
Bankovní rada na svém dnešním zasedání ponechala stejně jako v srpnu úrokové sazby nezměněny. Tento scénář byl analytiky (včetně nás) i finančním trhem očekáván. Základní úroková sazba tak zůstává na 3,75 %. Bankovní rada se na tomto postupu jednomyslně shodla.
Nicméně vzhledem k četným proinflačním rizikům se domníváme, že ČNB přistoupí na jednom ze dvou zbývajících zasedání v letošním roce (listopad, prosinec) po červnovém zvýšení úrokových sazeb ještě k jednomu zpřísnění své měnové politiky. Ostatně guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že příště se budou centrální bankéři rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením.
PRIBOR 3M (v %)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Růst HDP (v % r/r)
Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Spotřebitelská inflace (v % r/r)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
EUR/CZK (průměr)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Na tiskové konferenci guvernéra ČNB Aleše Michla bylo zmíněno mnoho věcí, které se pravidelně opakují, nicméně ďábel je v detailech. Stejně jako po srpnovém zasedání guvernér uvedl, že červnové zvýšení úrokových sazeb přineslo žádoucí efekt. Nicméně tentokrát do této věty zasadil klíčové slovo: „prozatím“. Rizika jsou hodnocena nadále jako proinflační, s čímž se ztotožňujeme. Jádrová inflace se drží dlouhé měsíce v blízkosti 3 % a v posledních dvou měsících vzrostla právě na tuto hodnotu, a to zejména díky nekončícímu rychlému zdražování v oblasti služeb a na nemovitostním trhu. Mnoho důvodů ke zpomalení inflace v těchto částech ekonomiky nevidíme i díky pokračujícímu růstu mezd. Ten zůstane zvýšený i v příštím roce mimo jiné díky záměru vlády zvýšit platy ve veřejném sféře až o 9 %. Navržený deficit státního rozpočtu na příští rok by se měl zvýšit z letošních 310 mld. Kč na 389 mld. Kč (deficit bude možná nepatrně snížen na 386 mld. Kč), což značí fiskální stimul pro ekonomiku, ale za cenu rizika vyšší inflace. Ta by se podle aktualizované predikce ČNB měla na začátku příštího roku dočasně zvýšit. S tímto tvrzením však mírně polemizujeme, protože inflace na začátku příštího roku opravdu dosáhne svého vrcholu (mezi 3-4 %), ale v průběhu roku by se podle nás mohla pohybovat okolo horní hrany tolerančního pásma ČNB (3 %).
My se domníváme, že se některá proinflační rizika začínají materializovat a vzhledem k opětovnému nárůstu cen energií na světových trzích bude třeba, aby měnová politika byla restriktivnějšího charakteru. Ostatně guvernér A. Michl zmínil, že na příštím zasedání se budou centrální bankéři rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením. To je jeden z dalších klíčových detailů, protože tato formule po srpnovém zasedání nezazněla. ČNB může být tlačena ke zpřísnění měnové politiky také díky krokům hlavních centrálních bank (ECB, Fed), které zvýšily v září své úrokové sazby a do konce tohoto roku se tak ještě nejspíše stane. I z tohoto důvodu finanční trh sází na výraznější zpřísnění měnové politiky i v Česku. Tyto sázky však guvernér odmítl komentovat, nicméně jiní členové bankovní rady uvedli v předchozích týdnech, že zacenění investorů jim přijdou poměrně přehnaná. Zároveň aktuálně za ČNB dělá část práce autonomní zpřísnění finančních podmínek díky nárůstu delších tržních sazeb. Na druhé straně je pravdou, že částečně je česká výnosová křivka ovlivněna děním v USA, resp. sázek na další postup Fedu.
Koruna na dnešní rozhodnutí ani komunikaci z ČNB nereagovala, když se drží u 24,30 EUR/CZK, přestože my hodnotíme dnešní vystoupení jako mírně jestřábí. ČNB si podle nás dělá prostor k dodatečnému zpřísnění měnové politiky. Otázkou tak není zda, ale spíše kdy. Listopadové zasedání, na kterém bude mít bankovní rada novou makroekonomickou predikci, je bezesporu reálnou variantou.
.
Základní sazba ČNB
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | |
| % p.a. | 3,75 | 3,75 | 3,75 | 3,75 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB