Trumpovo ultimátum vypršelo, inflace v ČR stále pod 2 %

Výhled:

• Těsně před uplynutím Trumpova ultimáta se podařilo na Blízkém východě dosáhnout alespoň dočasného příměří. Součástí by mělo být i znovuotevření Hormuzského průlivu. Podle amerického prezidenta Írán předložil desetibodový plán, od kterého je možné se odrazit k dalším jednáním, která by měla začít již v pátek. Tato zpráva přinesla na finanční trhy přinejmenším pro tuto chvíli úlevu, v důsledku toho dnes ráno cena ropy Brent klesla ze 110 USD/barel k přibližně 93 USD za barel, zatímco futures na akcie naznačují téměř euforický začátek obchodování. Klíčové do budoucna je, zda se skutečně podaří otevřít Hormuzský průliv, a zda dojde k pokroku v dalších jednáních o trvalejším míru.
• Nejdůležitější ekonomickou událostí dnešního dne bude zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu, které se konalo 18. března. Měnový výbor na něm rozhodl v souladu s všeobecnými očekáváními o ponechání úrokových sazeb v pásmu 3,50-3,75 %. Podle tzv. dot-plotu, který naznačuje možnou cestu úrokových sazeb, se většina centrálních bankéřů kloní k jednomu snížení úrokových sazeb letos i v příštím roce. Nicméně zajímavá může být argumentace jednotlivých členů včetně případných detailů prozatímního hodnocení rizik plynoucích z války na Blízkém východě.
• Z eurozóny se dozvíme, jak se vyvíjely ceny výrobců během února. Ty ještě nemohly být zasaženy konfliktem na Blízkém východě, a tak trh očekává jejich meziměsíční pokles o 0,6 % a meziročně dokonce o 3 %. Naše prognóza je pak téměř identická s odhadovaným snížením o 3,1 %. Nicméně v březnu se přinejmenším v meziměsíčním srovnání trend otočí.
• Již dnes ráno dorazil výsledek průmyslových objednávek z Německa, kde po jejich silném navýšení v posledních měsících minulého roku naopak v lednu došlo k výraznému meziměsíčnímu poklesu o více než 11 %. Pro únor trh očekával mírnou korekci a jejich zvýšení o 3 %, ale nakonec vzrostly pouze o necelé 1 %. Rizikem do dalších měsíců i pro našeho západního souseda je situace na Blízkém východě, když německá ekonomika je do značné míry závislá na svých exportních schopnostech, které ovšem mohou utrpět za předpokladu zpomalování světové ekonomiky v důsledku vyšších cen energií.

Pohled zpět:

• Český statistický úřad si na začátku povelikonočního týdne pro nás připravil doslova houšť dat. Tím hlavním byl výsledek březnové inflace, kde se již negativně projevují dopady války na Blízkém východě. Ceny energií včetně pohonných hmot po celý loňský rok, a i na začátku tohoto roku, tlačily inflaci níže, ale v březnu meziměsíčně vzrostly o více než 5 %. V meziročním srovnání sice byly stále nižší o necelá 2 %, ale v únoru byly o téměř 8 % nižší. Zejména proto meziroční inflace vzrostla z 1,4 % na 1,9 %, což bylo ovšem méně, než odhadovala naše i tržní predikce. Inflaci pod 2% cílem ČNB totiž udržely levnější ceny potravin a nealkoholických nápojů. V dalších měsících by se inflace nejspíše měla dostat nad 2 %, a pokud by válka na Blízkém východě pokračovala v řádu měsíců, inflace by se dostala nad toleranční pásmo ČNB, nicméně neočekáváme podobně velkou inflační vlnu jako v roce 2022.
• Únorové statistiky potvrdily, že maloobchodní sektor vstoupil do nového roku pravou nohou. Po lednovém meziročním růstu tržeb o takřka 5 % zaznamenali statistici nárůst v únoru o 4,1 %, což byl lepší výsledek, než se kterými jsme počítali my i trh. Ze sektorového hlediska nadále zůstává tahounem e-commerce, kde se prodejcům zvyšují tržby dvouciferným tempem. Za růstem tržeb stojí zejména vyšší nákupní apetit domácností, když v průměru loni vzrostla reálná mzda o 5 %. Původně jsme předpokládali, že nominální tempo mezd příliš nezpomalí a inflace se bude pohybovat okolo 2 %, ale vypuknuvší válka na Blízkém východě je rizikem i pro tuzemský maloobchod, jelikož by čeští spotřebitelé v návaznosti na potenciální nárůst inflace mohli zareagovat omezením své spotřeby.
• Tuzemský zahraniční obchod skončil v únoru v přebytku 19,3 mld. Kč. Rovněž obchodní bilance může být děním na Blízkém východě negativně ovlivněna v dalších měsících, když musíme dovážet energetické komodity, jejichž ceny rostou. Na druhé straně export může být limitován zpomalením světové ekonomiky a zejména Evropy, jejíž ekonomické oživení může dostat další ránu.
• Ze světa jsme se dozvěděli, že se důvěra investorů v eurozóně v rámci průzkumu Sentix zhoršila, když se index propadl z -3,1 na -19,2 bodů. Vyšší míra pesimismu se očekávala (-8,0 bodů), ale ne až v takové míře. V USA se objednávky zboží dlouhodobé spotřeby meziměsíčně v únoru snížily o 1,4 %, když již v lednu poklesly o 0,5 %. Inflační očekávání na horizontu jednoho roku podle průzkumu NY Fedu v USA vzrostla ze 3,0 na 3,4 %, zejména v souvislosti s vyššími cenami energií.
• Americký index S&P 500 si včera připsal jen 0,1 %. Evropské akcie na tom povětšinou však byly hůře, když německý DAX ztratil více než 1 %. Naopak pražský PX získal necelých 0,5 %. Rovněž korunu potěšila alespoň dočasné příměří na Blízkém východě a posílila k 24,40 EUR/CZK.