Mzdy ve 2Q rostly reálně o 4,3 %, výsledek za 1Q byl výrazně snížen

Vývoj mezd a nezaměstnanosti

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Vývoj mezd a inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Vývoj reálných mezd

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

Nejvíce rostly mzdy v administrativních a podpůrných činnostech (+16,6 %), ve veřejné správě a obraně (+9,0 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (+8,7 %). Nejnižší růst byl evidován v ostatních činnostech (+0,2 %) a v těžbě a dobývání (+2,2 %). Za 1. pololetí 2026 průměrná mzda vzrostla o 6,2 % na 50 650 Kč (inflace 1,8 %; reálný růst +4,3 %).

V jarních měsících se v mnoha odvětvích (zejména ve finančním sektoru, průmyslu či energetice) vyplácejí roční či mimořádné odměny a bonusy za hospodářské výsledky předchozího roku. Druhé čtvrtletí je obdobím, kdy se do mzdové statistiky poprvé plně promítají výsledky jarních vln kolektivního vyjednávání a úpravy mzdových tarifů s účinností od dubna. Což je případ i navýšení platů ve veřejné sféře, kdy ve vybraných profesích vzrostly platy až o 9 %. Byť meziroční tempo růstu mezd ve srovnání s 1Q zpomalilo, lidé na své výplatní pásce vidí reálně o 4,4 % více, což je solidní výsledek. Růst mezd podporuje strukturální nesoulad na trhu práce, v některých profesích nezbytné zvyšovat mzdy, aby si firmy udržely stávající zaměstnance. Vysoké tlaky na růst mezd jsou ve stavebnictví (+6,8 %), v zemědělství (+8,5 %), kde je nízká mzdová základna, ve službách, a nyní se k nim přidává veřejná správa, která může růst mezd ještě více rozpohybovat v příštím roce.

Průměrná mzda rostla nejvíce v Moravskoslezském kraji (+6,8 %), v Jihočeském a plzeňském kraji (+6,7 %) a v Jihomoravském kraji (+6,6 %). Nejméně se zvýšila mzda ve Zlínském kraji (+5,3 %) a v Ústeckém kraji (+5,5 %). V Praze vzrostla mzda o 6,2 %.

Očekávali jsme, že růst mezd ve srovnání s 1Q tohoto roku zpomalí. Předpokládali jsme nižší výplaty kvartálních bonusů a zároveň víme, že ve stejném čtvrtletí loňského roku byl růst mezd silný, a tedy srovnávací základna je vysoká. Dále nám poskytly vodítko informace z národních účtů, které naznačily, že objem mzdových nákladů vzrostl o 7,1 %, celková zaměstnanost vzrostla o 1,5 %.

Česká ekonomika se dostává do bodu, kdy dlouho fungující model levné a produktivní práce naráží na své limity. Zatímco v uplynulém desetiletí česká konvergence stavěla na tom, že produktivita práce rostla rychleji než mzdové náklady, od roku 2022 růst reálných mezd výrazněji předbíhá stagnující nebo pouze mírně rostoucí produktivitu práce. Tento nepoměr, kdy náklady na práci rostou rychleji než výstup samotných zaměstnanců, tvoří silný mzdový tlak na firmy. Bez výraznější investic do modernizace a technologií hrozí, že roční potenciál růstu české ekonomiky postupně poklesne pod dosavadní odhadovanou hranici 2,5 % a Česko uvízne v pasti středně příjmových ekonomik.