Dopřejte si pořádnou porci makroekonomických dat a ekonomických událostí každý den. Ranní okénko nabízí denní či týdenní přehled nadcházejících makroekonomických událostí ČR, dat z EU i z USA. Zároveň v pohledu zpět ukazuje vývoj z minulého dne. Přehledné texty vám pomohou snadno se zorientovat ve složitém a dynamickém makroekonomickém prostředí a jsou ideálním startem pro každodenní sledování ekonomiky a trhu. Podívejte se na to, jaká data mohou ovlivnit trhy, podnikatelské subjekty či domácnosti.

Tento týden zakončí finální odhad inflace v Německu za květen, výše tuzemského běžného účtu platební bilance za duben a předběžné výsledky květnového průzkumu University of Michigan.

Dnes z USA dorazí květnový výsledek výrobní inflace, která bude signalizovat pokračující cenové tlaky. Pro finanční trhy bude důležitější událostí měnově-politické jednání ECB, která podle mnoha indicií přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. S tímto scénářem počítá i naše prognóza, přičemž jeho pravděpodobnost se blíží podle sázek investorů až k 97 %. Nyní je tak spíše otázkou než zda, ale kolikrát Rada guvernérů zvýší úrokové sazby. My aktuálně předpokládáme ještě jedno další zvýšení sazeb v září. Budoucí postup může naznačit nová makroekonomická predikce ECB a také následná tisková konference prezidentky Ch. Lagarde.

Středeční den bude patřit údajům o inflaci. Nejprve velmi pravděpodobně ČSÚ potvrdí svůj předchozí odhad květnové inflace, která v meziročním srovnání poklesla na 2,4 %. Zajímat nás ale bude také struktura inflace s ohledem na potenciální postup ČNB v dalších měsících. Z globálního hlediska však bude zásadnější květnová inflace v USA. Ta by podle predikcí mohla dále akcelerovat z 3,8 % na 4,2 %. V takové situaci bude pro nového předsedu Fedu Kevina Warshe nemožné doručit snížení úrokových sazeb.

Úterý kromě stavu devizových rezerv České národní banky nabídne informaci o průmyslové výrobě v Německu. Z USA dorazí údaj o bilanci zahraničního obchodu, jehož deficit by se podle mediánového odhadu analytiků mohl mírně zmenšit.

Kromě vývoje konfliktu na Blízkém východě budou finanční trhy zajímat zejména výsledky spotřebitelské i výrobní inflace ve Spojených státech amerických, kde inflační tlaky začínají bobtnat čím dál silněji. Čeká nás také zasedání Evropské centrální banky, která nejspíše zpřísní svou měnovou politiku. Zvýšení úrokových sazeb se zdá jasné, aby centrální bankéři naznačili svou ochotu zabránit dalšímu růstu inflace.

V pátek se finanční trh zaměří primárně na vládní report z amerického trhu práce. Trh očekává, že v květnu vzniklo 95 tis. nových pracovních míst mimo zemědělský sektor a míra nezaměstnanosti zůstane třetí měsíc v řadě na 4,3 %. V Evropě bude publikován finální odhad HDP eurozóny za 1Q’26, přičemž se očekává potvrzení mezičtvrtletního růstu o 0,1 % a meziročního o 0,8 %. V neposlední řadě Český statistický úřad ukáže, jak se vedlo tuzemskému maloobchodu během dubna.

Čtvrteční den bude patřit tuzemské inflaci. Ta na začátku letošního roku zamířila pod 2 %, ale válka na Blízkém východě vyhnala ceny pohonných hmot na mnohem vyšší úrovně, díky čemuž inflace stoupla z únorových 1,4 % na 2,5 % v dubnu. Další nárůst inflace však v květnu neočekáváme, když naše predikce naznačuje mírný pokles na 2,4 % navzdory meziročnímu zvýšení cen pohonných hmot o čtvrtinu druhý měsíc v řadě.

Středa nabídne výrobní inflaci z eurozóny, která bude podobně jako v březnu výrazně ovlivněna vyššími cenami energií (primárně pohonných hmot). Ze Spojených států amerických dorazí data o pracovním trhu, a to konkrétně výsledky průzkumu ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru.

V úterý Eurostat zveřejní svůj úvodní odhad květnové inflace pro eurozónu. Naše prognóza očekává její nárůst ze 3 % na 3,5 %. V odpoledních hodinách by měla Polská národní banka rozhodnout opět o ponechání základní úrokové sazby na 3,75 %. Ve Spojených státech amerických bude publikován první údaj z tamního trhu práce a tím bude počet volných pracovních míst dle průzkumu JOLTS.