Inflace v eurozóně nad 3 %, ECB příští týden zvýší úrokové sazby

Ranní okénkoInflace
2. 9. 2026

Ve středu dorazí z USA výsledky průzkumu ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru, červencové průmyslové objednávky a finální čísla objednávek zboží dlouhodobé spotřeby.

Výhled:

  • Dnešní den bude patřit americkým datům. Patrně tím nejdůležitějším bude průzkum ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru, což bude druhý údaj z tohoto týdne týkající se stavu tamního trhu práce. V průběhu roku se zdálo, že ochlazování amerického trhu práce zvolňuje a jeho postupná stabilizace byla jedním z důvodů, proč se americký Fed mohl více koncentrovat na rizika spojená s naplněním cíle cenové stability. Nicméně poslední měsíce ukazují, že hrozba zhoršení stavu pracovního trhu zcela nepominula. Míra nezaměstnanosti sice poklesla ke 4,1 %, ale růst počtu nově vytvořených pracovních míst zpomaluje. Podle průzkumu ADP vzniklo v soukromém sektoru méně nových míst tři měsíce v řadě, v červenci 44 tis. Pro srpen očekává mediánový odhad trhu velmi podobné číslo (47 tis.). Tento údaj může naznačit, jak dopadne oficiální vládní údaj v pátek (odhad trhu 55 tis.). Výsledky ADP a oficiálních statistik sice spolu ne vždy souzní, ale vzhledem k nové komunikaci Fedu, kdy jeho předseda Kevin Warsh nabádá trhy, aby sledovaly ekonomická data více než projevy představitelů Fedu, může způsobit změnu očekávání dalšího postupu Fedu. Finanční trh aktuálně dává zhruba 2/3 pravděpodobnost, že měnový výbor na svém příštím zasedání (16.9.) zvýší úrokové sazby o 25bb. Údaje z pracovního trhu a o inflaci však ještě mohou se sázkami trhu i samotnými centrálními bankéři pořádně zamávat.
  • Později odpoledne se ze Spojených států amerických dozvíme také červencový vývoj průmyslových objednávek. V červnu došlo k jejich meziměsíčnímu snížení o 0,3 %, ale v červenci by podle trhu mohlo dojít k jejich navýšení o 0,7 %. Navíc i bez započtení objednávek v sektoru dopravy by dle mediánového odhadu analytiků mohlo dojít k nárůstu o 0,4 %.

Pohled zpět:

  • Hlavním údajem včerejšího dne byl úvodní odhad srpnové inflace v eurozóně. Ta se vyvíjela takřka v souladu s predikcemi, když v meziročním srovnání vzrostla z 2,9 % na 3,3 % (rovněž naše prognóza). V případě jádrové inflace se očekávala stagnace na 2,5 %, ale došlo k jejímu mírnému poklesu na 2,4 %. Růst cen služeb sice zvolnil ze 3,3 % na rovná 3 %, přesto tyto výsledky upevnily trhy v názoru, že Rada guvernérů ECB půjde s úrokovými sazbami podruhé v tomto roce vzhůru (depozitní sazba z 2,25 % na 2,50 %). Kromě údajů o inflaci Eurostat také zveřejnil, že nezaměstnanost v červenci vzrostla z 6,3 % na 6,4 % a poukazuje na mírné ochlazování pracovního trhu v eurozóně.
  • Index PMI pro český průmysl vzrostl z 52,2 na 54,1 bodů, signalizující největší zlepšení provozních podmínek od dubna 2022. Nové zakázky stouply nejvyšším tempem od začátku války na Ukrajině a s tím stoupla výroba produkce i zaměstnanost, aby byla poptávka uspokojena. Na druhé straně z důvodu války na Blízkém východě průmysl čelí logistickým problémům a rostoucím cenám vstupů. Firmy tak zatím těží z efektu předzásobení, ale ten podle nás bude postupně vyprchávat. Více se dozvíte zde.
  • Ministerstvo financí včera oznámilo, že státní rozpočet byl za období leden až srpen v minusu 186,1 mld. Kč. Příjmy sice rostou, ale nestačí pokrýt zvyšující se výdaje. Nic na tom nezmění ani příští rok, naopak deficit bude ještě hlubší, když byl navržen rozpočet se schodkem ve výši 389 mld. Kč. Slib současné vlády udržet deficit veřejných financí pod 3 % HDP tak bude jen velmi těžko splnitelný. Více se dozvíte zde.
  • V časných ranních hodinách jsme se včera dozvěděli, že maloobchodní tržby v Německu během července meziměsíčně silně poklesly (-3,4 %), ačkoli se očekával jejich nárůst o 0,5 %. V meziročním srovnání tak došlo k jejich snížení o 2,5 %. Tyto výsledky korespondují se strukturou růstu ekonomiky v největší zemi Evropy, kde spotřeba domácností zůstává utlumená. Růst je tažen vládními výdaji a poměrně překvapivě i zlepšujícím se zahraničním obchodem vzhledem k aktuální geopolitické situaci.
  • Den zakončily údaje z USA. Index PMI pro zpracovatelský průmysl dle instituce ISM poklesl z 55,6 na 54,6 bodů a drží se tak nadále bezpečně v pásmu expanze odvětví (nad 50 body). Nicméně růst nových zakázek zpomalil a rovněž náborová aktivita zvolnila. Naopak cenové tlaky zůstávají zvýšené. Ve stejný čas pak průzkum JOLTS ukázal, že se počet volných otevřených pracovních míst v červenci zvýšil ze 7182 tis. na 7271 tis. Nicméně je třeba dodat, že červnový výsledek byl výrazně revidován dolů ze 7359 tis. Dopad na finanční trhy však byl marginální.
  • Americký index S&P 500 včera odepsal 0,7 % a německý DAX dokonce 1,1 %. Pražský PX byl nepatrně v zelených číslech (+0,1 %). Koruna oslabovala zpět k hranici 24,20 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik