Tematické analýzy

Nechci slevu zadarmo. Toto rčení se skvěle hodí do diskuse o případném snížení spotřební daně na pohonné hmoty v Česku (12,84 Kč/l benzínu a 9,95 Kč/l nafty). Každá 1 Kč dolů na spotřební dani by připravila státní rozpočet o zhruba 10,5 mld. Kč ročně (vč. DPH efektu). Při schváleném schodku státního rozpočtu nad 300 miliardami by tato sleva šla na dluh: při 5% úrokové sazbě cca +525 mil. Kč ročně na úrocích. Ano, vyšší ceny přinesou vyšší výběr DPH (≈ +1,5 mld. Kč ročně na každou 1 Kč/l), ale to 300miliardový schodek nevytrhne.

Současná podoba evropského trhu s bydlením vykazuje hlubokou strukturální asymetrii, která reflektuje historické, legislativní a fiskální rozdíly v jednotlivých členských státech. Zatímco země střední a východní Evropy preferují spíše vlastnické bydlení, v zemích západní Evropy je nájemní bydlení.

Tři biliony korun investic. Ambice posunout ekonomiku k vyšší přidané hodnotě, podpořit vědu a výzkum, využít AI, patent boxy či pákový efekt místo plošných dotací. Nejde o revoluci, ale o evoluci – o posílení toho, co už víme, že potřebujeme: flexibilnější trh práce (pracující důchodci, job sharing, pružnost), kvalitnější školství, dokončit dopravní a energetickou infrastrukturu, levnější energie, dostupné bydlení, silnější kapitálový trh, omezit byrokracii...

Zatímco milovníci zimních sportů se v lednu prohání po horách, ekonomové sledují diskuse na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. A letos byly obzvlášť výživné.

Megatrendy jsou to dlouhodobé, globální a do značné míry nevratné procesy, které mění strukturu ekonomiky, fungování společnosti i každodenní rozhodování jednotlivců a institucí. Neříkají nám, co se stane zítra, ale ukazují směr vývoje v horizontu let a dekád. Pomáhají rozlišit podstatné signály od informačního šumu – a pochopit, proč se svět mění právě tak, jak se mění.

Česká republika v rámci závazku vůči NATO postupně navýší výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035, přičemž 3,5 % má směřovat přímo na výdaje spojené s obranou a 1,5 % by mělo být vynaloženo na investice. V rámci těchto výdajů na obranu a investice jsme si položili dvě otázky. Pokryjí daňové příjmy z extra výdajů na obranu a investice včetně jejich multiplikačního efektu do růstu ekonomiky dodatečné úrokové náklady na obsluhu dluhu, který je s těmito výdaji spojený? Jaký bude dopad na státní rozpočet v období 2026-2035?