Krasojízda amerického dolaru pokračuje

Výhled:

• Konec týdne přinese dva velmi zajímavé ekonomické údaje. Tím prvním bude úvodní odhad zářijové inflace v eurozóně. Původně jsme se domnívali, že eurozóna má v letošním roce svůj inflační vrchol za sebou (3,2 % v květnu a srpnu), ale protože ceny energií v reakci na situaci na Blízkém východě zůstávají zvýšené, museli jsme tento předpoklad přehodnotit. Nově očekáváme, že v září by mohla meziroční inflace akcelerovat až na 3,7 % (odhad trhu je stejný) a do konce roku by se mohla udržet nad horní hranou tolerančního pásma ECB (3 %). Jádrová inflace se sice pohybuje níže, aktuálně na 2,4 %, ale existuje nezanedbatelné riziko, že se zvýšené ceny energií přenesou i do cen zboží, služeb, ale i nadměrného růstu mezd (tzv. sekundární efekty). Takový scénář podporují i ceny výrobců, které v červenci meziměsíčně povyskočily o 1,6 % a meziročně ze 4,6 % na 5,8 %, a signalizují cenové tlaky na začátku výrobního řetězce v eurozóně. Inflace tak podle našich propočtů zůstane přinejmenším do 1Q’27 v okolí 3 % a až poté poklesne blíže k 2% cíli. Odhadujeme, že průměrná inflace letos dosáhne 2,9 % (původně 3 %) a v příštím roce poklesne na 2,5 %, nicméně náš předchozí odhad činil rovná 2 %. Vzhledem k četným rizikům ale bude muset ECB zpřísnit svou měnovou politiku, podle naší aktualizované predikce letos v prosinci, a ještě jednou v březnu příštího roku. Depozitní sazba by se tak zvýšila až na 3 %.
• Týden zakončí klíčové údaje z amerického trhu práce. V historickém kontextu se míra nezaměstnanosti pohybuje minimech, aktuálně na 4,1 % a na této úrovni by se dle mediánového odhadu analytiků měla udržet i v září. Dalším klíčovým indikátorem stavu tamního trhu práce je přírůstek nových pracovních míst mimo zemědělský sektor. Naposledy během srpna vzniklo více než 160 tis. nových míst, pro záři predikce trhu naznačuje vznik dalších 90 tis. nových míst. To by bylo zcela v souladu se středečním výsledkem průzkumu ADP v soukromém sektoru. Investoři pro tuto chvíli ustoupili ze svých sázek na zvýšení sazeb již v říjnu, ale tyto výsledky můžou s očekáváním finančního trhu opět zahýbat. My se aktuálně kloníme ke zvýšení sazeb americkým Fedem na obou zbývajících zasedáních v tomto roce.

Pohled zpět:

• Podle indexu PMI se provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu během září opět zlepšily, ačkoli mírněji než v srpnu. Objem produkce i počet nových zakázek je na vzestupu, avšak jejich růst lehce zbrzdil. Předchozí příliv objednávek společně s problémy s prodlužujícími se dodacími lhůty způsobil, že se navýšila míra rozpracovanosti. Aby firmy byly schopny uspokojit rostoucí poptávku, najímali ve větší míře nové pracovníky. Naplňuje se tak scénář oživení průmyslu, díky čemuž by měla mimo jiné mírně poklesnout nezaměstnanost v příštím roce. Více se dočtete zde.
• Schodek českého státního rozpočtu roste a roste. Za devět měsíců letošního roku byl deficit ve výši takřka 200 mld. Kč a návrh rozpočtu na rok 2027 ukazuje, že se můžeme „těšit“ ještě na hlubší deficit. Vláda slibuje, že přijde v příštím roce s určitými opatřeními, která se ale jeví jako nedostatečná. Přitom bez realistických kroků v nápravě našich veřejných financí riskujeme, že si na nás ratingové agentury více posvítí a výnosy za státní dluhopisy zůstanou na zvýšených úrovní. Více se dočtete zde.
• Z hlavních ekonomik (USA, eurozóna) byly publikovány spíše druhořadé údaje, ale ani to nezabránilo americkému dolaru ve své krasojízdě v posledních dnech. Za 10 dní posílil vůči euru o více než 2 % a kurz EUR/USD se dostal hluboko pod hranici 1,13, a to navzdory tomu, že cena ropy výrazněji nestoupá a drží se okolo 100 USD/barel a finanční trh postupně ustupuje ze svých sázek, že Fed doručí další zvýšení úrokových sazeb již na svém příštím zasedání na konci října.
• Včera si americký index S&P 500 připsal 0,2 %, zatímco evropským akciím se nedařilo. Německý DAX odepsal 1 % a pražský PX dokonce 1,6 %, přičemž pro něj to byl již sedmý den v řadě s poklesem jeho hodnoty. Koruna pod tlakem posilujícího dolaru směruje k hranici 24,50 EUR/CZK.