
Paradox je až zarážející. Evropa vytváří srovnatelný podíl špičkového výzkumu jako USA, ale mezi největšími technologickými firmami světa evropská jména téměř nenajdeme. Ne proto, že by Evropa neuměla inovovat. Neumí (bohužel) inovace škálovat.
Philippe Aghion připomněl starou Schumpeterovu lekci: prosperita vzniká skrze „kreativní destrukci" – schopnost vrhnout nové nápady na trh a nechat ty nejlepší růst a slabé nezachraňovat, nechat padnout. Enrico Letta k tomu přidal nepříjemnou pravdu: jednotný trh stále není skutečně jednotný. Zboží cestuje Evropou snadno. Kapitál, znalosti, výzkum či inovace zdaleka ne.
Výsledek? Americký startup vstupuje na jeden trh s více než 348 miliony zákazníků. Evropský startup naráží na 27 národních regulací, 24 jazyků, roztříštěné finanční trhy, nedostatek kapitálu a vývoz úspor do světa. Není proto překvapivé, že evropské firmy získávají jen zlomek rizikového kapitálu oproti USA.
Aghionův recept je překvapivě jednoduchý: méně chránit průměrnost, více podporovat excelenci. Přilákat nejlepší vědce (z USA), usnadnit pohyb talentů, propojit kapitálové trhy a odstranit bariéry vstupu nových firem (EU int.).
Konkurenceschopnost už dnes nestojí jen na efektivitě. Novou proměnou úspěchu je odolnost. Schopnost inovovat, růst a zároveň ustát geopolitické, technologické i energetické šoky.
Právě zde se rozhoduje, zda bude Evropa i za deset let tvůrcem budoucnosti. Nebo jen jejím konzumentem.
