Růst ekonomik v Evropě pozitivně překvapil, americká ekonomika za očekáváními zaostala

Výhled:

• Dnešní den odstartovalo v našich časných ranních hodinách zasedání Bank of Japan. Tamní centrální bankéři se po červnovém zpřísnění měnové politiky rozhodli tentokrát ponechat základní úrokovou sazbu beze změny. Ta tak zůstala na úrovni 1 %. Finanční trh s tímto scénářem počítal, nicméně ve zbytku roku bychom se mohli dočkat ještě jednoho zvýšení úrokových sazeb, a to buď na jednání bankovní rady v říjnu či prosinci, čímž by pokračovala fáze postupné normalizace měnové politiky v zemi vycházejícího slunce.
• Z evropského hlediska však bude zajímavějším údajem úvodní odhad červencové inflace v eurozóně. Meziroční inflace v červnu nečekaně výrazně poklesla ze 3,2 % na 2,8 %, čímž se vrátila do tolerančního pásma ECB. Pro červenec predikujeme pouze nepatrné snížení na 2,7 %, naopak mediánový odhad trhu dokonce očekává mírné zvýšení inflace na 2,9 %. Nicméně není až tak podstatné, zda jeden výsledek vyjde o jednu desetinu výše či níže, ale důležitější je, že odhadujeme oscilaci inflace okolo 3 % po zbytek letošního roku, přičemž opětovné rozhoření bojů a nárůst cen ropy na světových trzích zesiluje riziko vyšší inflace v delším obdobím. S tím se ovšem nechce a ani nemůže smířit ECB, proto nadále předpokládáme zpřísnění měnové politiky na jejím příštím zasedání, které nás čeká v září.
• Dále v Německu bude zveřejněna míra nezaměstnanosti, která by měla i v červenci setrvat na 6,3 %. Týden zakončí data z USA, a to konkrétně vývoj nákladů na práci za druhý kvartál letošního roku (mezičtvrtletně) a finální výsledky červencového průzkumu University of Michigan.

Pohled zpět:

• Včera jsme zažili velmi nabitý den, který začal úvodním odhadem HDP za 2Q’26 v České republice. Všeobecně se očekávalo, že po slabším výkonu v 1Q’26 momentum tuzemského hospodářství zrychlí, když mediánová predikce analytiků odhadovala mezičtvrtletní růst o 0,6 %. Nakonec se ale ukázala naše prognóza přesnější, když jsme kalkulovali s růstem o 0,4 % a přesně tento výsledek byl prezentován statistiky. V meziročním srovnání pak růst mírně zpomalil ze 2,2 % na 2,0 % rovněž zcela v souladu s naší predikcí. Hlavním faktorem růstu zůstává vyšší spotřeba domácností na pozadí pokračujícího zvyšování reálných mezd. Zároveň je pozitivní, že i zahraniční poptávka vykazuje rostoucí tendence. Nicméně ve druhé polovině tohoto roku předpokládáme mírné zpomalení růstu ekonomiky vzhledem k vyšší srovnávací základně, ale také kvůli negativním důsledkům plynoucích z Blízkého východu. Za celý letošní rok pak predikujeme růst HDP o 1,6 %. Více se dočtete v našem komentáři.
• Výsledky HDP za 2Q’26 dorazily také z dalších evropských zemí a pro nás v nejdůležitějším Německu činil mezičtvrtletní růst 0,2 %, což bylo více, než s čímž se počítalo (+0,1 %). Zároveň byl mírně revidován výsledek za 1Q’26 z 0,3 % na 0,4 %. Druhá největší ekonomika Evropy, Francie, zaznamenala stejně jako Německo zvýšení ekonomické aktivity o 0,2 %. Dařilo se opět Španělsku, kde byl mezičtvrtletní růst 0,7 %. Z toho vyústil také vyšší výkon celé eurozóny, jejíž HDP se mezičtvrtletně zvýšilo o 0,4 %, zatímco odhad trhu byl 0,2 %. Navíc byl výsledek 1Q’26 korigován z -0,2 % na 0 %. Na druhé straně HDP pro Spojené státy americké skončil pod predikcí trhu (2,0 %), když v anualizovaném vyjádření vzrostl o 1,5 %. Tempo spotřeby domácností sice zrychlilo z 0,5 % na 3,2 %, ale vývoz zvolnil svou dynamiku, kterou naopak udržel dovoz. Čistý export tak měl negativní vliv na HDP a zároveň vládní spotřeba poklesla o necelé 1 %.
• Krátce po poledni Bank of England rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 3,75 %, přičemž se předpokládalo, že tato varianta bude přijata poměrem 7:2, ale nakonec tři členové hlasovali pro zpřísnění měnové politiky o 25bb. Zajímavé je, že ke dvěma členům bankovní rady (Huw Pill a Megan Greene) se přidala Catherine Mann, která na začátku minulého roku hlasovala pro rychlejší uvolňování měnové politiky než jiní členové. Obavy z dopadů negativního nabídkového šoku v podobě války na Blízkém východě do ekonomiky, a zvláště do inflace, kterou se nedařilo zcela zkrotit již před zahájením konfliktu, rostou. Je tak možné, že na podzim už půjdou sazby nahoru, ostatně finanční trh tento postup aktuálně zaceňuje.
• Zajímavé údaje jsme dozvěděli také o inflaci. Ta v meziročním srovnání v Německu vzrostla podle národní i evropské metodiky na 2,8 %. Je tak pravděpodobné, že inflace v celé eurozóně výrazněji neklesne (odhad Eurostatu bude publikován dnes). Ve Spojených státech amerických dle metodiky PCE sice meziroční růst inflace zvolnil ze 4,1 % na 3,7 % a její jádrová složka ze 3,4 % na 3,3 %, ale jedná se o červnový údaj. Vzhledem k nové vlně napětí na Blízkém východě je tak velmi pravděpodobné, že další zpomalení inflace v červenci nenastane.
• Na akciových trzích po celém světě se včera povětšinou zelenalo. Americký index S&P 500 korigoval středeční ztráty a včera si připsal takřka 1,7 %. Německý DAX stoupl o 0,6 % a pražský PX podobně jako ve středu o 0,4 %. Koruna zůstává na blízku hranice 24,20 EUR/CZK