Komentáře

V srpnu nezaměstnanost setrvala na 5,0 %, meziročně vzrostla o 0,5 p.b. Na úřadech práce v posledním prázdninovém měsíci zůstávají absolventi vysokých a středních škol, ale také úřad eviduje vyšší podíl matek s dětmi do 10 let, které do zaměstnání nastoupí se začátkem školního roku.

Průmyslová výroba, v důsledku méně pracovních dní v letošním roce než loni, meziročně stagnovala, ale po očištění o kalendářní vlivy vzrostla o 3,1 % a navázala tak na velmi dobrý výsledek z června (3,8 %). Tento výsledek je nepatrně lepší, než jsme odhadovali (2,8 %) a naznačuje, že se efekt předzásobení zatím nevyčerpal a zároveň, a že české firmy jsou schopné se přizpůsobit náročnému geopolitickému prostředí včetně vyšším nákladům na vstupy, zejména pak energií. V meziměsíčním srovnání sice výroba poklesla o 1,1 %, ale to je běžný sezónní vývoj, který je dán zejména celozávodními dovolenými v období prázdnin. Typicky se jedná o automobilový sektor včetně některých odvětví na něm závislý (např. výroba gum).

Začátek třetího čtvrtletí v průmyslu tak naznačuje, že zpomalování ekonomické aktivity, které jsme předpokládali na základě vyprchání efektu předzásobení a negativních dopadů přicházejících z Blízkého východu, se zatím nematerializovalo. Vnímáme tak rizika naší predikce výkonu průmyslu i celého HDP (1,6 %) směrem výše.

Červenec bývá tradičně jedním z nejslabších měsíců roku, což dokládá také výsledek zahraničního obchodu, kdy obchodní bilance skončila v deficitu -8,5 mld. Kč (naše predikce -7,5 mld. Kč). Meziročně byl deficit o 5,0 mld. kč vyšší. Hlavním důvodem útlumu exportní aktivity bývají celozávodní dovolené zejména v exportně orientovaném automobilovém průmyslu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že úvodní odhad srpnové inflace příliš vzruchu nenabízí. Meziměsíčně totiž vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání došlo k nárůstu z 1,7 % na 1,9 % přesně v souladu s naší predikcí, ale i s odhadem trhu a ČNB. Vypadá to tak, že každý věděl, jak to dopadne. Pohled na základní strukturu inflace je však mnohem zajímavější. Deflace v části potravin a nealkoholických nápojů akcelerovala z -3,1 % na -4,3 %. Na druhé straně ceny energií po dlouhých měsících (zvláště díky poklesu cen elektřiny a plynu) meziročně stouply o 2,3 %, na čemž mají zásluhu zejména výrazně dražší pohonné hmoty.

Pro bankovní radu ČNB je ale důležitější vývoj jádrové inflace, která se mohla mírně snížit z červencových 3 %, protože růst cen služeb mírně zvolnil ze 4,7 % na 4,5 %. Přesto se však domníváme, že zvýšení sazeb na zářijovém zasedání je reálnou variantou.

V červenci vzrostly maloobchodní tržby bez prodejů aut meziměsíčně o 0,6 %, meziročně vzrostly o 4,8 %. Naše prognóza i medián trhu očekávaly nárůst o 4,6 %, což bylo téměř v souladu s výsledkem.

Průměrná mzda ve 2Q vzrostla o 3105 Kč (+6,4 %) na 51 966 Kč, průměrná inflace v tomto období činila 2,0 % a reálná mzda tak rostla o 4,3 % (náš odhad byl 4,4 %). Mezikvartálně se průměrná mzda zvýšila o 1,6 %. Zpřesněný odhad průměrné mzdy v 1Q ukázal na růst 49 328 Kč. Růst reálných mezd v 1Q 2026 byl revidován z 6,4 % na 4,4 %.

Za prvních osm měsíců letošního roku byl státní rozpočet v deficitu 186,1 mld. Kč, což je o téměř 21 mld. Kč horší výsledek než loni. S pokračujícím zadlužováním navíc můžeme počítat i v příštím roce, když včera ministerstvo financí představilo úvodní návrh na rok 2027, ve kterém počítá s prohloubením schodku z letošních 310 mld. Kč na 389 mld. Kč. Slib vládní koalice dodržet maximálně 3% deficit veřejných financí stanovený v Maastrichtských kritérií tak zůstane nejspíše nenaplněn.

Po mírném zklamání v červenci, kdy index PMI pro průmysl poklesl z 53,9 na 52,2 bodů, v srpnu naopak došlo k pozitivnímu překvapení, když vzrostl na 54,1 bodů. To značí největší zlepšení provozních podmínek od dubna 2022. Důvodů pro tento vývoj je několik. Nové zakázky vzrostly nejvyšším tempem od začátku války na Ukrajině, rostoucí poptávka vyústila v nárůst objemu výroby a také k navýšení zaměstnanosti. Zároveň je pozitivní, že cenové tlaky polevily, ač z historického hlediska zůstávají silnější. Na druhé straně problémy s dodávkami klíčových materiálů pokračují, což nutí firmy vytvářet si zásoby. Průmysl si tak vede velmi dobře, nicméně růstová dynamika nejspíše zpomalí, jak bude odeznívat efekt předzásobení.

Celkové vklady vzrostly v červenci o 0,3 % m/m a v meziročním srovnání zpomalilo tempo růstu vkladů na 4,7 %. Za červencovým růstem vkladů stojí především finanční a vládní instituce (+77 mld. Kč), vklady firem i domácností poklesly. Celkové úvěry pokračují ve svižné dynamice, kdy meziroční tempo celkových úvěrů dosáhlo 10,8 %. Rychlejší růst vykazují jak firemní úvěry (+13,4 % r/r), tak úvěry domácnostem (+10,2 % r/r). Tempo růstu úvěrů domácnostem mírně zpomaluje, naopak firemní sektor překonává všechna dosavadní očekávání.