Komentáře

V úterý by mělo být nejprve potvrzeno, že tuzemská inflace meziročně vzrostla na 1,9 %. Zajímavější však by měla být její struktura včetně vývoje jádrové inflace. V USA výrobní inflace signalizovala inflační tlaky, které v březnu ještě zesílily v důsledku války na Blízkém východě.

V březnu se podíl nezaměstnaných osob snížil o 0,2 p.b. na 5,0 %, což byl o trochu vyšší pokles, než předpokládala naše i tržní predikce. Meziročně se nezaměstnanost zvýšila o 0,7 p.b. a je nejvyšší od roku 2016. Březen je tradičně spojený s poklesem podílu nezaměstnaných z důvodu začátku sezónních prací.

Průmyslová produkce v únoru reálně meziměsíčně vzrostla o 1,3 % a v meziročním srovnání byla vyšší rovněž o 1,3 %, což je téměř v souladu s naší i tržní predikcí. Oproti lednu se sice jedná o zpomalení, ale mnohem důležitější je výhled do dalších měsíců, a ten je zahalen velkou mlhou nejistoty.

Březnové údaje z Německa či celé eurozóny jasně signalizovaly dopady války na Blízkém východě do inflace. Meziměsíčně tam poskočila cenová hladina zejména díky vyšším cenám pohonných hmot o více než 1 % a podobný vývoj jsme očekávali i u nás (naše prognóza +0,9 %). V meziročním srovnání by to znamenalo zvýšení inflace z 1,4 % na 2,3 %. Podle úvodního odhadu ČSÚ stouply ceny energií (kam se řadí i pohonné hmoty) oproti únoru o více než 5 %.

Maloobchodní tržby bez aut v únoru vzrostly o 4,1 % (náš odhad 3,5 %, medián trhu 3,8 %). Zatímco meziměsíčně maloobchodní tržby reálně stagnovaly, za potraviny se zvýšily o 0,4 % a za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty klesly po -0,2 %, meziročně tržby vyskočily o 4,1 %.

Bilance zahraničního obchodu skončila v únoru v přebytku ve výši 19,3 mld. Kč (náš odhad 13,7 mld. Kč, medián trhu 27,7 mld. Kč). Únorový výsledek ještě neovlivnila válka na Blízkém východě a kurz koruny se během února pohyboval okolo 24,26 EUR/CZK.

Schodek státního rozpočtu po třech měsících dosáhl 27,6 mld. Kč, meziročně si polepšil o 63,6 mld. Kč. V prvním kvartále tohoto roku výdaje brzdilo rozpočtové provizorium, výdaje jsou tak meziročně nižší o -8 % (v lednu -14 %, v únoru -10 %).

Index PMI pro zpracovatelský průmysl v České republice následoval trend evropských výsledků z minulého týdne, které pozitivně překvapily. Tuzemský PMI povyskočil z únorových 50,0 na 52,8 bodů v březnu a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za téměř čtyři roky. Zlepšení provozních podmínek je zejména dáno nárůstem nových zakázek, což se odráží také na zvýšení objemu výroby. Radost ovšem kalí situace na Blízkém východě, která se projevuje na firemní snaze sehnat si v maximálně možné míře potřebné vstupy. Zvýšená poptávka po vstupech a problémy s jejich dodáním ovšem tlačí ceny vzhůru. Růst byl nejrychlejší od října 2022, přičemž navyšování cen může pokračovat, pokud konflikt v brzké době neustane.

Konflikt na Blízkém východě dynamicky mění předpoklady letošního vývoje světové ekonomiky. Na český bankovní sektor bude mít dopad zprostředkovaný, a to přes změnu makroekonomického prostředí a případné změny finanční kondice klientů. Podle toho, jak razantní tyto dopady budou, můžeme i přes velmi dobrou startovní pozici v úvodu letošního roku očekávat od druhého čtvrtletí vyšší sklon domácností spořit namísto spotřebovávat a nižší tempo růstu úvěrů, především ve firemním sektoru.