Analýzy

V pátek nejprve dorazí zpřesněné údaje o HDP za 2Q’26 v eurozóně. Podle úvodních odhadů ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % a meziročně o 1 %. ČNB zveřejní zápis ze svého zasedání v minulém týdnu, kdy zůstala základní úroková sazba na úrovni 3,75 %. Týden zakončí data z USA, a to konkrétně výsledky maloobchodu a průzkumu University of Michigan s důrazem na stav spotřebitelské důvěry a vývoj inflačních očekávání.

Ve čtvrtek se dozvíme, jak se vyvíjejí inflační tlaky ve Spojených státech amerických, ale tentokrát ve výrobě. Vzhledem k opětovnému nárůstu cen energií v důsledku zvýšeného napětí na Blízkém východě se očekává zrychlení cenového momenta. Meziroční dynamika by ale mohla dále zvolnit. Ve stejný čas dorazí také každotýdenní údaje o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Středa nabídne výsledek červencové inflace ve Spojených státech amerických, která může být jedním z klíčů, zda Fed přistoupí na svém příštím zasedání v září ke zvýšení úrokových sazeb, k čemuž se trh aktuálně mírně přiklání. Meziroční inflace by se dle odhadů měla snížit ze 3,5 % na 3,4 % a její jádrová složka pak z 2,6 % na 2,5 %, ale případné odchylky od predikcí mají potenciál zahýbat s finančními trhy.

V úterý by měl Český statistický úřad opět potvrdit svůj předběžný odhad inflace. Podle něj v červenci meziroční inflace zrychlila z 1,5 % na 1,7 %. Neméně důležitá je však i struktura inflace zejména s ohledem na položky, které dosud rostly nadprůměrnou rychlostí (tržní nájemné, imputované nájemné či ceny v pohostinství).

Nejzásadnější událostí z pohledu české měny bylo čtvrteční zasedání ČNB, které vyústilo mezi analytiky v široce očekávanou stabilitu sazeb. Samotné rozhodnutí tak nebylo kurzotvorné, ale následná komunikace včetně nové predikce ze strany ČNB naznačuje, že by se další pohyb sazeb nahoru nemusel konat. Nastal tak námi nalajnovaný scénář, kdy koruna zamířila k úrovni 24,30 EUR/CZK. V tomto týdnu bude koruna sledovat zejména dění na Blízkém východě a výsledek červencové inflace v USA.

Z ekonomických údajů dominuje tomuto týdnu středeční výsledek červencové inflace v USA. Ta bude jedním z klíčových vstupních bodů pro Fed, jak se rozhodne nastavit svou měnovou politiku. Kromě toho se pochopitelně oči finančního světa dále upínají na Blízký východ a údajná jednání mezi USA a Íránem.

V pátek dorazí z globálního hlediska nejdůležitější údaje tohoto týdne, a těmi jsou oficiální vládní statistiky z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor v červnu výrazně zaostal za očekáváními, když vzniklo jen 57 tis. nových pracovních míst. Nyní je odhadováno vytvoření až 90 tis. Míra nezaměstnanosti by měla v červnu setrvat na hodnotě z minulého měsíce na 4,2 %.

Ve čtvrtek budou nejprve v dopoledních hodinách zveřejněny červnové statistiky o průmyslu a zahraničním obchodě. Hlavní událostí je však zasedání ČNB, které by tentokrát podle nás mělo vyústit ve stabilitu úrokových sazeb. Zároveň bude zveřejněna nová makroekonomická prognóza, která může naznačit budoucí postup měnové politiky.

Na středu si pro nás ČSÚ přichystal výsledky předběžného odhadu inflace za červenec a maloobchodních tržeb za červen. V případě prvně jmenovaného očekáváme mírné zrychlení meziroční inflace z 1,5 % na 1,8 %. Růst maloobchodu by mohl mírně zpomalit, ale nárůst okolo 4 % by byl stále velmi solidní. Z eurozóny se dozvíme, jak se v červnu vyvíjela výrobní inflace. V USA bude zveřejněn další údaj z pracovního trhu, a to konkrétně průzkum ADP o počtu nově vytvořených míst v soukromé sféře. Neměli bychom ale opomenout ani výsledek indexu PMI pro služby dle instituce ISM.