ECB zvýšila sazby a další krok může následovat, dnes inflace z USA

Výhled:

• Dnes se budou oči finančního světa upínat k výsledku inflace ve Spojených státech amerických. Ta se od začátku války na Blízkém východě drží nad horní hranicí tolerančního pásma Fedu (3 %) zejména díky zdražujícím pohonným hmotám. Nicméně inflační tlaky byly patrné i před začátkem americko-izraelského útoku na Írán, když se inflace pohybovala dlouhé měsíce poměrně daleko od 2% cíle. V červenci celková inflace činila 3,4 % a pro srpen se očekává stagnace na této úrovni. V případě jádrové inflace by mohlo dojít k nepatrnému snížení ze 2,5 % na 2,4 %. Investoři budou výsledek bedlivě sledovat, protože se jedná o poslední zásadní údaj před zasedáním Fedu příští středu, přičemž právě inflace může být rozhodujícím faktorem pro centrální bankéře na miskách vah. Finanční trhy aktuálně přisuzují zhruba 60% pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb a k tomuto scénáři se kloní i naše prognóza. Nelze však vyloučit ani variantu pokračující úrokové stability, kterou může podpořit případně nižší než odhadovaná inflace za srpen. Je tak možné, že zažijeme vyšší volatilitu na finančních trzích, ať už se jedná o výkonnost akciových či dluhopisových trhů, ale také o vývoj amerického dolaru.
• Týden zakončí předběžné výsledky průzkumu University of Michigan. Po opětovném zvýšení napětí na Blízkém východě a dalším růstu cen na čerpacích stanicích se očekává, že se spotřebitelská důvěra mírně zhoršila, když by se index snížil z 51,7 na 51,0 bodů. To se promítá také na inflačních očekávání domácností, když na horizontu jednoho roku se obávají inflace přes 4 %. V dlouhodobém horizontu (5-10 let) se pak inflační očekávání drží nad 3 %. Právě případné zakonzervování inflačních očekávání výrazně nad 2% cílem je pro Fed neslučitelné s naplněním jejich mandátu, což je rovněž argument pro zpřísnění měnové politiky v největší ekonomice světa.

Pohled zpět:

• Hlavní událostí včerejšího dne bylo zasedání ECB. To dopadlo v souladu s očekáváními analytiků (včetně nás) i finančního trhu, když Rada guvernérů zvýšila úrokové sazby o 25bb. Depozitní sazba tak bude nově činit 2,50 %. Na následné tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagarde neposkytla téměř žádné informace, nicméně v oficiálním prohlášení je uvedeno, že rozhodnutí o měnové politice reflektuje inflační rizika (navýšen odhad celkové i jádrové inflace pro roky 2027 a 2028). „Konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky a inflace zůstane výrazně nad cílem po delší dobu.“ Tímto zněním ECB posiluje očekávání trhu, že toto nebyl poslední krok v cyklu zvyšování sazeb a bude třeba, aby měnová politika byla restriktivní (depozitní sazba 2,50 % je na hranici neutrální měnové politiky). Finanční trh se aktuálně přiklání k možnému zvýšení sazeb hned na příštím zasedání ECB v říjnu, zatímco my se domníváme, že další zpřísnění měnové politiky nastane v prosinci. O dalším postupu se ale rozhodne až na základě příchozích dat. Dále ECB představila svou aktualizovanou makroekonomickou predikci, dle které by ekonomika eurozóny měla letos vzrůst o 0,9 % (naše predikce 0,8 %) a v příštím roce pak o 1,4 % (naše predikce je stejná).
• Včera ráno bylo potvrzeno, že inflace v Německu v meziročním srovnání vzrostla jak dle národní, tak evropské metodiky na 2,9 % v srpnu. Rovněž české údaje o inflaci za srpen byly posvěceny a meziroční inflace tak stoupla z 1,7 % na 1,9 %. Svižným tempem nadále rostou ceny pohonných hmot, služeb a nájemného. Zatím však inflaci drží pod 2 % neobvykle výrazný pokles cen potravin a také klesající ceny elektřiny (podpořeno odpuštěním POZE) a zemního plynu. To ale již nebude trvat dlouho a inflace má namířeno k 3% úrovni na přelomu roku. ČNB proto bude muset zůstat ostražitá a do konce roku by mohla přistoupit ještě k jednomu zvýšení sazeb (ostatně tuto možnost nevyloučil ve svém včerejším rozhovoru člen bankovní rady Jan Kubíček), ač nově předpokládáme, že se tak nejspíše nestane na zasedání v příštím týdnu. Více se dočtete zde.
• Z USA dorazily srpnové statistiky o výrobních cenách. Celková inflace ve výrobě stoupla o 5,4 % a její jádrová složka pak o 4,6 %. V obou případech šlo o zrychlení dynamiky ve srovnání s červencem. Výraznější zvolnění tempa nelze očekávat vzhledem k tomu, že ceny ropy na světových trzích dále rostou (Brent okolo 105 USD/barel) v souvislosti se zvýšením napětí na Blízkém východě. Z těchto důvodů se zvýšila pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb americkým Fedem v příštím týdnu na více než 70 %. Rovněž naše aktualizovaná predikce očekává tento scénář, přičemž nyní předpokládáme, že by mohlo následovat ještě jedno zvýšení sazeb v prosinci do pásma 4,00-4,25 %.
• Světovým akciovým titulům se včera příliš nedařilo, když americký index S&P 500 odepsal 0,6 % a německý DAX dokonce 0,8 %. Pražská burza na tom byla o poznání lépe, když byla v zisku 0,6 %. Koruna se včera držela okolo 24,25 EUR/CZK, kam oslabila po středečním rozhovoru viceguvernérky ČNB E. Zamrazilové, která uvedla, že nevidí mnoho důvodů pro zvýšení sazeb na zasedání v příštím týdnu.