Analýzy

Úterý bude patřit americkým údajům, kdy se postupně dozvíme výši březnové obchodní bilance, výsledky březnového průzkumu JOLTS, kolik nových domů se prodalo během března a v neposlední řadě dubnový index ISM ve službách.

Příměří na Blízkém východě sice pokračuje, ale Donald Trump odmítl íránský návrh na jeho ukončení. Blokáda Hormuzského průlivu ze strany Íránu i USA se zatím nechýlí ke konci a společně s rozhodnutím UAE opustit organizace OPEC(+) to přispělo k růstu cen ropy nad 120 USD/barel. Dolar na pozadí vyšší averze k riziku posiloval, naopak koruna krátce oslabila. V tomto týdnu kromě geopolitiky rozhodne o pohybu koruny výše dubnové inflace a zasedání ČNB včetně vyznění nové makroekonomické prognózy.

Válka na Blízkém východě, a zvláště otázka ukončení tohoto konfliktu, bude dále rezonovat na finančních trzích. Tento týden nabídne řádnou várku dat z české ekonomiky, jehož highlighty budou výše dubnové inflace a čtvrteční zasedání ČNB. Ve Spojených státech amerických budou v pátek publikovány klíčové údaje z tamního trhu práce.

Čtvrtek bude nejnabitějším dnem týdne. Z České republiky, Německa, eurozóny i USA dorazí úvodní odhady růstu jednotlivých ekonomik v letošním prvním čtvrtletí. Z eurozóny (duben) a USA (březen, metodika PCE) se dozvíme, jak se vyvíjí inflace. Budou zasedat také další centrální banky, a to jmenovitě Bank of England a Evropská centrální banka. V obou případech se očekává stabilita sazeb, nicméně na dalším zasedání, která se budou konat v červnu, trh sází na zvýšení sazeb. Otázkou však je, zda obě instituce vyšlou signál trhům, že jejich domněnky jsou odůvodněné, nebo zda si nechají všechny dveře otevřené.

Na obrazovkách běží konflikt, v zákulisí se přepisuje mapa peněz. Íránská krize funguje jako urychlovač megatrendu "dedolarizace" – ne tempem revoluce, ale tiché evoluce. Firmy i státy si po zkušenostech se sankcemi říkají: „nespoléhej na jednu měnu, ani na jednu platební dálnici.“ A přesně v tomhle momentu vstupuje na scénu čínský jüan. Ne jako nový král, ale jako tichá alternativa, která nabízí relativní komfort ve světě, kde jistota a stabilita jsou stále vzácnější.

Ve středu se nejdříve dozvíme předběžný odhad spotřebitelské inflace v Německu, která by v dubnu měla v meziročním vyjádření atakovat 3% hranici. Finanční svět ale bude více sledovat večerní verdikt amerického Fedu. Ten podle nás i trhu nechá úrokové sazby zaparkovány v pásmu 3,50-3,75 %, přičemž bude zajímavé sledovat, zda se nezmění rétorika předsedy Powella, která se po březnovém zasedání nesla v duchu „počkáme a uvidíme“.

V úterý v časných ranních hodinách Bank of Japan ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 0,75 %. Odpoledne pak své rozhodnutí zveřejní Maďarská národní banka, která podle nás rovněž úrokové sazby nezmění (6,25 %). Den zakončí údaj o americké spotřebitelské důvěře dle průzkumu Conference Board.

Navzdory tomu, že se dočasné příměří na Blízkém východě prodloužilo, napětí na finančních trzích nepolevuje. Cena ropy opět stoupla nad 100 USD/barel a dolar posiloval. Naopak středoevropské měny včetně koruny ztrácely. Pokud nedojde k zásadnímu průlomu na Blízkém východě, budou to ekonomické události, které budou udávat tento týden tón na měnových trzích. Zasedat budou Fed i ECB, u kterých jsme aktualizovali náš výhled pohybu sazeb, což se promítlo také do revize kurzu EUR/USD.

Dění na Blízkém východě zůstává v centru pozornosti, předpokládané druhé kolo mírových rozhovorů se však neuskutečnilo. Tento týden ale nabídne i mnoho klíčových ekonomických dat. Ve čtvrtek se dozvíme, jak se ekonomikám ve světě a u nás vedlo v letošním prvním kvartále. Dále to budou nejnovější údaje o inflaci z Německa, eurozóny i USA. Hlavní pozornost se soustředí na centrální bankéře a zejména na středeční zasedání Fedu a čtvrteční ECB.