Dnes srpnová inflace v ČR a hlavní údaje z amerického trhu práce

Výhled:

• Konec týdne bude prošpikovaný interesantními ekonomickými daty. Z globálního hlediska budou těmi nejdůležitějšími klíčové údaje z amerického trhu práce. V období leden až duben s výjimkou února bylo vytvořeno pokaždé více než 100 tis. nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se držela mezi 4,3-4,4 % a na začátku třetího kvartálu dokonce poklesla na 4,1 %. Nicméně přírůstek nových pracovních míst v průběhu druhého kvartálu se snižoval a v srpnu dokonce více pracovních míst zaniklo, než bylo vytvořeno. To byl jeden z hlavních důvodů, proč investoři dočasně změnili své sázky, když místo zvýšení sazeb se klonili spíše ke stabilitě sazeb. S přicházejícími daty a proslovy centrálních bankéřů se ale trh opět otočil ve prospěch zvýšení sazeb. Vzhledem k nové komunikační strategii Fedu pod vedením Kevina Warshe však data z trhu práce mohou kartami opět zamíchat. Jedná se o předposlední zásadní údaj před zářijovým jednáním Fedu (16.9.), následovat bude ještě srpnová inflace (11.9.).
• V tuzemsku už za pár minut zveřejní ČSÚ hned dva údaje najednou. Tím prvním bude předběžný odhad srpnové inflace. Cenová hladina v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,6 % zejména díky nárůstu cen dovolených v prázdninové sezóně. Tento vývoj bude pokračovat i v srpnu, ač již ne takovým tempem. Zároveň si připlatí ti, kdo se vydali na dovolenou vlastním motorovým vozidlem, protože ceny pohonných hmot, a především nafty, opět rostly (i vlivem konce cenové regulace ze strany vlády v této oblasti). Ten, kdo se rozhodl trávit letní čas v tuzemsku, musel sáhnout hlouběji do kapsy za služby, ať už se jedná o ubytování, stravování či kulturu. Navíc nadměrným tempem rostou ceny nájemného (okolo 6 %), které tvoří výraznou položku výdajů domácností. Jádrová inflace proto zůstane na dosah 3 %, přičemž je stále nutné zdůrazňovat, že růst cen za zboží je nadále velmi umírněný. Celková inflace se vyvíjí podstatně optimističtěji, což je ovšem do značné míry ovlivněno pokračujícím poklesem cen potravin. To by mělo platit i pro srpen, nicméně okno, ve kterém se snižují ceny potravin, se zmenšuje. Meziroční inflace tak podle nás zůstane pod 2% cílem ČNB (1,9 %).
• Druhým údajem budou maloobchodní tržby za červenec. Jen na máloco se člověk může v dnešním světě spolehnout tak jako na českého spotřebitele. Ten v posledních letech drží českou ekonomiku nad vodou, a to navzdory turbulentnímu geopolitickému prostředí. Domácnosti, které často podléhaly panice, tentokrát zůstávají relativně klidné. Kromě vysoké míry úspor jim dodává bezpečný pocit nadále nízká nezaměstnanost. Hlavním důvodem jejich optimismu je ovšem rostoucí částka na výplatní pásce, která se zvyšuje výrazně rychleji než růst cen (inflace v červenci 1,7 % vs nominální růst mezd o 6,4 % v 2Q’26). To se promítá na jejich vyšších útratách, ať už za služby či zboží. Maloobchodní prodejci se zbožím se těší z tohoto vývoje a za červenec očekáváme meziroční nárůst tržeb bez prodejů aut o 4,6 %.

Pohled zpět:

• Již dnes ráno dorazila data o vývoji průmyslových objednávek v Německu. V červnu se meziměsíčně zvýšily o 3,7 % a pro červenec se očekával slabší růst okolo 0,3 %, ale výsledek je nakonec mnohem lepší (2,5 %). To je dobrá zpráva nejen pro samotné Německo, ale i pro Česko, které je stále do značné míry závislé, co se děje v zemi našeho západního souseda.
• Nejvýznamnějším datem včerejšího dne byl mzdový údaj za 2Q’26 v České republice. Průměrná hrubá mzda vzrostla na necelých 52 tis. Kč, což znamená nominální meziroční nárůst o 6,4 %. V reálném vyjádření po započtení inflace růst dosáhl 4,3 %. Výsledky byly takřka v souladu s našimi odhady, zatímco mediánová predikce trhu očekávala nominální růst přes 7 % a reálný přes 5 %. Zároveň je důležité poznamenat, že údaj za 1Q’26 byl výrazně revidován níže, a to z 8,1 % na 6,1 % v nominálním vyjádření. Nemění to však hodnocení zvýšené mzdové dynamiky, která je nad úrovní odhadovanou jako neinflační pro českou ekonomiku (4-5 %). Navíc očekáváme, že tempo mezd zpomalovat nebude i vzhledem k návrhu rozpočtu na rok 2027, kdy vláda navrhuje navýšit veřejné platy pro vybrané profese až o 9 %, přičemž navýšení o 9 % proběhlo někde již od dubna. Více se dočtete zde.
• Cenové tlaky na začátku výrobního řetězce v eurozóně bublají. Ceny výrobců meziměsíčně povyskočily o 1,6 % a meziročně ze 4,6 % na 5,8 %. Nárůst je primárně dán vyššími cenami energií a klíčové je, aby se zvýšené náklady nepřenesly dále do cen zboží, služeb, ale i nadměrného růstu mezd (tzv. sekundární efekty). Tomu bude chtít ECB zabránit, proto příští čtvrtek centrální bankéři zvýší sazby o 25bb a nově předpokládáme, že by tak mohli učinit i na svém prosincovém zasedání.
• V USA byla včera zveřejněna celá řada dat. Nejprve to byl tzv. challenger job cuts, který signalizuje nižší míru propouštět (-38,5 % r/r). V odpoledních hodinách následovaly každotýdenní statistiky o počtech nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, jichž bylo o něco více než v předchozím týdnu. Ve stejný den se ukázalo, že se schodek obchodní bilance dále prohloubil ze 71,2 mld. USD na 88,6 mld. USD. V neposlední řadě index ISM pro služby vzrostl z 54,1 na srpnových 55,4 body, když zrychlilo tempo nových objednávek, ale také zaplacených cen, což podtrhuje inflační rizika. Pracovní podmínky se dále zhoršují, ale méně než v červenci.
• Akciovým trhům se čtvrteční den opravdu povedl. Americký index S&P 500 vzrostl o takřka 1,1 %, německý DAX o 0,6 % a pražský PX o 0,9 %. Koruna včera mírně posilovala a dostala se pod hranici 24,20 EUR/CZK.