Konec dubna přinese klíčové ekonomické události

Ranní okénko
27. 4. 2026

Dění na Blízkém východě zůstává v centru pozornosti, předpokládané druhé kolo mírových rozhovorů se však neuskutečnilo. Tento týden ale nabídne i mnoho klíčových ekonomických dat. Ve čtvrtek se dozvíme, jak se ekonomikám ve světě a u nás vedlo v letošním prvním kvartále. Dále to budou nejnovější údaje o inflaci z Německa, eurozóny i USA. Hlavní pozornost se soustředí na centrální bankéře a zejména na středeční zasedání Fedu a čtvrteční ECB.

Výhled:

  • Dnes začneme pouze zlehka, když se dozvíme, jak se vyvíjí spotřebitelská důvěra v Německu, a to prostřednictvím průzkumu instituce Gfk.
  • V úterý nejprve v časných ranních hodinách rozhodne o dalším nastavení měnové politiky Bank of Japan. Ta by podle většinového názoru měla nechat základní úrokovou sazbu na úrovni 0,75 %. Odpoledne pak své rozhodnutí zveřejní Maďarská národní banka, která podle nás rovněž úrokové sazby nezmění (6,25 %). Den zakončí údaj o americké spotřebitelské důvěře dle průzkumu Conference Board.
  • Ve středu se nejdříve dozvíme předběžný odhad spotřebitelské inflace v Německu, která by v dubnu měla v meziročním vyjádření atakovat 3% hranici. Finanční svět ale bude více sledovat večerní verdikt amerického Fedu. Ten podle nás i trhu nechá úrokové sazby zaparkovány v pásmu 3,50-3,75 %, přičemž bude zajímavé sledovat, zda se nezmění rétorika předsedy Powella, která se po březnovém zasedání nesla v duchu „počkáme a uvidíme“.
  • Čtvrtek bude nejnabitějším dnem týdne. Z České republiky, Německa, eurozóny i USA dorazí úvodní odhady růstu jednotlivých ekonomik v letošním prvním čtvrtletí. Z eurozóny (duben) a USA (březen, metodika PCE) se dozvíme, jak se vyvíjí inflace. Budou zasedat také další centrální banky, a to jmenovitě Bank of England a Evropská centrální banka. V obou případech se očekává stabilita sazeb, nicméně na dalším zasedání, která se budou konat v červnu, trh sází na zvýšení sazeb. Otázkou však je, zda obě instituce vyšlou signál trhům, že jejich domněnky jsou odůvodněné, nebo zda si nechají všechny dveře otevřené.
  • V pátek oslavíme svátek práce pracovním klidem, ale v USA bude zveřejněn výsledek ISM pro zpracovatelský průmysl. Trh očekává jeho mírné zlepšení, když by mohl vzrůst subindex pro nové objednávky, ale také pro placené ceny, značící nekončící inflační tlaky v americké ekonomice.

Pohled zpět:

  • Dlouho očekáváné druhé kolo jednání v pákistánském Islámábádu se mezi americkou a íránskou delegací neuskutečnilo. Donald Trump sice uvedl, že Írán může kdykoli zavolat, ale bodů, na kterých se obě strany neshodnou, je stále mnoho. Nový termín mírových rozhovorů tak stále nebyl stanoven.
  • Na konci minulého týdne byly publikovány dubnové výsledky konjunkturálního průzkumu v České republice, které nabídly smíšený obrázek. Spotřebitelská důvěra se snížila o více než 4 body na 106 bodů, což ale z historického hlediska znamená, že je stále nadprůměrná. Nicméně domácnosti se ve větší míře strachují o kondici české ekonomiky, ale také o svou vlastní životní situaci. Důvod je zřejmý, a tím je obava z návratu vyšší inflace, která je na nejvyšší úrovni za poslední rok, což poukazuje na křehkost inflačních očekávání. To je teď zásadní úkol pro Českou národní banku, aby dokázala přesvědčit domácnosti, že udělá vše proto, aby se neopakovalo období vysoké inflace. Nebude to ale vůbec snadný úkol, protože podnikatelé v průmyslu či ve stavebnictví hlásí vyšší ceny vstupů. Přesto se celková důvěra podnikatelů oproti březnu nezměnila (100,4 bodů), určujícím faktorem ale do dalších měsíců bude zejména geopolitický vývoj.
  • O hodinu později byly v Německu zveřejněny výsledky průzkumu ifo, a ty dopadly hůře, než se predikovalo. Hodnocení současné situace se snížilo z 86,7 na 85,4 bodů a budoucí očekávání poklesla z 85,9 na 83,3 bodů, což je nejméně povzbudivý výhled od roku 2023. Není překvapivé, že je to primárně dáno očekáváními vyšších cen energií v důsledku války na Blízkém východě, což podrývá šance na oživení největší evropské ekonomiky. Ta by podle nejnovější predikce tamního ministerstva hospodářství měla vzrůst v letošním roce pouze o 0,5 % (v lednu byl odhad 1 %).
  • Agentura S&P snížila rating Slovenska o jeden investiční stupeň na A, přičemž mezi důvody se řadí nedostatečné kroky v oblasti konsolidace veřejných financí. Česká republika má nyní o dva stupně vyšší rating (AA-) než naši východní bratři.
  • Americký index S&P 500 si v pátek připsal 0,8 %, zatímco německý DAX byl v mírném minusu (-0,1 %). Pražský PX odepsal téměř 1,2 % a byl během celého minulého týdne každý den v červených číslech. Koruna se pohybuje okolo 24,35 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik