Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje a v příštím roce to jiné nebude

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Pokud bychom očistili bilanci státního rozpočtu o příjmy a výdaje plynoucí z EU a finančních mechanismů, schodek by činil necelých 210 mld. Kč, což je o více než 50 mld. Kč více než loni touto dobou. Vzhledem k tomu, že vláda hospodařila téměř celé 1Q‘26 v rozpočtovém provizoriu, je tento výsledek zdviženým prstem nejen pro nás, ale i pro finanční trhy. Příjmy státního rozpočtu sice rostou, ale nejsou schopny pokrýt rostoucí výdaje, a to navíc v období solidního hospodářského růstu. Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 11 mld. Kč (+4,1 %), na čemž má zásluhu zejména dále rostoucí útraty domácností. Navíc rozpočtu pomáhají výše uvedené platby z EU a finančních mechanismů (+40,3 %, +31,2 mld. Kč). Rostoucí mzdy a platy se projevují na vyšším výběru DPFO, a to o 6,5 mld. Kč (+7 %). Zároveň se to pozitivně promítá na vyšším výběru pojistného o 6,4 % (+34,5 mld. Kč). Z těchto údajů je patrné, že mzdová dynamika ani ve 3Q’26 příliš nezvolňuje a bude nadále jedním z faktorů, který bude dělat bankovní radě ČNB vrásky na čele. Je také na místě připomenout, že s účinností od 1. 7. 2026 došlo k navrácení minimálního vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. Rozdíl mezi vyššími zálohami zaplacenými v 1H‘26 a nově stanovenou výší je považován za přeplatek na pojistném, který lze na žádost vrátit nebo zohlednit při ročním zúčtování. To znamená, že růst příjmů bude nižší, než aktuálně ukazují dostupná data.

Celkové výdaje stouply o takřka 80 mld. Kč (+5,3 %), přičemž se zvýšily především běžné výdaje (+4,1 %, +56,4 mld. Kč) v čele se sociálními dávkami, tedy primárně důchody. Nicméně nárůst je celoplošný, což je dáno do značné části tím, že výdaje jsou každoročně valorizovány (na rozdíl například od spotřebních daní). Zvýšila se také podpora v nezaměstnanosti, nicméně ta by se mohla dle dostupných informací opět snížit. Lze však polemizovat, zda je to správný postup, pokud chceme trochu více rozpohybovat strnulý tuzemský trh práce. Za pochvalu stojí, že kapitálové výdaje se zvýšily o téměř 23 mld. Kč (+17,8 %). Investice státu budou pokračovat i v příštím roce, kdy by měla být na tyto účely uvolněna rekordní suma. Je však otázkou, zda se bude jednat o produktivní investice, které se v dlouhodobém měřítku pozitivně odrazí na růstu české ekonomiky. Navíc za situace, kdy se úrokové náklady zvednou ze 110 až na 130 mld. Kč. Půjčky se nám mohou ještě více prodražit, pokud finanční trh neuvěří naší strategii a veřejné finance se vydají na cestu, ze které se dostává obtížně zpět. První krok byl učiněn, 3% Maastrichtské kritérium veřejných financí bude v příštím roce mimořádně těžké dodržet.