižný růst mezd. Nezaměstnanost zůstává nízká, lidem rostou disponibilní příjmy, díky čemuž více utrácejí za zboží i služby. Tržby maloobchodních prodejců tudíž dále rostou, ale daří se i průmyslu. Ten se těší z přílivu nových zakázek na druhé straně však čelí rostoucím vstupním nákladům, což mimo jiné přispěje k tomu, že po delší době skončí naše obchodní bilance v minusu.

V prvním čtvrtletí vláda hospodařila v režimu rozpočtového provizoria, což znemožnilo zahájení nových investičních projektů, ve druhém kvartále však již tento faktor pominul a vládní spotřeba přispěje k rychlejšímu růstu tuzemské ekonomiky. To naznačují i data z průmyslu, kde se projevuje efekt předzásobení. Zároveň důvěra domácností zůstává solidní zejména díky nadále nízké nezaměstnanosti, nízké inflaci a pokračujícímu rychlému růstu mezd, což se odráží na rostoucích tržbách v maloobchodě. Na druhé straně rostoucí spotřeba domácností je jedním z proinflačních rizik, proto ČNB v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Na srpnovém zasedání by ČNB mohla nechat sazby beze změny, ale již v září by je mohla opět zvýšit s ohledem na přetrvávající inflační rizika. Průmysl i zahraniční obchod vykazují známky oživení, avšak vzhledem k nestabilitě cen energií a globálnímu vývoji zůstává situace nejistá.

Uklidnění situace na Blízkém východě přispělo k poklesu cen na čerpacích stanicích, což bylo jedním z důvodů, proč se inflace v červnu vrátila pod 2% cíl ČNB. Zároveň je to pozitivní i z dlouhodobé perspektivy, protože by se vyšší náklady firem nemusely promítat již v prvním článku dodavatelského řetězce a následně ani v cenách pro konečné spotřebitele. V krátkém období to však vyústí v nižší přebytky obchodní bilance, když česká ekonomika je nucena dovážet energetické komodity za vyšší ceny. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, přesto se průmyslu relativně daří. Nicméně je to nejspíše způsobeno efektem předzásobení a v dalších měsících tak tuzemský průmysl nebude mít na růžích ustláno. Motorem růstu českého hospodářství tak nadále zůstávají útraty domácností, z čehož těží i maloobchodní sektor, na čemž se zatím nic nemění.

Rok 2026 je poznamenán pokračujícími geopolitickými nejistotami, zejména v souvislosti s válkou na Blízkém východě, která ovlivňuje ceny energií a globální obchodní toky. Eurozóna čelí stagnaci s rizikem stagflace, inflace se drží nad cílem ECB, a růst HDP je značně utlumený. USA vykazují stabilní ekonomický růst kolem 2 %, přičemž inflace zůstává nad cílem Fedu. Česká ekonomika zpomaluje, ačkoli domácí poptávka a investice zůstávají podpůrné faktory. Inflace v ČR se drží v horní části tolerančního pásma ČNB, mzdy rostou rychlým tempem, což zvyšuje náklady firem. Výhled na roky 2026 a 2027 naznačuje mírné zrychlení růstu HDP, postupné snižování inflace, ale i pokračující tlak na růst mezd a cen nemovitostí.

Bankovní rada České národní banky ani na červnovém zasedání nezmění úrokové sazby a základní úroková sazba zůstane na úrovni 3,50 %. K tomuto rozhodnutí podle nás přispěje, že se inflace dále nezvýší, a naopak mírně poklesne z 2,5 % na 2,4 %. Na druhé straně centrální bankéře může znervózňovat mzdový vývoj, který by mohl zvolnit pouze nepatrně, v historickém kontextu je však nadále nadprůměrný a z dlouhodobého hlediska neslučující se s dosažením 2% inflačního cíle. Rostoucí mzdy a nízká nezaměstnanost přispívají k vyšším útratám domácností, které se promítají na pokračujícím růstu reálných tržeb v maloobchodě. Českou ekonomiku drží nad vodou domácí poptávka. Bohužel zahraniční poptávka je na tom o poznání hůře, což se projevuje na malátném výkonu zejména proexportně-orientovaného průmyslu a na nižším přebytku obchodní bilance.

Česká ekonomika si na začátku roku vedla velmi solidně, když očekáváme, že HDP mezičtvrtletně vzrostlo o 0,5 % a meziročně o 2,5 %. Tahounem zůstává spotřeba domácností, což je zřejmé i z výsledků v maloobchodě. Tam podle nás tržby během března stouply o 4,5 %. Zároveň nezaměstnanost zůstává v evropském měřítku nízká a v dubnu došlo k jejímu dalšímu poklesu na 4,8 %. Na druhé straně inflace se v dubnu vyšplhala nad 2% cíl ČNB, když predikujeme její nárůst na 2,5 %. Zároveň výrobní ceny v průmyslu během dubna meziměsíčně stouply o 1 % a meziročně o 0,7 %, ale bankovní rada ČNB zatím nebude reagovat zvyšováním úrokových sazeb a ponechá na příštím zasedání základní úrokovou sazbu na 3,50 %.

Daň za válku na Blízkém východě platíme my všichni, když zejména kvůli výraznému zdražení pohonných hmot očekáváme, že inflace v březnu meziměsíčně vzrostla o 0,9 %. V meziročním vyjádření to znamená zrychlení inflační dynamiky z únorových 1,4 % na 2,3 %. Průsak do cen průmyslových výrobců by měl být pozvolnější, proto předpokládáme meziměsíční růst v uvozovkách pouze o 0,5 %. Meziroční pokles cen by zvolnil v takovém případě ze 3 % na 2 %. Nezaměstnanost v březnu mírně klesne na 5,1 %, a očekáváme, že v průměru za celý letošní rok může dosáhnout až 5,2 %. Další ukazatele válečným konfliktem nebyly zatíženy, protože se jedná o únorové hodnoty. Maloobchod by měl v únoru meziročně růst tempem 3,5 % (bez aut). Zahraniční obchod dle naší predikce skončí v únoru přebytkem 13,7 mld. Kč a průmyslová produkce by měla meziročně vzrůst o 1,5 %. V souhrnu se jedná o solidní čísla, ale další vývoj české ekonomiky nyní primárně stojí na tom, kdy válka na Blízkém východě skončí.

Válka na Blízkém východě je hlavní riziko pro světovou ekonomiku a scénáře závisí na její délce. V případě vyhrocení konfliktu by ropa mohla vzrůst na 150–170 USD/barel a eurozónu čeká stagflace; ECB by mohla reagovat vyššími sazbami, Fed by se v případě rychlého ukončení mohl vrátit k uvolněnění měnové politiky. Česká ekonomika by čelila vyšší nezaměstnanosti a možnému omezení růstu, inflace by při vleklém napětí mohla šplhat až na 6–7 %, koruna by oslabila k 25 EUR/CZK.