Nárůst inflace a situace na Blízkém východě drží centrální bankéře v pozoru

Výhled:

• Podobně jako v dalších zemí Evropy i v Polsku inflační dynamika v březnu výrazně zrychlila. Podle předběžného odhadu se inflace ve srovnání s únorem zvýšila o 1 % a v meziročním srovnání došlo k nárůstu ze 2,1 % na rovná 3 % (jádrová inflace bude zveřejněna zítra a odhaduje se nárůst z 2,5 % na 2,6 %). Vyšší inflace je dána dopady války na Blízkém východě, která se zatím primárně projeví rostoucími cenami pohonných hmot. Polská vláda se proto rozhodla snížit spotřební daň na minimální úroveň povolenou v EU, snížit DPH z 23 % na 8 % a také zavést maximální cenové stropy pro ceny benzínu a nafty. Tato vládní opatření však dále zatíží veřejné finance, přičemž jejich deficit se v loňském roce pohyboval okolo 7 % HDP. Na druhé straně ceny pohonných hmot v Polsku jsou nyní znatelně levnější než v tuzemsku, což bude lákat české řidiče tankovat na polských čerpacích stanicích. Veřejný rozpočet našeho severního souseda by tak těžil z vyšší poptávky z Česka a daňový výběr (z DPH i spotřební daně) by se zvýšil.
• Dnes bude publikován také zápis z posledního zasedání MNB, kde by se měl linout opatrný tón. Centrální bankéři pravděpodobně chtěli deklarovat svou připravenost zasáhnout v boji proti případně rostoucí inflaci. Zároveň by tak podpořili forint, ač ten dostal doušek dopaminu z parlamentních voleb, ve kterých zvítězila opoziční Tisza. Forint od začátku tohoto týdne posílil vůči euru o téměř 3 %.
• V dopoledních hodinách se dozvíme, jak se vedlo průmyslu v eurozóně během února. Podle našeho odhadu to nebyla žádná sláva, když po lednovém poklesu o 1,5 % očekáváme meziměsíční snížení produkce o 0,4 %. Mediánový odhad trhu je pak optimističtější, když predikuje růst o 0,3 %.
• V neposlední řadě dostaneme informaci o podnikatelské náladě ve zpracovatelském průmyslu v USA dle průzkumu newyorské pobočky Fedu. Ta se v březnu propadla do záporných hodnot (ze 7,1 na -0,2 bodů) a trh očekává v dubnu velmi podobné hodnocení (mediánový odhad -0,5 bodů) jako předchozí měsíc. Rozpětí odhadů je však značné a vzhledem k situaci na Blízkém východě včetně potenciálních negativních ekonomických implikací bychom nebyli překvapeni, pokud by pravdu měli spíše pesimisté v rámci tohoto průzkumu.

Pohled zpět:

• Na finančních trzích včera rezonovalo oznámení viceprezidenta J.D. Vance, že Spojené státy americké zastavují útoky na Írán a údajně bylo dosaženo určitého pokroku v jednání. Dialog by měl pokračovat, ale Američané na oplátku požadují otevření Hormuzského průlivu. Zároveň v USA proběhlo jednání mezi Izraelem a Libanonem, přestože oba státy jsou formálně ve válce. Alespoň určité náznaky zlepšení situace na Blízkém východě vyvolává mírný optimismus na trzích, který se projevil zvýšením kurzu z 1,17 až do blízkosti 1,18 EUR/USD. Koruna ze ztrát dolaru ale nic nevytěžila, když se nadále obchoduje okolo 24,36 EUR/CZK. Rovněž se dařilo akciovým trhům, americký index S&P 500 vzrostl o 1,18 %. Podobných výsledků dosáhly také evropské indexy, německý DAX stoupl o 1,3 % a pražský PX o 1,1 %.
• Včera ráno Český statistický úřad potvrdil, že tuzemská inflace v březnu meziměsíčně stoupla o 0,6 % a meziročně se zvýšila z 1,4 % na 1,9 %. Nárůst inflace se očekával, ale byl nižšího rázu, než se kterým počítaly předchozí odhady. Primárním důvodem zrychlení inflace byl výrazný skok cen pohonných hmot (o téměř 20 %), což přispělo k inflaci 0,5 p.b. Naopak inflaci udržely pod 2% cílem ČNB ceny potravin a nealkoholických nápojů (-0,2 p.b.). Domácí inflační tlaky ale prezentuje tzv. jádrová inflace a ta centrálním bankéřům Na Příkopech radost určitě neudělala. V meziročním vyjádření se totiž zvýšila z 2,7 % na 2,9 %, což je nejvyšší hodnota od loňského června. Ve spojitosti se značnými riziky plynoucích z války na Blízkém východě očekáváme, že bankovní rada ČNB bude dále udržovat mírně restriktivní měnovou politiku a nechá základní úrokovou sazbu na 3,50 % po celý letošní rok. Více v komentáři.
• Ve Spojených státech amerických byly publikovány výsledky výrobní inflace za březen. Ta sice dopadla znatelně pod odhady, ale neznamená to, že by v americké ekonomice inflační tlaky slábly. Meziměsíčně inflace vzrostla o 0,5 % stejně jako v únoru (po revizi, původně +0,7 %), zatímco se predikoval nárůst až o 1,1 %. Bez energií a potravin cenové momentum dokonce zpomalilo z 0,3 % (po revizi, původně +0,5 %) na 0,1 %. V meziročním srovnání to znamená, že celková výrobní inflace zrychlila ze 3,4 % na přesně 4 %, ale odhad trhu byl až 4,6 %. Jádrová složka bez cen energií a potravin stagnovala na 3,8 %, přičemž trh predikoval nárůst na 4,1 %.
• Mezinárodní měnový fond zvýšil odhad růstu české ekonomiky z 2 % na 2,2 %. Stejné tempo je předpovídáno i v příštím roce. Průměrná inflace by mohla poklesnout z loňských 2,5 % na 2,4 %. Rizikem této predikce je ale válka na Blízkém východě, přičemž tato prognóza je založena na předpokladu kratšího konfliktu a bez další výraznější eskalace.