Ani inflace pod 2 % ČNB neobměkčí

Výhled:

• Hlavní událostí dnešního dne je zasedání ČNB. Bankovní rada na svém minulém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 25bb na 3,75 % zejména z důvodu domácích inflačních rizik a na srpnovém zasedání se bude opět rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením úrokových sazeb. Centrální bankéři budou mít tentokrát k dispozici novou makroekonomickou prognózu, která bude nejspíše mírně revidována směrem níže u HDP (pro letošní i příští rok), a naopak u inflace mírně výše (pro příští rok). Inflace se sice zatím vyvíjí příznivě, když se drží pod 2% cílem (podle předběžného odhadu v červenci 1,7 %), což je ovšem dáno především pokračující deflací v oblasti potravin a odpuštěním POZE. Na začátku příštího roku by se ale inflace mohla vyšplhat nad 3 %, čehož se obávají někteří členové bankovní rady. Proinflační rizika (trh práce, nemovitostní trh, vyšší inflace ve službách či uvolněná fiskální politika) přetrvávají, proto ČNB bude muset zůstat maximálně obezřetná. Původně jsme očekávali, že by mohlo dojít ke zvýšení sazeb již na tomto zasedání, ale z aktuálních vyjádření bankovní rady (Jan Kubíček, Jakub Seidler) usuzujeme, že se úrokové sazby nezmění. Nicméně, pokud by mzdová dynamika zůstala zvýšená (výsledek za 2Q’26 bude zveřejněn 3.9.) a ECB by zvýšila v září úrokové sazby, dodatečné zpřísnění měnové politiky by mohlo nastat v září i od ČNB, což je aktuálně náš základní scénář.
• Už během dopoledne se ale dozvíme od ČSÚ, jak se vedlo našemu průmyslu a zahraničnímu obchodu během června. V případě prvně jmenovaného očekáváme, že se v meziročním srovnání průmyslová produkce zvýší o 2,1 % (bez očištění o 5,0 %). Průmysl pravděpodobně částečně těží z efektu předzásobení, jelikož tempo růstu nových zakázek bylo v letošním červnu nejrychlejší za poslední čtyři roky. Nicméně vzhledem ke stále zvýšeným cenám energií nemá průmysl na růžích ustláno a ve druhé polovině roku odhadujeme, že jeho růst mírně zpomalí. Doposavad si však průmysl vede dobře a ukazuje se možná odolnějším, než mnozí předpokládali.
• Bilance zahraničního obchodu podle našich odhadů skončí v červnu s přebytkem ve výši 16 mld. Kč (tržní predikce 17,2 mld. Kč), což by byl lepší výsledek než v květnu (9,9 mld. Kč). Ještě vyššímu saldu brání zejména nárůst cen energetických komodit, které jsme kvůli našim pramalým zdrojům nerostných surovin nuceni dovážet. Od začátku roku tak pozorujeme, že dovoz roste rychleji než vývoz, což bylo ovšem v prvním čtvrtletí také způsobeno vyššími investicemi, které jsou dovozně náročnější. Pozitivem však je, že vývozní dynamika nepolevuje a čeští exportéři jsou schopni se prosazovat i na jiných než evropských trzích. Nicméně Evropa pro nás zůstává klíčová, proto je velmi dobrou zprávou, že německá ekonomika, ale i celé eurozóny ve 2Q’26 rostla rychleji, než se očekávalo. I to stojí za tím, že zahraniční poptávka měla mezičtvrtletně i meziročně kladný vliv na české HDP dle úvodního odhadu ČSÚ.
• Zajímavá globální data dorazí z USA a budou se týkat tamního trhu práce. Nejprve dorazí červencový výsledek tzv. challenger job cuts, který naznačuje ochotu firem propouštět. V červnu firmy oznámily nižší záměr snižovat pracovní stavy, a to o -4,5 %. Následovat budou každotýdenní statistiky o počtech nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. V obou případech trh očekává, že jich oproti předchozímu týdnu mírně přibylo. Zjistíme také, jak se ve druhém kvartále vyvíjely jednotkové mzdové náklady a produktivita práce mimo zemědělský sektor.
• Dnes jsme se již před pár minutami dozvěděli, jak se vyvíjely průmyslové objednávky v Německu za červen. Po jejich meziměsíčním nárůstu o 0,3 % v květnu tentokrát vzrostly dokonce o 3,1 %.

Pohled zpět:

• Naši pozornost včera poutal zejména předběžný odhad tuzemské inflace za červenec. Žádné překvapení se však nekonalo, když inflace meziročně mírně zrychlila z 1,5 % na 1,7 %. Navzdory tomu, že se tak nadále nachází pod 2% cílem ČNB, úrokové sazby jen tak dolů nepůjdou. Naopak centrální bankéři by mohli dokonce zpřísnit měnovou politiku, protože proinflační rizika nepolevují a na začátku příštího roku nelze vyloučit scénář, ve kterém by inflace začínala číslicí 4. Bankovní rada však bude chtít vyčkat na další data, a tak na dnešním zasedání ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Více se dočtete v našem komentáři.
• Ve stejnou chvíli také ČSÚ vydal zprávu, jak se vedlo našemu maloobchodu během června a nebylo to vůbec špatné. Meziměsíčně sice tržby maloobchodních prodejců defacto stagnovaly, ale stalo se tak po silném nárůstu během května. V meziročním srovnání se zvýšily o 3,6 % a okolo 4 % očekáváme i celoroční výsledek. Více se dočtete v našem komentáři.
• Ve Spojených státech amerických byly zveřejněny výsledky průzkumu ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru. Podle něj vzniklo v červenci nově 44 tis. pracovních míst mimo zemědělský sektor, což bylo více než 2x méně než v červnu (95 tis.) a zároveň se jednalo o nižší výsledek, než se kterým počítal trh (65 tis.). Dále z USA dorazil výsledek PMI ve službách dle instituce ISM, který se takřka nezměnil (54,1 bodů). Jeho podkategorie ovšem byly zajímavější, když se zvýšil objem nových zakázek, na druhé straně však cenové tlaky vzrostly a podmínky na pracovním trhu v tomto sektoru se zhoršily.
• Výrobní inflace v eurozóně během června poklesla v souladu s naší i tržní predikcí o 0,3 % zejména z důvodu nižších cen energií na světových trzích. Jejich snížení nastalo po uzavření mírového memoranda mezi USA a Íránem. To však bylo vypovězeno v červenci, tudíž by Eurostat měl v příštím zveřejnění ukázat, že se výrobní inflace během minulého měsíce vrátila k růstu. V meziročním srovnání pak dynamika zvolnila z 5,9 % na 4,6 %, což naznačuje doutnající inflační riziko na prvopočátku výrobního řetězce.
• Americký index S&P 500 včera ztratil 0,2 % a německý DAX ještě o trochu více (-0,3 %). Pražský PX vzrostl šestý den v řadě, ač tentokrát pouze o 0,1 %. Koruna nadále osciluje okolo hranice 24,20 EUR/CZK.