Schodek státního rozpočtu je meziročně o 40,7 mld. Kč vyšší

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Příjmy do státního rozpočtu ovlivnila změna RUD, snížení podílu státu na výnosech z DPH a daní z příjmů DPPO a DPFO. Díky růstu mezd se zvýšil výběr pojistného (+6,5 %) a zlepšilo se inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,0 %). Avšak růst výběru pojistného nedosahuje svého plánovaného potenciálu kvůli snížení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění u OSVČ, který byl snížen o 5 p.b. na 35 % s tím, že retrospektivně bude podnikatelům přeplatek vrácen. Tudíž účet za tuto úlevu státní rozpočet plně pocítí ještě během následujících měsíců. Inkaso daně z příjmu právnických osob rostlo o 1,7 %. Inkaso spotřebních a energetických daní se zvýšilo o 1,0 %, avšak jeho výběr mohl být v tomto roce příznivější, nebýt daňových úlev na část spotřební daně z nafty.

Výdaje rostly o 4,8 %, běžné výdaje o 3,8 %. Růst běžných výdajů je tažen výplatou důchodů, které meziročně rostly o 17,4 mld. Kč (+3,2 %) z důvodu řádné valorizace. Právě růst důchodů zatěžuje výdajovou stranu státního rozpočtu nejvíce. Z tohoto pohledu je proto nutná změna a zajištění udržitelnosti důchodového systému. Z dalších dávek nejvíce rostly podpory v nezaměstnanosti (+5,5 mld. Kč), které se od ledna příštího roku výrazněji sníží.

O téměř 9 % rostly výdaje na platy. Růst platů ve veřejném sektoru je správným krokem, ale otázkou je, v jakém rozsahu. Platy na vysoce specializovaných a expertních pozicích jsou ve srovnání se soukromým sektorem nekonkurenceschopné. Stát přichází o odborníky i o juniornější pracovníky, kteří mají potenciál stát se dobrými experty. Avšak na druhé straně na mnohých útvarech neplatí vazba mezi platy a efektivitou. Pouhé plošné navýšení objemu mzdových prostředků bez strukturálních změn, digitalizace procesů, redukce agend a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců, vyšší efektivitu státního aparátu nezajistí. Vyšší platy samy o sobě produktivitu rigidního systému nezvýší. Ba právě naopak.

Důležitější je výhled veřejných financí pro další roky. Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2027 vláda počítá se schodkem ve výši 386 mld. Kč. Pokud však nedojde k dostatečné konsolidaci veřejných financí, může Česko postupně čelit podobnému vývoji jako Francie, u níž historická data ukazují obdobnou trajektorii zadlužování. Francouzský dluh za posledních 30 let vzrostl z 57,8 % HDP na 115,6 % HDP. Česká vláda přitom rozpočet prezentuje jako výrazně proinvestiční a plánuje podporu investic do dopravní infrastruktury, zdravotnictví, energetické bezpečnosti, školství či bydlení. Kapitálové výdaje by měly dosáhnout 289,6 mld. Kč, zároveň mají růst prostředky na platy ve veřejném sektoru, důchody i oblast obrany. Otázkou zůstává, zda budou všechny plánované investice skutečně realizovány, a naplnění deklarovaných investičních záměrů zůstává nejisté. Při vysokém objemu veřejných investic hrozí, že kvůli omezeným výrobním kapacitám trhu budou částečně vytlačovány investice soukromého sektoru.

Dlouhodobým zdrojem fiskální nerovnováhy zůstává stárnutí populace, které zvyšuje výdaje na důchody, zdravotnictví a dlouhodobou péči. K tlaku na veřejné finance přispívají dřívější legislativní změny na příjmové straně rozpočtu, například zrušení superhrubé mzdy. 

S rostoucím zadlužením a vyššími tržními výnosy státních dluhopisů výrazně narůstají úrokové náklady na obsluhu dluhu, které se v letošním roce přehoupnou přes 112 mld. Kč a v příštím roce budou okolo 130 mld. Kč. Vláda ustupuje od fiskální disciplíny a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zavádí legislativní výjimky, které by v případě zhoršení bezpečnostní situace umožnily zvýšit státní výdaje až o 10 %, přibližně o 240 mld. Kč.

V důsledku zhoršujícího se stavu veřejných financí a vysokých deficitů nelze vyloučit, že ratingové agentury Česku nejprve zhorší výhled a v delším horizontu případně i samotný rating.

Podle naší nové aktualizované prognózy letos očekáváme, že dluh sektoru vládních institucí dosáhne 45,2 % HDP a saldo rozpočtu vládních institucí bude činit -2,8 % HDP. V příštím roce předpokládáme další růst dluhu na 46,0 % HDP a prohloubení deficitu na -3,9 % HDP.