Komentáře

V září výrobní inflace v průmyslu meziročně rostla o 3,7 %, meziměsíčně se zvýšila o 1,2 %, ceny v zemědělství meziročně poklesly o 7,2 %, avšak meziměsíčně pozorujeme jejich nárůst o 3,2 %. Ve stavebnictví došlo k růstu cen stavebních prací (+3,9 % r/r) i stavebních materiálů (+6,9 % r/r). Hlavním trendem napříč odvětvími je propisování vyšších nákladů na energie, ropu, hnojiva a dopravu. Meziroční pokles cen v zemědělství je dán vyšší srovnávací základnou z minulého roku.

Český statistický úřad potvrdil, že česká inflace se v září vrátila nad dvouprocentní cíl ČNB. Růst spotřebitelských cen meziročně zrychlil ze srpnových 1,9 % na 2,5 %. Hlavním motorem zdražování jsou pohonné hmoty, jejichž ceny v meziročním srovnání vzrostly o více než třetinu. Ceny na čerpacích stanicích rostly tak rychle, že rostoucí inflaci nezbrzdily ani levnější potraviny, nicméně jejich klesající cenová dynamika ztrácí postupně na síle a v zimních měsících je velmi pravděpodobné, že ceny potravin opět začnou růst.

Podíl nezaměstnaných osob v září zůstal na 5,0 % (+0,5 p.b. r/r). Medián trhu stejně jako my jsme očekávali, že podíl nezaměstnaných vzroste o 0,1 p.b. na 5,1 %. Úřad práce evidoval 368 377 uchazečů o zaměstnání, meziročně o 30 452 osob více. Počet volných pracovních míst narostl na 104 359, meziročně +8 593 pozic.

V srpnu maloobchodní tržby vzrostly reálně o 4,3 %, meziměsíčně se zvýšily o 0,2 %. Maloobchodní tržby si v letošním roce udržují solidní růstovou dynamiku, kterou podporuje především růst reálných příjmů domácností a s ní spojený návrat spotřebitelského apetitu. Právě spotřeba domácností je jedním z důležitých pilířů současného růstu české ekonomiky.

Tempo růstu průmyslové výroby postupně zvolňuje, když po jejím meziročním nárůstu v červnu o 3,8 %, v červenci o 3,1 %, srpnový výsledek dosáhl 2,6 %. Rovněž dynamika nových zakázek zpomaluje v posledních měsících, na základě čehož usuzujeme, že se pomalu začíná naplňovat naše prognóza plíživého vyprchávání efektu předzásobení. Ruku v ruce s tím podle nás dále zpomalí růstu HDP ve druhé polovině tohoto roku a celoroční výsledek skončí pod 2 %.

Nicméně to neznamená, že by se průmyslu jako celku nedařilo. Zvýšení produkce je vidět napříč odvětvím a za celý letošní rok očekáváme růst okolo 2 %, přičemž mírně lepší výsledek by průmysl mohl zaznamenat v příštím roce (nad 2 %). V tomto ohledu by měly pomoci vyšší vládní výdaje, ať už ze strany české vlády, ale také německé v rámci tamního fiskálního balíčku. Ten se podle dostupných údajů začíná propisovat do ekonomické aktivity. Na druhé straně nelze nezmínit, že existují znatelná rizika pramenící z války na Blízkém východě a zejména nárůstu cen energií, ale dále také z důvodu rostoucí zahraniční (především čínské) konkurence.

V srpnu skončila bilance zahraničního obchodu v deficitu -5,3 mld. Kč (naše predikce -3,5 mld. Kč, predikce trhu -5,2 mld. Kč). Meziročně byl deficit o 5,6 mld. Kč vyšší. Stejně jako v červenci i v srpnu jsou hlavním důvodem útlumu exportní aktivity celozávodní dovolené.

Inflace je zpátky nad 2 %. Podle předběžného odhadu ČSÚ inflace v meziročním vyjádření zrychlila ze srpnových 1,9 % na 2,5 %, což bylo přesně v souladu s tím, co jsme predikovali. Mediánový odhad trhu byl o 0,1 p.b. nižší a ČNB ve své srpnové prognóze očekávala inflaci pouze ve výši 2,2 %. Důvodem zrychlující inflace jsou ceny pohonných hmot, které jsou podle našich propočtů o více než třetinu dražší než loni touto dobou. Inflaci pod 2 % už neudržely ani klesající ceny potravin.

Bankovní rada ČNB však více než volatilní ceny potravin a energií sleduje tzv. jádrovou inflaci, která lépe zachycuje domácí tlaky. Bohužel pro centrální bankéře dobré zprávy nedorazily, když cenová dynamika akcelerovala u zboží z 0,2 % na 1,2 % a u služeb došlo k mírnému zrychlení ze 4,5 % na 4,6 %. Jádrová inflace setrvávající u 3 % bude jedním z argumentů, proč ČNB na příštím zasedání v listopadu podle nás zvýší základní úrokovou sazbu na 4 %.

Státní rozpočet byl za prvních devět měsíců tohoto roku v deficitu 194,5 mld. Kč, což je o 40,7 mld. Kč více než minulý rok. Po očištění příjmů a výdajů z EU by činil schodek 210,7 mld. Kč (+55,8 mld. Kč r/r). Výdaje státního rozpočtu rostly o 4,8 %, meziročně se příjmy do státního rozpočtu rostly pouze o 2,7 %.

Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se dále zlepšují, ačkoli v září pomalejším tempem než v srpnu, když index PMI poklesl z 54,1 na 53,5 bodů, což nepatrně zaostalo za naší (53,9) i tržní (53,7) predikcí. Poslední výsledky naznačují, že se pomalu začíná naplňovat naše predikce, že růst průmyslu bude mírně zpomalovat ve 2H’26, když efekt předzásobení bude pomalu chřadnout. Výroba i nové zakázky rostly pomalejším tempem. Nicméně rostoucí poptávka a předchozí výraznější nárůst objednávek si vyžádal, aby firmy ve vyšší míře najímaly nové pracovníky. To je rovněž v souladu s našimi předpoklady, proto očekáváme pokles nezaměstnanosti v příštím roce pod 5 % a růst průmyslové výroby nad 2 %.