Inflace v ČR zvolnila, naopak v USA zrychlila; dnes ECB zvýší úrokové sazby

Výhled:

• ECB dnes odstartuje sérii zasedání centrálních bank, která bude pokračovat v příštím týdnu. Na rozdíl od většiny ale s vysokou mírou pravděpodobnosti přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb o 25bb. Na tomto scénáři panuje téměř absolutní shoda mezi analytiky (včetně nás) i finančním trhem. Depozitní sazba se tak zvýší z 2 % na 2,25 %, jelikož ECB musí ukázat, že nebude opakovat svou chybu z roku 2022, kdy zpřísňovala svou měnovou politiku až příliš pozdě. Mezi další důvody se řadí nárůst inflace mimo toleranční pásmo ECB (v květnu na 3,2 %), přičemž i jádrová inflace vzrostla na 2,5 % zejména díky vyššímu růstu cen v oblasti služeb (v květnu na 3,5 %). Zároveň vzhledem k poslednímu vývoji bude velmi pravděpodobně nová makroekonomická predikce obsahovat revizi výhledu inflace směrem vzhůru. V neposlední řadě ECB musí dbát na to, aby se střednědobá inflační očekávání neodkotvila od 2% inflačního cíle. Z tohoto pohledu můžeme toto zvýšení sazeb označit jako tzv. „pojišťovací“, zvláště když se riziková bilance střednědobého inflačního výhledu posunula směrem nahoru. Nicméně neočekáváme, že by dnešní zasedání mělo znamenat začátek cyklu zvyšování úrokových sazeb. Na následné tiskové konferenci spíše předpokládáme, že zazní slovní spojení typu závislost na geopolitickém vývoji, na datech a rozhodování zasedání po zasedání. To může poněkud zmírnit očekávání zvýšení sazeb v červenci. Domníváme se, že ECB stráví léto hodnocením nepřímých a druhotných dopadů na inflaci, než na zářijovém zasedání provede druhé a zároveň i poslední zvýšení sazeb. Je ovšem jasné, že ECB bude muset být mimořádně ostražitá vzhledem k aktuálně rostoucí inflaci a střednědobým rizikům plynoucích z války na Blízkém východě.
• Ve Spojených státech amerických budou publikovány výsledky výrobní inflace za květen. Ta v dubnu meziměsíčně stoupla o 1,4 % a meziroční dynamika akcelerovala až na 6 %. Důvodem je zejména výrazný nárůst cen pohonných hmot, nicméně i jádrový index (bez cen potravin a energií) byl meziročně vyšší o 5,2 %. Květen podle analytických odhadů úlevu nepřinese, když se předpokládá meziměsíční nárůst o 0,7 % a v meziročním srovnání pak o 6,4 %. Bez cen potravin a energií by tempo zdražování mohlo zrychlit na 5,4 %. Pokud by se tyto prognózy naplnily, nebo dokonce byly překonány, vedlo by to k upevnění sázek na finančních trzích, že se v USA úrokové sazby letos snižovat nebudou.
• Ve stejný čas dorazí ze Spojených států amerických také každotýdenní statistiky o počtu nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Nových žádostí by mohlo přibýt méně než v předchozím týdnu (odhad 220 tis. vs minulá hodnota 225 tis.), naopak pokračujících žádostí by mohlo být o něco více (odhad 1785 tis. vs minulá hodnota 1777 tis.).

Pohled zpět:

• Včera bylo potvrzeno, že v meziročním srovnání tuzemská inflace zpomalila z dubnových 2,5 % na 2,1 % v květnu. Méně jsme platili za potraviny a nealkoholické nápoje, ale na druhé straně zdražování v oblasti dopravy mírně zrychlilo, když ceny pohonných hmot byly vyšší o více než 26 %. Pro ČNB je však důležitější, že zvolnilo momentum jádrové inflace ze 0,3 % na 0,2 %, ačkoli v meziročním vyjádření setrvala na 2,9 %. Navíc v nejbližších měsících by se inflace mohla pohybovat v tolerančním pásmu ČNB, což snižuje tlak na ČNB, aby zvýšila úrokové sazby. Finanční trh sice sází, že se tak stane již přesně za týden, ale na základě posledních dat a předchozí komunikace členů bankovní rady my nadále počítáme s pokračující úrokovou stabilitou. Zvýšení sazeb však nelze vyloučit i vzhledem ke komentáři člena bankovní rady Jana Procházky, který ve včerejším rozhovoru prohlásil, že vidí šance 50:50.

• Výsledek květnové inflace byl zveřejněn také ve Spojených státech amerických, kde se inflace vyvíjela téměř zcela v souladu s očekáváními. Meziměsíční cenová dynamika zvolnila z 0,6 % na 0,5 %, což znamenalo zrychlení meziroční celkové inflace ze 3,8 % na 4,2 %. Momentum jádrové inflace zpomalilo z 0,4 % na 0,2 %, což je ono jediné překvapení, když byl predikován meziměsíční nárůst o 0,3 %. Meziročně pak jádrová inflace mírně vzrostla z 2,8 % na 2,9 %. Výsledky tak s trhy příliš nezamávaly, když se i nadále očekává úroková stabilita od Fedu v příštích měsících. Zaceňováno je pak podobně jako před výsledky inflace zvýšení sazeb na konci letošního roku.

• Americký index S&P 500 včera odepsal více než 1,6 % a ani evropským akciím se nedařilo. Německý DAX ztratil 1 % a pražský PX pak ještě o něco více (-1,1 %). Koruna se týden před zasedáním ČNB pohybuje stále těsně pod hranicí 24,20 EUR/CZK.