
Březnové údaje z Německa či celé eurozóny jasně signalizovaly dopady války na Blízkém východě do inflace. Meziměsíčně tam poskočila cenová hladina zejména díky vyšším cenám pohonných hmot o více než 1 % a podobný vývoj jsme očekávali i u nás (naše prognóza +0,9 %). V meziročním srovnání by to znamenalo zvýšení inflace z 1,4 % na 2,3 %. Podle úvodního odhadu ČSÚ stouply ceny energií (kam se řadí i pohonné hmoty) oproti únoru o více než 5 %.
Vývoj spotřebitelské inflace
Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Očekávaný vývoj inflace (r/r)

Tento efekt byl ale částečně kompenzován poklesem cen potravin a nealkoholických nápojů (-0,7 % m/m a -1,1 % r/r), který tak udržel meziroční inflaci těsně pod cílem ČNB (1,9 %). Rozhodujícím faktorem pro další měsíce bude délka konfliktu na Blízkém východě a ceny energií. Pokud by válka trvala několik měsíců a ceny energií zůstaly zvýšené, nebo dokonce dále vzrostly, inflace by se dostala alespoň krátkodobě nad toleranční pásmo ČNB. Inflační tsunami jako v roce 2022 ale nečekáme, když startovací pozice je mnohem lepší než tehdy.
Hlavní pozornost v březnové inflaci přitahovaly ceny energií, konkrétně pohonných hmot. Všichni řidiči aut a jiných motorových vozidel pozorovali od začátku března, jak se ceny na čerpacích stanicích rychle zvedají. Podle srovnání zemí EU ceny pohonných hmot vzrostly v relativním vyjádření nejvíce právě v tuzemsku, nicméně v absolutních číslech stále patříme mezi země s podprůměrnou cenou. ČSÚ uvádí ve svém úvodním odhadu, že ceny energií (kam se řadí i pohonné hmoty) oproti únoru stouply o více než 5 %. Další vývoj bude primárně záležet na tom, jak dlouho ještě konflikt mezi USA/Izraelem a Íránem bude trvat. Zároveň zda se podaří uvolnit úzké hrdlo světového obchodu – Hormuzský průliv, který je zatím efektivně blokován Íránem. Zatím ani poslední naléhání Donalda Trumpa nepomohlo, a tak ceny energií zůstávají na zvýšených úrovních (ropa Brent 111 USD/barel, zemní plyn 51 EUR/MWh). Nicméně vláda představila v minulém týdnu plán, jak chce zabránit dalšímu skokovému nárůstu, když kromě monitorování situace bude marže distributorů zastropována (2,50 Kč u nafty i benzinu) a sníží spotřební daň u nafty o 2,35 Kč, přičemž tato opatření začnou platit od zítřejšího dne.
Co se týká dalších částí inflace, největší změnu pozorujeme u cen potravin a nealkoholických nápojů. Ty meziměsíčně poklesly o 0,7 % a v meziročním srovnání bylo zaznamenáno jejich snížení o 1,1 %, přičemž v únoru ještě mírně rostly (+0,4 %). My jsme očekávali podobný výsledek i v březnu, což je hlavním důvodem odchylky od naší prognózy. V nejbližších měsících by ceny potravin mohly stagnovat, nicméně pokud válka na Blízkém východě bude pokračovat delší dobu, hrozí riziko rostoucích cen potravin z důvodu vyšších nákladů zemědělců i potravinářů na dopravu, skladování, energie či hnojiva.
Inflace ve službách po mírném poklesu v únoru opět zrychlila ze 4,5 % na 4,7 %. Ceny zboží přešly z mírné deflace (-0,7 %) do nepatrného růstu (+0,1 %). Meziměsíčně jejich ceny stouply o 0,8 % a rovněž v jejich případě existuje riziko dalšího zdražování, pokud válka na Blízkém východě bude pokračovat a budou narušeny dodavatelské řetězce.
.
Spotřebitelská inflace
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | ČNB | |
| v % r/r | 1,9 | 1,4 | 2,3 | 2,0 | 1,6 |
| v % m/m | 0,6 | -0,1 | 0,9 | 0,7 | - |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB
.