Inflace v ČR zpět nad 2 %, dnes je na programu zápis ze zasedání Fedu

Výhled:

• Globální událostí číslo jedna dnešního dne bude zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu, které se konalo 16. září a měnový výbor na něm rozhodl v souladu s očekáváními po více než třech letech zvýšit úrokové sazby. Ty se tak nacházejí v pásmu 3,75-4,00 % a podle zářijové predikce se centrální bankéři vzhledem ke stavu americké ekonomiky a zejména četným inflačním rizikům kloní k alespoň jednomu zvýšení sazeb do konce letošního roku. S tímto scénářem aktuálně počítá také finanční trh, který sice prozatím upustil od sázek na zpřísnění měnové politiky již na říjnovém zasedání, ale z téměř 80 % očekává zvýšení sazeb o 25bb v prosinci. Naše prognóza předpokládá dvojí zvýšení sazeb, pokud však publikovaný zápis ukáže na hlasitější jestřábí křídlo v rámci Fedu, mohou se sázky na další postup měnové politiky v USA opět změnit a přiklonit více k naší predikci. Zvláště pokud měnový výbor explicitněji vyjádří své obavy z dopadu vyšších cen energií do cen zboží, služeb či inflačních očekávání.
• Již v dopoledních hodinách Český statistický úřad zveřejní, jak se v srpnu vedlo našemu průmyslu a zahraničnímu obchodu. V případě industriální výroby očekáváme meziroční stagnaci, když pokles ve výrobě aut by mohl být kompenzován zvyšující se výrobou produkcí počítačů, elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení, ale také například oblastí clean tech. Tato část průmyslu těží z klimatických změn, kdy extrémní sucho a vedro během letních měsíců mohlo přispět k vyšší poptávce například po klimatizačních zařízení. Na druhé straně ve druhé polovině tohoto roku 2026 očekáváme určité zpomalení růstové dynamiky v průmyslu, protože bude podle nás postupně odeznívat efekt předzásobení. Co se týká zahraničního obchodu, letní měsíce bývají charakteristické slabšími výsledky vzhledem k celozávodním dovoleným ve velkých podnicích. To je případ i tohoto roku a přidáme-li k tomu efekt zvyšujících se nákladů za ropu a ropné produkty v důsledku pokračující války na Blízkém východě, predikujeme, že v srpnu skončilo saldo zahraničního obchodu v deficitu -3,5 mld. Kč.
• Odpoledne zasedá Polská národní banka a ta velmi pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 % (stejná úroveň je mimochodem i v ČR). Meziroční inflace v září vzrostla ze 3,4 % na 4,1 % zejména díky nárůstu cen paliv. Polská vláda se proto rozhodla snížit DPH u pohonných hmot ze 23 % na 8 % a také spotřební daň do konce tohoto roku. Další vývoj inflace tak bude v dalších měsících relativně hrbolatý vzhledem ke statistickým efektům. Pro centrální bankéře je však důležitější, že jádrová inflace by od 2Q’27 mohla začít klesat, což by centrální bankéře mohlo odradit od potřeby utahovat měnové šrouby. Nicméně ani uvolňování měnové politiky není na pořadu dne, když Fed i ECB podle našich předpokladů půjdou ještě 2x s úrokovými sazbami výše. První snížení sazeb tak očekáváme nejdříve ve 4Q’27.

Pohled zpět:

• Hlavním údajem včerejšího dne byl předběžný odhad české inflace za září. Ta dopadla zcela v souladu s naší prognózou, když meziměsíčně stagnovala, zatímco meziroční dynamika zrychlila z 1,9 % na 2,5 %. Inflaci tak neudržely pod 2 % už ani klesající ceny potravin, navíc tempo snižování cen v této oblasti zvolnilo. Primárním důvodem zrychlení inflace jsou však rostoucí ceny pohonných hmot. Pro bankovní radu ČNB je ale důležitější vývoj jádrové inflace a ta zůstala velmi pravděpodobně v blízkosti 3 %. Proinflační rizika se začínají ještě více hromadit a ČNB podle nás už nemůže dále vyčkávat a na příštím zasedání v listopadu bude muset zpřísnit svou měnovou politiku zvýšením úrokových sazeb o 25bb. Základní úroková sazba by v takovém případě vzrostla na 4 %. Více se dočtete zde.
• Euro se odrazilo od lokálního dna, když se kurz EUR/USD dostal k úrovni 1,124. Evropské měně pomohlo snížení cen ropy pod hranici 100 USD/barel v důsledku snížení cen ze strany Saudské Arábie a snahy decentralizovat dodávky ropy, díky čemuž se nabídka zlepšila. Nicméně tlaky na euro mohou pokračovat vzhledem k těžko predikovatelnému vývoji na Blízkém východě, pokračující politické nestabilitě ve Francii (složitá jednání ohledně rozpočtu na rok 2027 a podle průzkumů jsou favority v prezidentských volbách kandidáti z krajní pravice i levice) a také předčasným volbám ve Španělsku, jehož ekonomika je aktuálně motorem eurozóny. Navíc včerejší výsledek průmyslových objednávek v Německu, které meziměsíčně poklesly nejvíce od letošního ledna (-10,6 %), může vyvolávat obavy o oživení největší evropské ekonomiky, a to by euro zajisté neocenilo.
• V USA byl publikován výsledek zahraničního obchodu za srpen. Ten skončil se schodkem přes 105 mld. USD, přičemž byl zároveň negativním směrem revidován červencový údaj z -88,6 na -92,8 mld. USD. Dovoz vzrostl o více než 4 %, zatímco export pouze o 1,4 %. Čistý export tak bude velmi pravděpodobně mírnit růst americké ekonomiky ve 3Q’26.
• Americký index S&P 500 včera vzrostl o 0,6 % a německému DAX se dařilo ještě o něco lépe (+0,8 %). Naopak pražský PX se vrátil do červených čísel (-0,3 %). Koruna po včerejším výsledku inflace, který zvyšuje pravděpodobnost zpřísnění měnové politiky ČNB, posílila k úrovni 24,40 EUR/CZK.