
Český statistický úřad v poslední době s dobrými zprávami nešetří. Po včerejším solidním výkonu maloobchodního sektoru a inflaci stále nacházející se pod 2 % jsme se dnes dozvěděli, že meziročně průmyslová produkce vzrostla bez kalendářního očištění v červnu o 7,2 % a pokud bychom vzali nestejný počet pracovních dní došlo k nárůstu produkce o 4 %. Naše prognóza patřila sice v rámci analytické obce mezi nejoptimističtější, ale červnový výsledek dopadl ještě lépe. Je pravdou, že tomuto pozitivnímu výsledku pomohla nízká srovnávací základní u výroby elektřiny, která tak letos povyskočila o 25 % a přispěla téměř 1,6 p.b. k růstu. Znatelně stoupla ale také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to až o 36 %.
Zároveň nelze jinak než pozitivně hodnotit, že hodnota nových zakázek vzrostla o 13,1 %, přičemž nové zakázky ze zahraničí se zvýšily takřka o pětinu. Ty se mohou týkat právě zmíněné výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení a také to může být jeden z prvních důkazů vlivu německého fiskálního balíčku a jeho pozitivního dopadu na český průmysl.
Průmyslová produkce

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Produkce automobilů

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Bariéry expanze v průmyslu

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení patřila mezi tahouny průmyslu v červnu, přičemž ČSÚ konkretizuje, že tomu tak bylo zejména u kolejových vozidel nebo letadel a jejich součástí. To má pravděpodobně souvislost s vyššími výdaji na obranu v celé Evropě, z čehož těží právě tuzemský průmysl se svým historicky silným zbrojním odvětvím. Navíc i výhled zůstává pozitivní, když hodnota nových zakázek v červnu vzrostla 3,4x (za 1H’26 o více než třetinu), přičemž se jedná povětšinou o dlouhodobé projekty. Obranný sektor tak může být novým pilířem tuzemského průmyslu, k čemuž má nakročeno i díky závazku NATO postupně zvyšovat své výdaje ve vztahu k HDP.
Dále pokračuje slušný růst výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, který se v posledních měsících pohybuje mezi 3-4 %. Nicméně tento sektor podobně jako jiná energeticky náročná odvětví je ohrožen opětovným nárůstem cen energií. Blízkovýchodní konflikt nezpůsobil jen růst cen ropy a ropných produktů, ale v poslední době také přispěl ke zvýšení cen elektřiny na světových trzích. Pokud by jejich ceny dále rostly nebo stouply ceny emisních povolenek, byl by to vážný zádrhel na cestě k oživení těchto částí průmyslu. Radost nám také dělá tempo výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, které nezpomaluje a nadále roste dvouciferně. Na síle pak nabírá zpracovatelský průmysl, kde dynamika v celém 2Q’26 zrychlovala až na 2,6 % v červnu a za 1H’26 je produkce vyšší o 2 %.
Rovněž hodnota nových zakázek dotváří aktuálně pozitivní obrázek o českém industry, protože se zvýšila o více než 13 %. Nárůst byl patrný zejména ze zahraničí (+19,5 %). Kromě výše zmíněného odvětví ostatních dopravních prostředků a zařízení rostly zakázky nejvíce v odvětví počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.
Situace na pracovním trhu v průmyslu se příliš nemění. Pokračuje snižování zaměstnanosti zhruba 1% tempem, což odpovídá tomu, že podíl nezaměstnaných v Česku meziročně mírně roste. Rovněž sezónně očištěná nezaměstnanost je na vzestupu, ale z makroekonomického hlediska se nejedná o nic dramatického. Naopak by české ekonomice pomohlo, kdyby si tito propuštění lidé našli práci v odvětví s vyšší přidanou hodnotou. To by nepomohlo pouze tuzemskému hospodářství, ale i těmto lidem, protože by se jejich vyšší produktivita projevila na jejich vyšším mzdovém ohodnocení. V červnu průměrná hrubá mzda stoupla o takřka 8 %, což však může souviset s půlročními bonusy u úspěšných firem. Dlouhodobě ale takové tempo růstu mezd hodnotíme jako neudržitelné.
.
Průmyslová výroba
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | |
| v % r/r | 7,2 | -1,0 | 5,0 | 2,6 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, kalendářně neočištěná data