Riziko eskalace na Blízkém východě, Fed beze změny, dnes stabilita sazeb i na zasedání ECB

Výhled:

Poslední dubnový den nabídne velkou nadílku ekonomických dat. Vše odstartuje předběžný odhad HDP za 1Q’26 v České republice, kde očekáváme mezičtvrtletní růst o 0,5 %, což by v meziročním vyjádření znamenalo růst o 2,5 %. Ve srovnání s posledním kvartálem minulého roku by šlo o mírné zpomalení, ale stále by se jednalo o velmi slušný začátek roku. O hodinu později bude zveřejněn výsledek největší evropské ekonomiky, Německa, kde podobně jako trh predikujeme nejmenší možný mezičtvrtletní růst o 0,1 %. Vývoj v zemi našeho západního souseda se promítá také na nevalném výkonu celé eurozóny, kde odhadujeme růst ve srovnání s posledními třemi měsíci loňského roku o 0,2 %, přičemž mediánová prognóza trhu je identická. Ve Spojených státech amerických je příběh poněkud jiný, když tamní ekonomika na konci minulého roku výrazně zpomalila a v anualizovaném vyjádření vzrostla pouze o 0,5 %. Nicméně to bylo dáno nejdelším shutdownem v americké historii, což byl jednorázový efekt. Nyní se předpokládá, že tempo růstu největší světové ekonomiky zrychlí, a to konkrétně na 2,2 %.

Dalším klíčovým údajem bude výše dubnové inflace v eurozóně. Trh odhaduje, že dojde k jejímu nárůstu na horní hranu tolerančního pásma ECB, tedy na 3 %. Na druhé straně by se jádrová inflace mohla mírně snížit z 2,3 % na 2,2 %. Naše prognóza předpokládá nárůst celkové inflace dokonce na 3,2 % a stagnaci jádrové složky na 2,3 %. Navíc válka na Blízkém východě představuje proinflační riziko i do dalších měsíců, pokud nedojde k uzavření mírové dohody a k znovuotevření Hormuzského průlivu. Přesto na dnešním zasedání ECB neočekáváme, že by Rada guvernérů přistoupila ke zpřísnění své měnové politiky. Ačkoli se spekulovalo o možnosti zvýšení sazeb již na tomto jednání, centrální bankéři si nejspíše ještě dopřejí určitý čas na vyhodnocení dat. Naše aktualizovaná predikce očekává zvýšení sazeb až v červnu a září, a to vždy po 25bb. V odpoledních hodinách rozhodne o dalším nastavení své měnové politiky také Bank of England, která velmi pravděpodobně také ještě bude vyčkávat a ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 %.

Vše doplní ještě údaje ze Spojených států amerických, kterými budou osobní příjmy a výdaje a zejména pak PCE inflace. Ta se držela v posledních měsících okolo 3% hranice a vzhledem k vyšším cenám pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě se očekává její nárůst až ke 3,5 %. Jádrová inflace by pak mohla vzrůst ze 3 % na 3,2 %.

Pohled zpět:

Hlavní ekonomickou událostí včerejšího dne bylo zasedání amerického Fedu. Ten v souladu s očekáváním analytiků (včetně nás) i sázek finančního trhu ponechal úrokové sazby v cílovém pásmu 3,50-3,75 %. Samotné rozhodnutí bylo předem jasné, mnohem zajímavější měla být následná tisková konference guvernéra Powella. A také byla! Najevo totiž vyšlo, že pro ponechání sazeb na stávající úrovni hlasovalo osm členů, ale čtyři byli proti. Stephen Miran opět hlasoval pro okamžité snížení sazeb o 25bb, zatímco další tři členové měnového výboru sice souhlasili s ponecháním sazeb beze změny, nicméně se nechtěli zavázat v oficiálním prohlášení k možnému budoucímu uvolnění měnové politiky. Již dříve Fed vypadal rozpolceně, ale takováto míra nebyla k vidění desítky let. Další klíčovou informací bylo, že předseda Powell oznámil, že po konci svého mandátu v roli předsedy (15. května) zůstane v Radě guvernérů. Donald Trump tak nebude mít volné ruce k tomu, aby dosadil do Fedu dalšího svého člověka. Kandidátem na šéfa nejdůležitější centrální banky světa zůstává Kevin Warsh, a ten je této pozici o krok blíže. Bankovní výbor v Senátu totiž schválil jeho nominaci, když republikánský senátor Thom Tillis přestal tento proces blokovat. Učinil tak poté, co ministerstvo spravedlnosti ukončilo trestní vyšetřování Powella ve věci rekonstrukce budovy Fedu. Warshe dělí od funkce předsedy už jen schválení Senátem. Výnos desetiletého amerického dluhopisu v souvislosti s těmito událostmi vzrostl na 4,43 %.

Riziko další eskalace konfliktu na Blízkém východě znatelně stouplo, když americký prezident Donald Trump údajně odmítl íránský návrh ohledně dalšího postupu v cestě k mírovému řešení včetně znovuotevření Hormuzského průlivu. Írán chtěl odložit otázku jaderného programu až po konci války, ale to Trump odmítl s tím, že chce dosáhnout dohody i v této oblasti a do té doby bude americké námořnictvo pokračovat v blokaci íránských přístavů. Cena ropy Brent v té souvislosti vyskočila ke 122 USD/barel, čímž překonala vrchol v rámci této geopolitické a zároveň energetické krize. Zároveň tento cenový pohyb byl podpořen rozhodnutím Spojených arabských emirátů opustit organizace OPEC i OPEC+. S vyššími cenami ropy posiloval americký dolar, kurz EUR/USD se dostal pod 1,17.

V Evropě byl publikován úvodní odhad dubnové inflace v Německu. V té se odráží zejména rostoucí ceny pohonných hmot, které podle národní i evropské metodiky vyhnaly meziroční inflaci na 2,9 %.

Americký index S&P 500 včera zaznamenal červenou nulu, zatímco německý DAX (-0,3 %) i pražský PX mírně ztratily (-0,2 %). Koruna nepatrně oslabila a zamířila blíže k hranici 24,40 EUR/CZK.