Inflace pod 2 %, ale ČNB sazby nezměnila. Rovněž ECB beze změny

Výhled:

• Původně měl být hlavním údajem dnešního dne oficiální vládní report o zaměstnanosti v USA, ale člověk míní, život mění. Nakonec k jeho zveřejnění v termínu nedojde, a to kvůli krátkému shutdownu ve Spojených státech amerických. Zveřejnění výsledků by mělo být oznámeno v příštím týdnu, (středa 11.2.).
• Přesouváme se tak do Evropy, kde již dnes ráno byl publikován výsledek průmyslové výroby v Německu za poslední měsíc minulého roku. Trh očekával meziměsíční pokles produkce o 0,3 %, ale ten byl nakonec výraznější (-1,9 %). V meziročním vyjádření to znamenalo snížení výroby o 0,6 %, zatímco mediánová predikce analytiků očekávala růst o necelá 2 %.
• V Česku bude za pár minut také publikován výkon průmyslu za prosinec. Očekáváme meziroční nárůst produkce až o 8 %, nicméně nárůst je do značné míry dán vyšším počtem pracovních dní. Pokud očistíme údaje o kalendářní vlivy, predikujeme také silný růst, a to o 5,2 %, ačkoli roli sehraje i nižší srovnávací základna. Přesto lze říci, že se průmysl pomaluje nadechuje, a pokud by naše prognóza byla správná, jednalo by se o druhý měsíc v řadě s 5% meziročním nárůstem. Za celý loňský rok to ale zdaleka taková sláva nebude a zvýšení výroby se bude pohybovat okolo 1,5 %. V letošním roce očekáváme pokračující probouzení průmyslu a jeho růst zhruba o 2 % na pozadí předpokládaného ekonomického oživení hlavních obchodních partnerů v čele s Německem. Rizika ovšem spatřujeme primárně v podobě menších multiplikačních efektů plynoucích z německého fiskálního balíčku, stále vyšších cen energií, silné zahraniční konkurence a dopadů amerických cel, které se mohou projevit časem více, než tomu bylo doposud.
• Ve stejný čas se dozvíme také výsledek tuzemského zahraničního obchodu, který podle nás skončil v prosinci s přebytkem ve výši 12 mld. Kč. Za celý rok 2025 by tak kladné saldo obchodní bilance atakovalo hranici 220 mld. Kč, což by byl druhý nejvyšší přebytek v historii České republiky. Čeští exportéři se dokázali prosadit i v extrémně náročném byznysovém prostředí, které bylo zejména deformováno celními výstřely amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firmy byly schopné se přizpůsobit obrovské nejistotě a najít nová odbytiště mimo USA, ale i EU, kde oživení ekonomik probíhalo spíše pozvolna.
• Z USA se dozvíme alespoň výsledky průzkumu University of Michigan, které ale nejspíše mnoho nového nenabídnou. Obavy domácností o vývoj americké ekonomiky převažují, když zásadní roli sehrává strach o ztrátu zaměstnání a také z nárůstu inflace.

Pohled zpět:

• Meziroční tempo zdražování v tuzemsku zpomalilo, když spotřebitelská inflace poklesla z 2,1 % na 1,6 % v lednu. Tento výsledek byl v souladu s naší predikcí. Inflaci pod 2% cíl ČNB stlačily zejména ceny energií, které včetně pohonných hmot poklesly o takřka 8 %. Růst cen služeb ale zůstává perzistentní, když se cenová dynamika drží těsně pod 5 % (více v komentáři).
• Bankovní rada ČNB na svém včerejším zasedání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, přestože celková inflace, jak bylo uvedeno výše, poklesla pod 2 %. Základní úroková sazba tak nadále činí 3,50 %. Důvodem jsou zejména pokračující domácí inflační tlaky, kdy jádrová inflace zůstává zvýšená a nejspíše tomu tak bude i v dalších měsících. Centrální bankéře trápí nekončící zdražování ve službách okolo 5 %. Tisková konference guvernéra Michla, a i nová makroekonomická prognóza ČNB vyznívají spíše jestřábím tónem. Naším základním scénářem je tak i nadále stabilita sazeb, ačkoli bankovní rada nejspíše bude diskutovat i možnost dodatečného uvolnění měnové politiky, tak jako tomu bylo včera. Více v komentáři ČNB zatím svou strategii nemění.
• Žádné překvapení si pro trhy nepřipravila Evropská centrální banka, která nechala úrokové sazby na stávající úrovni. Klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2 %. Ačkoli se objevovaly spekulace, zda silnější euro by nemohlo být argumentem pro snížení sazeb, Rada guvernérů mu zatím nepřikládá větší váhu, protože je zhruba v souladu s aktuálním inflačním vývojem. Laťka pro potenciální uvolnění měnové politiky se tak zdá poměrně vysoko a utvrzuje nás to v naší predikci úrokové stability po celý rok 2026.
• V dopoledních hodinách ještě ČSÚ ukázal, jak se vedlo tuzemskému maloobchodu během loňského prosince. Reálný růst maloobchodních tržeb bez prodejů aut vzrostl meziročně o 1,8 %, za celý minulý rok stouply o 3,5 %.
• Americké firmy oznámily v lednu, že hodlají zrušit 108 435 pracovních míst, což značí 118% nárůst tzv. challenger job cut oproti prvnímu měsíci loňského roku. Zároveň se jedná o nejvyšší hodnotu od velké finanční krize z roku 2009. Snižování pracovních sil je dáno kromě méně pozitivního výhledu na rok 2026 také snahou restrukturalizovat své výrobní procesy. To se promítlo také na nárůstu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z 209 tis. na 231 tis. a rovněž těch pokračujících z 1819 tis. na 1844 tis. Navíc se propadl dle průzkumu JOLTS počet otevřených pracovních míst z 6928 tis. (revidováno z 7146 tis.) na 6542 tis., přičemž trh očekával jejich nárůst na 7250 tis. Celkově tato slabší data z trhu práce způsobila, že se zvýšila pravděpodobnost březnového snížení sazeb ze zhruba 11 % na aktuálních 24 %. Zároveň došlo k poklesu napříč výnosovou křivkou, když se výnos desetiletého dluhopisu snížil ze 4,27 % ke 4,21 %.
• Na akciových trzích se včera téměř výhradně červenalo. Americký index S&P 500 odepsal více než 1,2 %, německý DAX pak necelých 0,5 % a ztráta pražského PX se vyšplhala přes 1 %. Koruna po včerejších výsledcích inflace, maloobchodu a rozhodnutí ČNB posílila k 24,25 EUR/CZK.