ČNB se zvyšováním úrokových sazeb nespěchá

Ranní okénko
18. 9. 2026

V pátek ráno bude zasedat Bank of Japan a ta na rozdíl od ČNB či Bank of England nejspíše svou základní úrokovou sazbu zvýší o 25bb na 1,25 %. Dále se dozvíme, jak se vyvíjí výrobní inflace v Německu, inflační očekávání v eurozóně či průmyslová výroba v USA.

Výhled:

  • Během dneška jsme se dozvěděli už dva údaje. V našich časných ranních hodinách zasedala Bank of Japan a tamní bankovní rada se po červencové stabilitě úrokových sazeb rozhodla tentokrát zpřísnit svou měnovou politiku. Základní úroková sazba byla zvýšena o 25bb na 1,25 % v souladu s očekáváním finančního trhu i analytiků. Mezi důvody se řadí, že v červenci inflace zrychlila na 1,9 % a tzv. core-core inflace (bez cen čerstvých potravin a energií) stoupla poprvé po devíti měsících, a to rovněž na 1,9 %. V srpnu se sice celková i jádrová inflace udržely na úrovni 1,9 %, ale odhaduje se, že by inflace měla v dalších měsících růst rychleji a dostat se zřetelně nad 2 %. Další zpřísňování měnové politiky by tak mohlo následovat, aktuálně je z 60 % zaceněno, že by se tak mohlo stát na prosincovém zasedání. Přesto japonský jen na začátku dne výrazně ztrácí proti americkému dolaru (-0,8 %) a kurz USD/JPY se pohybuje nad úrovní 157 USD/JPY.
  • Před pár minutami byl publikován výsledek výrobní inflace v Německu. Po červencovém meziměsíčním nárůstu o 1,1 % se v srpnu cenová hladina ve výrobě zvýšila opět o 1,1 %, zatímco mediánová predikce trhu činila 0,6 %. V meziročním srovnání to znamená nárůst o 4,6 % (predikce trhu 3,9 %), což je nejrychlejší dynamika od dubna 2023.
  • Dále se dnes dozvíme, jak se vyvíjejí inflační očekávání v eurozóně. Ta na ročním horizontu dosáhla svého maxima v rámci tohoto roku během března a dubna (4 %) po začátku vypuknutí války na Blízkém východě. Poté postupně začala klesat až na červencových 2,9 %, nicméně nyní se očekává mírný nárůst na 3,1 %. Vyloučit však nelze ani výraznější nárůst vzhledem k poslednímu výsledku inflace (v srpnu 3,2 %). Rovněž na tříletém horizontu se odhaduje mírný nárůst, a to ze 2,7 % na 2,8 %. To je stále zvýšená úroveň, která je problematická pro ECB k naplňování jejich 2% inflačního cíle v dlouhodobém měřítku.
  • Týden zakončí údaje z amerického průmyslu. Ten by mohl v meziměsíčním srovnání vzrůst třetí měsíc v řadě, tentokrát o 0,3 %. V červenci se však nedařilo výrobě motorových vozidel a jejich součástek, jejichž produkce byla nižší o 2,1 %. Naproti tomu tahounem v tomto měsíci byla výroba počítačů a elektroniky, která byla ve srovnání s červnem vyšší o 1,9 %. Využití výrobních kapacit se v celém průmyslu pohybuje okolo 76 %, což je však podprůměrná hodnota v historickém měřítku.

Pohled zpět:

  • Nejdůležitější ekonomickou událostí včerejšího dne, minimálně z tuzemského pohledu, bylo zasedání ČNB. Centrální bankéři na Příkopech se rozhodli jednomyslně ponechat úrokové sazby podobně jako v srpnu beze změny, základní úroková sazba tak zůstává na 3,75 %. Tento scénář byl predikován analytiky (včetně nás) i finančním trhem. Přesto však zářijové zasedání nebylo nezajímavé, když klíčová byla tisková konference guvernéra Aleše Michla, který explicitně řekl, že na příštím zasedání se bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením. My však v některých malých nuancích vidíme náznaky, že pravděpodobnější scénář je, že by ČNB mohla zvýšit úrokové sazby alespoň jednou do konce letošního roku. Více se dočtete zde.
  • Ještě před ČNB rozhodla Bank of England ponechat základní úrokovou sazbu na 3,75 %, když stejně jako na konci července pro tento krok hlasovalo 6 členů bankovní rady, zatímco tři byli pro zpřísnění měnové politiky o 25bb. Zvýšení úrokových sazeb však může následovat již na příštím zasedání v listopadu, když tento scénář finanční trhy aktuálně zaceňují z téměř 85 %. Inflace v srpnu meziměsíčně vyskočila o 0,5 % a v meziročním srovnání zrychlila ze 2,9 % na 3,1 % a opustila tak toleranční pásmo BoE.
  • Eurostat vydal finální údaje o srpnové inflaci v eurozóně. Meziměsíčně vzrostla o 0,4 % v souladu s předběžným odhadem, ale meziroční číslo bylo sníženo ze 3,3 % na 3,2 %. Nebylo tak překonáno, ale nakonec v uvozovkách pouze vyrovnáno maximum letošní inflace. Jádrová složka zůstala nezměněna, tudíž poklesla ze 2,5 % na 2,4 %, když zvolnil růst ve službách ze 3,3 % na 3,0 %.
  • V odpoledních hodinách dorazily každotýdenní statistiky z USA o počtech nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, jichž bylo výrazně méně než v předchozím týdnu, což signalizuje solidní stav tamního trhu práce, díky čemuž se Fed může více soustředit na inflační rizika. Dále jsme se dozvěděli údaje i z amerického nemovitostního trhu, kde o necelá 3 % v meziměsíčním srovnání poklesla nová výstavba domů, ale také počet vydaných stavebních povolení.
  • Akciové trhy včera smazaly některé ztráty z posledních dnů. Americký index S&P 500 stoupl o více než 1,1 %, německý DAX pak o 0,7 % a pražský PX si dokonce připsal 1,3 %. Korunu včerejší dění téměř neovlivnilo a ta se tak nadále drží okolo 24,30 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik