Analýzy

Dnes kromě výsledků evropského průmyslu budou všechna data z USA. Pravděpodobně tím nejdůležitějším bude inflace (dle indexu PCE), která by měla zůstat na horní hraně tolerančního pásma Fedu. Dále to bude zpřesněný odhad HDP za 4Q’25, přičemž statistici napoprvé publikovali anualizovaný výsledek 1,4 %. V neposlední řadě se dozvíme také výsledky průzkumu JOLTS a University of Michigan, vývoj objednávek zboží dlouhodobé spotřeby a také osobních příjmů a výdajů.

Čtvrtek ukáže, jak se vedlo v prvním měsíci nového roku tuzemskému průmyslu i maloobchodu. Z USA dorazí statistiky o zahraničním obchodě, nové výstavbě a také o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Ve středu dorazí další inflační čísla, když nejprve v Německu by mělo být potvrzeno, že se inflace pohybuje okolo 2% cíle. Větší pozornost ale bude poutat americká inflace (dle indexu CPI), která by podle analytiků mohla stagnovat na 2,4 % a v případě jádrové složky pak zůstat na 2,5 %.

Úterý bude patřit finálnímu odhadu únorové inflace. Ta podle ČSÚ v meziročním srovnání poklesla na 1,4 %, když hlavním protiinflačním faktorem zůstávají ceny energií. Nicméně vzhledem k současnému geopolitickému vývoji by tomu tak už dlouho být nemuselo.

Geopolitická situace na Blízkém východě se stala středobodem finančních trhů a představuje aktuálně hlavní riziko pro světovou ekonomiku. Vzpomínky na energetickou krizi z roku 2022 se vracejí, averze vůči riziku roste a takové prostředí nehraje koruně do karet. Tuzemská měna sice statečně bojuje a zatím úspěšněji než další regionální měny (PLN, HUF). Nicméně rizika přetrvávají a o jejím dalším vývoji v následujících dnech a týdnech rozhodne délka a intenzita války na Blízkém východě.

Tento týden sice nabídne mnoho zajímavých dat, namátkou ze Spojených států amerických vývoj inflace, zpřesněný odhad HDP za poslední kvartál minulého roku, vývoj osobních příjmů a výdajů či průzkum JOLTS o počtu volných pracovních míst. V Česku se podíváme na další vývoj nezaměstnanosti, strukturu únorové inflace, na výkon průmyslu a maloobchodu během ledna. Finančními trhy ale stále nejspíše budou hýbat zejména události okolo dění na Blízkém východě.

V pátek se dozvíme, jak se vyvíjely v posledním kvartále minulého roku tuzemská mzdy. V nominálním vyjádření očekáváme růst o 6,9 % a vzhledem k průměrné inflaci 2,2 % v daném období by reálná mzda vzrostla o 4,5 %. Eurostat během dopoledne nejspíše potvrdí, že ekonomika eurozóny mezičtvrtletně stoupla o 0,3 % a meziročně o 1,3 %. V neposlední řadě dorazí klíčové údaje z amerického trhu práce, kdy podle odhadu trhu mělo vzniknout během února 60 tis. nových pracovních míst mimo zemědělství, ale míra nezaměstnanosti se mohla nepatrně zvýšit ze 4,3 % na 4,4 %. 

Současná podoba evropského trhu s bydlením vykazuje hlubokou strukturální asymetrii, která reflektuje historické, legislativní a fiskální rozdíly v jednotlivých členských státech. Zatímco země střední a východní Evropy preferují spíše vlastnické bydlení, v zemích západní Evropy je nájemní bydlení.

Čtvrtek bude patřit datům z amerického trhu práce, když budou publikovány každotýdenní statistiky počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, ale také tzv. challenger job cuts. Zajímavý pohled může být také na vývoj produktivity práce (i s ohledem na další vývoj na akciových trzích ve vztahu k AI) a také na jednotkové mzdové náklady. ECB zveřejní zápis ze svého únorového zasedání.