Volby a data z trhu práce v USA; inflace a zasedání ČNB v tuzemsku jsou hlavní body programu

Výhled:

• Dnes se dozvíme, jaká je aktuální kondice tuzemského průmyslu dle indexu PMI. Naše prognóza očekává jeho mírné snížení z 53,5 na 53,2 bodů (predikce trhu 53,0), což by však stále značilo zlepšování provozních podmínek. Odpoledne pak Ministerstvo financí ukáže, v jak velkém deficitu byl ke konci října státní rozpočet.
• Úterý bude patřit americkým volbám do Kongresu, které budou zásadní pro prezidenta Donalda Trumpa a jeho úřadování ve druhé polovině jeho mandátu. Zároveň je to klíčový bod z pohledu války na Blízkém východě, protože se spekuluje o možném obnovení útoků USA a Izraele (ten má již po parlamentních volbách) na Írán.
• Ve středu bude nejprve zveřejněn úvodní odhad říjnové inflace v tuzemsku, kde odhadujeme stejně jako trh meziroční stagnaci na 2,5 %. Stejný údaj bude publikován také pro eurozónu, kde nelze vyloučit ani její nárůst na 4% hranici. Dále Polská národní banka nejspíše ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 % a z USA dorazí první zásadní ekonomický údaj z tamního trhu práce, a to průzkum ADP o zaměstnanosti.
• Ve čtvrtek ráno se dozvíme, jak se vedlo v září tuzemskému maloobchodu. Důležitější událostí však bude odpolední rozhodnutí ČNB o nastavení měnové politiky, přičemž se domníváme, že bankovní rada zvýší základní úrokovou sazbu ze 3,75 % na 4 %. Úplně stejný výstup je pak očekáván od zasedání Bank of England. V neposlední řadě Eurostat ukáže, jak se vyvíjejí výrobní ceny v eurozóně a z USA dorazí další várka údajů z pracovního trhu.
• Pátek nabídne nejdříve údaje z českého průmyslu a zahraničního obchodu, z celosvětového hlediska však budou nejdůležitějšími daty počet pracovních míst mimo zemědělský sektor a míra nezaměstnanosti v USA.

Pohled zpět:

• Na konci minulého týdne jsme se dozvěděli, jaká byla výkonnost většiny evropských ekonomik ve 3Q’26 a české hospodářství z tohoto srovnání nevyšlo vůbec špatně. Mezičtvrtletní růst zrychlil z 0,3 % na 0,5 %. V meziročním vyjádření se sice jedná o mírné zpomalení růstové dynamiky z 1,8 % na 1,6 %, ale nadále je přítomen negativní faktor v podobě války na Blízkém východě a srovnáváme se s obdobím, kdy české hospodářství rostlo o takřka 3 %. Stále je to ale velmi slušný výsledek, který by nám na západ od nás mohli závidět (Německo, Francie, Rakousko či Itálie). Nicméně naplňují se tak naše předpoklady zvolnění meziročního tempa růstu pod 2 % a za celý letošní rok odhadujeme růst okolo 1,8 %. V příštím roce pak odhadujeme zrychlení na 2,2 %. Více se dočtete zde.
• Největší evropská ekonomika, Německo, mírně překonala očekávání, když mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně pak o 1,2 %. Tento vývoj se promítl také do lepšího než predikovaného růstu celé eurozóny, když mezikvartálně stoupla o 0,4 % a meziročně o 1,3 %, a to navzdory tomu, že výsledky Francie a Itálie, tedy 2. a 3. největších ekonomik naopak za předpoklady zaostaly.
• Nezaměstnanost v Německu setrvala na 6,4 %, zatímco v eurozóně byla z této úrovně revidována pro srpen na 6,5 % a vydržela tam i v září. Z německé ekonomiky jsme se ještě dozvěděli výsledek úvodního odhadu říjnové inflace. V září meziročně stoupla na 3,3 % dle národní i evropské metodiky a pro říjen se očekával pokles směrem ke 3 %, ale ten byl nakonec ještě výraznější, když růst inflace zvolnil na 2,8 %.
• Agentura Fitch sice ponechala Francii rating na úrovni A+, ale změnila výhled ze stabilního na negativní na pozadí slabšího ekonomického růstu, politické nestability, rostoucích úrokových nákladů a výrazných deficitů veřejných financí, přičemž se fiskální konsolidace neustále posouvá v čase i z důvodu sociálních nepokojů, kterých jsme v zemi galského kohouta opakovaně svědky.
• Americký index S&P 500 zaznamenal v pátek značné ztráty, když odepsal 1,8 %. Evropské akcie na tom však nebyly o moc lépe, když německý DAX ztratil 0,9 % a pražský PX 0,8 %. Koruna zůstává u úrovně 24,30 EUR/CZK a již vyhlíží čtvrteční zasedání ČNB.