Nový návrh Íránu, nová hrozba cel, tento týden česká inflace a zasedání ČNB

Ranní okénko
4. 5. 2026

Válka na Blízkém východě, a zvláště otázka ukončení tohoto konfliktu, bude dále rezonovat na finančních trzích. Tento týden nabídne řádnou várku dat z české ekonomiky, jehož highlighty budou výše dubnové inflace a čtvrteční zasedání ČNB. Ve Spojených státech amerických budou v pátek publikovány klíčové údaje z tamního trhu práce.

Výhled:

  • Dnes bude nejprve publikován výsledek PMI v tuzemském zpracovatelském sektoru, kde očekáváme horší výsledek než v březnu, ale stále by se mohl udržet nad klíčovou hranicí 50 bodů. Odpoledne pak ukáže stav státního rozpočtu za třetinu roku s tím, že duben bude prvním měsícem, který nebyl ovlivněn rozpočtovým provizoriem.
  • Úterý bude patřit americkým údajům, kdy se postupně dozvíme výši březnové obchodní bilance, výsledky březnového průzkumu JOLTS, kolik nových domů se prodalo během března a v neposlední řadě dubnový index ISM ve službách.
  • Hlavním údajem středečního dne bude předběžný odhad dubnové inflace v Česku, kde předpokládáme zrychlení meziroční inflace z 1,9 % na 2,5 %. Vzrůstající inflační tlaky v eurozóně by měla naznačit výrobní inflace za březen. Odpoledne bude zasedat Polská národní banka, která pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 %. Ze Spojených států amerických dorazí výsledky průzkumu ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru.
  • Čtvrtek bude nabitý údaji z české ekonomiky. Nejprve ČSÚ zveřejní březnové statistiky z průmyslu a také zahraničního obchodu. To hlavní přijde ale až odpoledne, kdy se dozvíme rozhodnutí ČNB ohledně dalšího nastavení měnové politiky. Očekáváme pokračující stabilitu úrokových sazeb, přičemž velkou pozornost bude přitahovat naznačená budoucí trajektorie sazeb v rámci nové makroekonomické prognózy ČNB.
  • V pátek si (nejen) v tuzemsku připomeneme konec druhé světové války. Ve Spojených státech amerických budou zveřejněny důležité údaje z tamního pracovního trhu. Trh očekává, že v dubnu vzniklo přes 60 tis. nových pracovních míst mimo zemědělský sektor a míra nezaměstnanosti zůstala na 4,3 %. Celý týden zakončí průzkum University of Michigan se zaměřením na důvěru spotřebitelů a jejich inflační očekávání.

Pohled zpět:

  • Írán údajně zaslal další návrh na ukončení války, ale Donald Trump se na něj příliš netváří. Zároveň se americký prezident vrátil ke „starým a dobrým“ celním hrozbám. Tentokrát si vzal na paškál evropský automobilový sektor, na který chce uvalit 25% clo (aktuálně platí 15 %). Evropská komise proto údajně opět diskutuje možnosti odvetných opatření.
  • Konec předchozího zkráceného týdne byl napěchovaný podstatnými ekonomickými událostmi. Nejprve to byly předběžné odhady HDP za 1Q’26. V případě české ekonomiky došlo ke zpomalení mezičtvrtletního růstu z 0,7 % na 0,2 % a v meziročním srovnání z 2,7 % na 2,1 %. Za celý rok pak očekáváme růst, který bude začínat jedničkou.
  • Německé hospodářství naopak poměrně pozitivně překvapilo, když v letošním prvním kvartále vzrostlo oproti posledním třem měsícům minulého roku o 0,3 %, ačkoli naše i mediánová predikce očekávaly titěrný růst jen o 0,1 %. Ekonomika eurozóny přesto vzrostla mezičtvrtletně pouze o 0,1 %, když druhá největší ekonomika Evropy, Francie, stagnovala. Vše završilo americké hospodářství, které v anualizovaném vyjádření vzrostlo o 2 %, přičemž odhad trhu byl mírně vyšší (2,3 %).
  • Evropská centrální banka i přes dřívější spekulace, že by mohla již na dubnovém zasedání zvýšit úrokové sazby, se nakonec rozhodla pro jejich ponechání na stávající úrovni (depozitní sazba 2 %). Rada guvernérů si ještě chce dopřát více času na vyhodnocení dopadů války na Blízkém východě do reální ekonomiky. Rovněž Bank of England na svém čtvrtečním jednání úrokové sazby nezměnila. Pro ponechání základní úrokové sazby na 3,75 % zvedlo ruku osm členů bankovní rady, zatímco jeden se vyslovil pro její zvýšení na 4 %.
  • Ve Spojených státech amerických inflace PCE v březnu meziměsíčně stoupla o 0,7 % a meziročně o 3,5 % (v únoru o 2,8 %) zcela v souladu s mediánovým odhadem trhu. Počet nových i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA poklesl o více než 20 tis. Podle předběžného odhadu Eurostatu se dubnová inflace v eurozóně chovala naprosto přesně v souladu s očekáváními analytiků. V meziměsíčním srovnání se cenová hladina zvýšila o 1 % a meziroční inflace se zvýšila z 2,6 % na rovná 3 %. Jádrová inflace ale mírně poklesla z 2,3 % na 2,2 %. V Německu nezaměstnanost zůstala na 6,4 %, zatímco v celé eurozóně nepatrně poklesla z 6,3 % na 6,2 %.
  • Poslední dubnový den byl úspěšný pro světové akciové tituly, když americký index S&P 500 vzrostl o více než 1 % a německý DAX dokonce o 1,4 %. Naopak pražské burze se vůbec nedařilo, když odepsala 2,1 %. Ztráty zaznamenaly zejména banky. Koruna mírně posílila a vrátila se k úrovni 24,35 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik