Konflikt na Blízkém východě dál znervózňuje trhy; včera HDP, dnes inflace z ČR

Výhled:

• Za pár minut se dozvíme výsledek úvodního odhadu únorové inflace z České republiky. Ta podle našich predikcí zůstala v meziročním vyjádření bezpečně pod 2 %, ačkoli odhadujeme její mírný nárůst z lednových 1,6 % na 1,7 %. Protiinflačně i nadále působí ceny pohonných hmot, které byly meziročně nižší o téměř 9 % podobně jako v lednu. Nicméně v meziměsíčním srovnání vzrostly o takřka 1 %, když reflektovaly rostoucí napětí na Blízkém východě, které vygradovalo v posledních dnech. Ceny ropy i zemního plynu v té návaznosti rostou a existuje riziko skokového nárůstu cen v případě blokády klíčové dopravní tepny těchto komodit v Hormuzském průlivu. Co se týká jádrové inflace, ta by měla zůstat na 2,7 %. Růst cen zboží zůstává utlumený, naopak zdražování ve službách nepolevuje. Hlavní neznámou jsou opět ceny potravin, kde očekáváme korekci lednového meziměsíčního nárůstu a pokles v únoru o 0,5 %. Meziročně by to znamenalo ale podobnou dynamiku jako v lednu, okolo 2,5 %. Ceny regulovaných položek pak budou nižší o více než 1 % zejména díky nižším cenám elektřiny, kde se projevuje příznivý vývoj na světových trzích a také odpuštění POZE od začátku letošního roku.
• Dnes zasedá Polská národní banka, která v letošním roce drží svou základní úrokovou sazbu na 4 %, ale analytický konsensus očekává na tomto měnově-politickém jednání obnovení cyklu uvolňování měnové politiky. Inflace se totiž vyvíjí příznivě, když v meziročním vyjádření v lednu poklesla na 2,2 % a její jádrová složka byla 2,7 %. Nicméně vzhledem k situaci na Blízkém východě v posledních dnech a nejistého vývoje v dalších dnech/týdnech/měsících, který má potenciál výrazně zasáhnout světovou ekonomiku, nelze vyloučit možnost, že si bankovní rada NBP raději dopřeje čas k vyhodnocení dalšího vývoje a raději nechá úrokové sazby opět nezměněny.
• Ze Spojených států amerických dorazí průzkum ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru. V lednu vzniklo v soukromém sektoru 22 tis. nových pracovních míst, ale podle trhu jich v únoru mohlo být vytvořeno více než dvakrát tolik, konkrétně 50 tis. To by naznačovalo stabilizaci tamního pracovního trhu, investoři však budou spíše vyčkávat na páteční vládní údaje. Dále budou v USA publikovány výsledky indexu PMI pro služby dle instituce ISM. Očekává se bezpečné setrvání nad klíčovou hranicí 50 bodů, ačkoli mediánový odhad signalizuje mírný pokles indexu z 53,8 na 53,5 bodů. 
• Již v dopoledních hodinách se dozvíme, jaká je nezaměstnanost v eurozóně, která by měla zůstat na 6,2 %. Ve stejný čas zjistíme, jak se vyvíjely ceny výrobců v eurozóně. V prosinci minulého roku došlo k jejich meziročnímu poklesu o 2,1 % a v lednu predikujeme prohloubení propadu o 2,9 % (medián trhu -2,6 %). To se ale může rychle změnit, protože růst cen energií na světových trzích v důsledku války na Blízkém východě může mít zásadní negativní dopad na Evropu. Ostatně ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize není hudbou vzdálené minulosti.

Pohled zpět:

• Riziko déle trvajícího konfliktu na Blízkém východě s negativními důsledky pro světovou ekonomiku se projevuje na finančních trzích. Cena ropy Brent dále roste a již překonala úroveň 84 USD/barel. Cena zemního plynu pak roste rychleji a atakuje úroveň 60 EUR/MWh. Cena zlata se korigovala pod 5200 USD/unce, jak rostou obavy z inflace a potřeby utaženější měnové politiky, což se projevilo na rychle rostoucích výnosech dluhopisů v USA, eurozóně i Česku. Rovněž FRA sazby v Česku nabraly směr vzhůru, indikující pravděpodobnou opatrnost ze strany ČNB. Totéž platí i pro české swapy, koruna i přes nárůst tržních sazeb oslabuje, vůči euru ke 24,40 EUR/CZK a vůči dolaru přes 21 USD/CZK. Naopak z této situace těží americký dolar, který posílil krátce pod hranici 1,16 EUR/USD.
• Zpřesněný odhad HDP za 4Q'25 ukázal, že naše původní predikce byly zcela přesné. ČSÚ ve svém úvodním odhadu uváděl, že česká ekonomika vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 %, meziročně o 2,4 % a za celý minulý rok pak o 2,5 %. My jsme odhadovali před zveřejněním těchto údajů mezičtvrtletní růst o 0,6 %, meziroční růst o 2,5 %, což by znamenalo zvýšení HDP za rok 2025 o 2,6 %. Nyní se prokázalo, že jsme měli téměř do puntíku pravdu (meziroční růst 2,6 % vs náš odhad 2,5 %). Motorem růstu byla spotřeba domácností, a tak by tomu mělo být i nadále. Pozitivní vliv měla i spotřeba vlády, přičemž vzhledem k povaze fiskální politiky nové vlády se dá očekávat kladný vliv na růst ekonomiky i v dalších letech. Tvorba hrubého kapitálu se podílela přesně jedním procentním bodem na růstu tuzemské ekonomiky v minulém roce, ale je třeba toto rozdělit na dvě části. Zejména v první polovině roku 2025 byly akumulovány zásoby, které se začínají postupně rozpouštět. Na druhé straně investice nejdříve zaostávaly, ale nyní se zdá, že se firmy přece jenom osmělují. Otázkou je, jestli to vydrží vzhledem k další geopolitické eskalaci a nekončícímu chaosu v celní politice ze strany USA. Naše prognóza očekává růst v letošním roce nad 2 %, ale rizika vidíme směrem dolů i nahoru.
• Podle Eurostatu inflace v eurozóně během února zrychlila. Po lednovém meziměsíčním poklesu o 0,6 % naopak cenová hladina vzrostla o 0,7 %. V meziročním vyjádření to znamenalo, že se inflace místo predikované stagnace (1,7 %) zvýšila na 1,9 %. Totéž platí i pro jádrovou inflaci, která stoupla ze 2,2 % na 2,4 %, když tempo zdražování akcelerovalo ve službách (z 3,2 % na 3,4 %), ale i u zboží (z 0,4 % na 0,7 %).
• Napětí na Blízkém východě se projevuje také na akciových trzích, když americký index S&P 500 odepsal více než 0,9 %. Ještě hůře je na tom Evropa, kde panují obavy, aby se neopakoval příběh z roku 2022. Německý DAX ztratil takřka 3,5 % a pražská burza pak 2,4 %.