Válka na Blízkém východě stále tématem číslo jedna

Ranní okénko
10. 3. 2026

Úterý bude patřit finálnímu odhadu únorové inflace. Ta podle ČSÚ v meziročním srovnání poklesla na 1,4 %, když hlavním protiinflačním faktorem zůstávají ceny energií. Nicméně vzhledem k současnému geopolitickému vývoji by tomu tak už dlouho být nemuselo.

Výhled:

  • Dnes bude z ekonomických dat tím nejzajímavějším finální odhad únorové inflace. Ta se podle předběžného odhadu meziměsíčně snížila 0,1 % a meziroční růst zpomalil z 1,6 % na 1,4 %. Očekáváme, že tato čísla budou potvrzena, a tak se pozornost přesune spíše na její strukturu. V posledních měsících inflaci stlačovaly směrem dolů zejména ceny energií včetně pohonných hmot. Nicméně již v únoru podle našich kalkulací ceny pohonných hmot meziměsíčně vzrostly o 1 % a v březnu tento skok bude dle dostupných údajů bezesporu ještě výraznější. Zároveň rostou ceny zemního plynu, ale také například hnojiv, což může ovlivnit v dalších měsících i ceny potravin. Opakovaně jsme upozorňovali na fakt, že bez těchto volatilních položek by se inflace pohybovala okolo 3 %, tedy horní hranice tolerančního pásma ČNB, jejichž vývoj se může rychle otočit. Ukazuje se tak, že obezřetný postup bankovní rady v uvolňování měnové politiky byl opodstatněný. Domácí inflační tlaky totiž zcela neustoupily, jádrová inflace zůstává těsně pod 3 % a inflační riziko plynoucí z války na Blízkém východě je vážné. Další vývoj inflace bude nyní primárně záležet na dění na Blízkém východě, na délce a intenzitě konfliktu. Pokud by se jednalo o krátkodobější napětí, dopad na inflaci by mohl být překotný, ale v případě delších bojů může inflace povyskočit více, než si všichni přejeme.
  • Sekundárním údajem dnešního dne je počet prodaných existujících domů v USA, který by se podle odhadu trhu mohl meziměsíčně snížit o 0,8 % na 3,88 mil. Nemovitostnímu trhu nepomáhají stále vysoké hypoteční sazby, přičemž jejich výraznější pokles nelze příliš očekávat vzhledem k aktuálnímu dění na Blízkém východě a riziku vyšší inflace, a s tím spojené potřeby držet úrokové sazby na vyšší úrovni, než bylo předpokládáno před začátkem útoků USA a Izraele na Írán.

Pohled zpět:

  • Válka na Blízkém východě, která trvá již více než týden, dál hýbe s finančními trhy. Cena ropy Brent krátce vzrostla až ke 120 USD/barel po útoku na rafinérii v Bahrajnu. V průběhu včerejšího dne postupně klesla ke 100 USD/barel, ale ve srovnání se začátkem letošního roku je dražší o více než 50 %. Rovněž ceny zemního plynu začaly opět růst po jejich korekci uprostřed minulého týdne pod 50 EUR/MWh, ale nyní se pohybují okolo 60 EUR/MWh. Obavy z negativních dopadů na světovou ekonomiku zejména pak v podobě vyšší inflace neustupují, což se mimo jiné projevuje i nárůstem tržních sazeb na přísnější měnovou politiku centrálních bank. To platí i pro ČNB, proto výnos desetiletého dluhopisu překonal 5% hranici.
  • Včera ráno dorazily lednové údaje o německém průmyslu. Na začátku letošního roku tovární objednávky meziměsíčně poklesly o 11,1 %, nicméně se tak stalo po čtyřech měsících růstu, kdy zvláště v listopadu a prosinci došlo k jejich výraznějšímu nárůstu. Ve stejný čas byl publikován i výsledek průmyslové produkce, která byla v lednu oproti prosinci po sezónním očištění nižší o 0,5 %. Dílčí statistiky ale nejsou nyní až tak podstatné, protože nejen německý, ale celý evropský průmysl hledí s obavami na Blízký východ a důsledky pro energetický trh. Šok z roku 2022, kdy po zahájení plnohodnotné války na Ukrajině vyskočily ceny elektřiny, zemního plynu i ropy, výrazně poškodil evropskou konkurenceschopnost. To by se do jisté míry mohlo opakovat i nyní, kdy opět ceny ropy i zemního plynu (elektřiny zatím ne) opět míří vzhůru, což by mohlo zastavit ekonomické oživení v Evropě.
  • O hodinu později Český statistický úřad publikoval statistiky ze zahraničního obchodu. Ten skončil v lednu přebytkem ve výši 19,3 mld. Kč, když jedním z pozitivních faktorů bylo snížení deficitu s ropou. V dalších měsících se však nejspíše začne prohlubovat vzhledem k situaci na Blízkém východě, v jejímž důsledku ceny ropy na světových trzích překonaly magickou hranici 100 USD/barel. Situace se navíc zatím neuklidňuje a je rizikem pro mezinárodní obchod a celou světovou ekonomiku.
  • Podíl nezaměstnaných v České republice vzrostl z lednových 5,1 % na 5,2 % v únoru, což je o 0,8 p.b. více než v loňském roce. Zároveň se jedná o nejvyšší hodnotu za posledních 10 let, nicméně není třeba panikařit. Tuzemská nezaměstnanost patří k jedněm z nejnižších v rámci EU a trh práce byl dlouhé roky nezdravě napjatý a nyní se posouvá blíže ke své rovnovážné úrovni.
  • Důvěra investorů v eurozóně poklesla, když se index Sentix snížil ze 4,2 na -3,1 bodů, přičemž březnový průzkum (šetření se dělá na začátku měsíce) ještě pravděpodobně plně nereflektuje dění na Blízkém východě. V neposlední řadě inflační očekávání dle NY Fedu na horizontu jednoho roku poklesla ze 3,1 % na 3,0 % v únoru, nicméně je možné, že v březnu se otočí a půjdou směrem vzhůru díky situaci na Blízkém východě, díky níž rostou ceny pohonných hmot, a to je velmi citlivá komodita pro spotřebitele v USA.
  • Akciovým trhům se na začátku nového týdne dařilo různě, když asijské i americké trhy byly v zelených číslech. Americký index S&P 500 vzrostl o 0,8 %, naopak Evropě se nevedlo a německý DAX stejnou hodnotu odepsal. Pražský PX ztratil dokonce přes 1,5 %. Koruna včera nejprve oslabovala nad hranici 24,40 EUR/CZK, v průběhu dne se však vrátila pod tuto úroveň.

.

Martin Kron Martin Kron Analytik +420 775 600 992