
Ačkoli inflace v srpnu podle nás zůstala pod 2 %, bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání bude uvažovat, zda nezpřísnit svou měnovou politiku. Důvodů je hned několik, od zvýšené úvěrové aktivity, uvolněné fiskální politiky, rostoucí domácí poptávky, která se zrcadlí v pokračujícím zdražování služeb až po nadále svižný růst mezd. Nezaměstnanost zůstává nízká, lidem rostou disponibilní příjmy, díky čemuž více utrácejí za zboží i služby. Tržby maloobchodních prodejců tudíž dále rostou, ale daří se i průmyslu. Ten se těší z přílivu nových zakázek na druhé straně však čelí rostoucím vstupním nákladům, což mimo jiné přispěje k tomu, že po delší době skončí naše obchodní bilance v minusu.

Poslední známý údaj: 8,1 % r/r nominálně a 6,4 % r/r reálně (1. čtvrtletí 2026)
Ve 2Q‘26 očekáváme rychlý růst mezd, avšak pozvolnější než v 1Q. V jarních měsících se v mnoha odvětvích (zejména ve finančním sektoru, průmyslu či energetice) vyplácejí roční či mimořádné odměny a bonusy za hospodářské výsledky předchozího roku. Druhé čtvrtletí je obdobím, kdy se do mzdové statistiky poprvé plně promítají výsledky jarních vln kolektivního vyjednávání a úpravy mzdových tarifů s účinností od dubna. Což je případ i navýšení platů ve veřejné sféře, kdy ve vybraných profesích vzrostly platy až o 9 %. Dále počítáme se zvýšenou dynamikou z důvodu rychlého růstu minimální mzdy, která se v lednu zvýšila o 7,7 % a dle platné legislativy víme, že podobný trend bude pokračovat i v příštím roce. Podle našeho odhadu mzdy ve 2Q‘26 vzrostly nominálně o 6,5 %, reálně o 4,4 %. Svižný růst mezd podpoří strukturální nesoulad na trhu práce, kdy v některých profesích je nutné zvyšovat mzdy, aby si firmy udržely stávající zaměstnance. Vysoké tlaky na růst mezd jsou ve stavebnictví, v zemědělství, kde je nízká mzdová základna, mzdové tlaky pozorujeme také ve službách, a nyní se k nim přidává veřejná správa, která může růst mezd ještě více rozpohybovat. Na druhé straně předpokládáme nižší růst než v 1Q, protože v 1Q bývají vyplacené bonusy ještě za loňský rok. Ve 2Q předpokládáme, že výplaty kvartálních bonusů budou nižší. Zároveň v loňském roce ve 2Q byl růst mezd silný, a tedy srovnávací základna je vysoká. Nakonec vidíme, že v posledních letech začaly mzdy zespodu dohánět ekonomickou úroveň a produktivitu práce. Očekáváme, že základní mzdové tlaky v české ekonomice zůstanou silné v i následujících letech. Vzhledem ke změně metodologie výpočtu dohadu růstu průměrných mezd očekáváme, že výsledek za 1Q‘26 bude ze strany Českého statistického úřadu revidován směrem dolů o cca 1 p.b.
Poslední známý údaj: Poslední známý údaj: 0,6 % m/m a 1,7 % r/r (červenec)
Cenová hladina v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,6 % zejména díky nárůstu cen dovolených v prázdninové sezóně. Tento vývoj bude pokračovat i v srpnu, ač již ne takovým tempem. Zároveň si připlatí ti, kdo se vydali na dovolenou vlastním motorovým vozidlem, protože ceny pohonných hmot, a především nafty opět rostly (i vlivem konce cenové regulace ze strany vlády v této oblasti). Ten, kdo se rozhodl trávit letní čas v tuzemsku, musel sáhnout hlouběji do kapsy za služby, ať už se jedná o ubytování, stravování či kulturu. Navíc nadměrným tempem rostou ceny nájemného (okolo 6 %), které tvoří výraznou položku výdajů domácností. Jádrová inflace proto zůstane na dosah 3 %, přičemž je stále nutné zdůrazňovat, že růst cen za zboží je nadále velmi umírněný. Celková inflace se vyvíjí podstatně optimističtěji, což je ovšem do značné míry ovlivněno pokračujícím poklesem cen potravin. To by mělo platit i pro srpen, nicméně okno, ve kterém se snižují ceny potravin, se zmenšuje. Meziroční inflace tak podle nás zůstane pod 2% cílem ČNB, ale ke konci roku zamíří do blízkosti 3 %.
Poslední známý údaj: 3,2 % r/r včetně aut, 3,6 % bez aut (červen)
Jen na máloco se člověk může v dnešním světě spolehnout tak jako na českého spotřebitele. Ten v posledních letech drží českou ekonomiku nad vodou, a to navzdory turbulentnímu geopolitickému prostředí. Domácnosti, které často podléhaly panice, tentokrát zůstávají relativně klidné. Kromě vysoké míry úspor jim dodává bezpečný pocit nadále nízká nezaměstnanost. Hlavním důvodem jejich optimismu je ovšem rostoucí částka na výplatní pásce, která se zvyšuje výrazně rychleji než růst cen (inflace v červenci 1,7 % vs nominální růst mezd o 8,1 % v 1Q’26). To se promítá na jejich vyšších útratách, ať už za služby či zboží. Maloobchodní prodejci se zbožím se těší z tohoto vývoje, protože roste poptávka po jejich produktech. Nicméně existují značné rozdíly mezi výkonností jednotlivých sektorů. Za celý maloobchod však očekáváme meziroční nárůst tržeb bez prodejů aut v červenci o 4,6 %.
Poslední známý údaj: 4,0 % r/r (červen)
V červenci očekáváme, že průmyslová produkce meziročně poklesne o 1,2 % (po sezónním a kalendářním očištění vzroste o 2,8 %). Červencová data ukážou zcela jistě na meziměsíční pokles produkce způsobený plánovanými odstávkami ve velkých závodech. Po očištění o kalendářní vlivy by si však průmysl mohl udržet meziroční růstový trend, k čemuž přispívá solidní zásoba zakázek z předchozích měsíců. Z důvodu celozávodních dovolených, které se nejvíce dotýkají automobilového průmyslu a navazujících oborů (strojírenství), bývá průmysl utlumenější, protože klíčové podniky na dva týdny zastavují nebo omezují výrobu. PMI ve zpracovatelském průmyslu dosáhl v červnu téměř 54 bodů. Dle červencového výsledku 52,2 bodu můžeme usoudit, že tempo růstu průmyslové produkce nebude tak pozitivní, jako v uplynulých měsících. Efekt předzásobení vyprchává, nové objednávky rostou pomalejším tempem a zaměstnanost v průmyslu opět začíná mírně klesat.
Poslední známý údaj: 15,5 mld. Kč (červen)
V červenci bývají tradičně celozávodní dovolené, dochází k poklesu vývozu, avšak dovoz zboží klesá o něco pomaleji, protože je podpořen celoroční poptávkou po spotřebním zboží. Z tohoto důvodu očekáváme, že obchodní bilance poklesne na -7,5 mld. Kč. Meziročně o 4,8 mld. Kč méně. Od začátku roku pozorujeme, že vývoz roste pomaleji než dovoz a v červenci neočekáváme, že by tomu mělo být jinak. Ceny ropy se drží na zvýšené úrovni (v červenci průměrně 90 USD/barel; +26 % m/m), proto by mělo docházet k prohloubení deficitu s ropou a zemním plynem. V minulých měsících na obchodní bilanci pozitivně působil přebytek obchodu s motorovými vozidly a stroji, což v červenci zmírní výše uvedené celozávodní dovolené.
Poslední známý údaj: 5,0 % (červenec)
V srpnu na úřadech práce přetrvává zvýšený počet absolventů středních a vysokých škol, kteří zaměstnání hledají až po prázdninách. Zároveň z důvodu dovolených je patrný mírný útlum poptávky po práci. Ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví a cestovním ruchu jsou sezónní práce v plném proudu, avšak zaměstnanci tyto pozice nejčastěji hledají již v jarních měsících. Podíl nezaměstnaných osob v srpnu zůstane na 5 %. Očekáváme, že se nezaměstnanost meziměsíčně nepatrně zvýší, avšak z důvodu zaokrouhlení se její hodnota nezmění. Meziročně pak vzroste o 0,5 p.b. Trh práce se mírně ochlazuje, byť data ukazují, že počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil o téměř 5400 míst. Důvodem souběžného růstu ukazatelů jsou strukturální nesoulad i demografické změny. Nabízená volná pracovní místa často neodpovídají profilu nezaměstnaných, trh žádá specifické profese, které jsou nedostatkové. Pozorujeme, že neklesá podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob evidovaných na úřadu práce déle než 12 měsíců, stejně tak trh práce upozaďuje věkovou kategorii 55+ let.
Poslední známý údaj: 0,3 % m/m a 1,6 % r/r (červenec)
Ačkoli se českému průmyslu v posledních měsících relativně daří, ceny vstupů mu stále dělají vrásky na čele. Po meziměsíčním nárůstu o 0,3 % v červenci odhadujeme vzhledem k pokračujícímu napětí na Blízkém východě jejich další zvýšení o 0,4 % v srpnu. Írán s Ománem jsou sice údajně blízko dohody ohledně správy Hormuzského průlivu, ovšem součástí rozhovorů nejsou Spojené státy. Taková dohoda však z praktického hlediska bude jen těžko životaschopná. Navíc se stále spekuluje o možném vybírání poplatků za proplutí Hormuzskou úžinou, což by se pochopitelně projevilo na nákladech společností. Riziková prémie na světových trzích se proto zvýšila, cena ropy Brent se pohybuje nad 90 USD/barel, cena zemního plynu překonala 70 EUR/MWh a rovněž cena elektřiny se drží výše. Tento vývoj se bude propisovat i v dalších měsících do cen průmyslových výrobců a postupem času také do spotřebitelské inflace.
Poslední známý údaj: 3,75 % (srpen)
Po srpnovém klidu se tentokrát podobně jako v červnu schyluje k thrilleru. Bankovní rada ČNB stojí před rozhodnutím, zda ponechat úrokové sazby na stávající úrovni (základní sazba = 3,75 %), nebo je nezvýšit. Komunikace ČNB i poslední makroekonomická predikce z jejich dílny hovoří spíše pro stabilitu úrokových sazeb. Nicméně my se ve světle posledních údajů mírně přikláníme ke druhému zvýšení úrokových sazeb v rámci tohoto roku. Jednak jádrová inflace vzrostla ke 3 % a mnoho důvodů pro její pokles, který očekává ČNB, nevidíme. Celková inflace pak na začátku příštího roku podle nás vzroste nad 3 %, tudíž pokud chtějí udržet centrální bankéři reálné úrokové sazby kladné, bylo by záhodno jít se sazbami výše. Dále úvěrová aktivita akcelerovala, když růst úvěrů firem i domácností dosahuje dvouciferných hodnot. Navíc návrh státního rozpočtu na rok 2027 ukazuje ještě hlubší deficit, než se kterým se v kuloárech počítalo. Bankovní rada ČNB opakovaně upozorňovala na inflační riziko v podobě deficitního hospodaření státu a nyní hrozí jeho materializace. Fiskální politiku, která tak nejspíše bude expanzivnějšího charakteru, by měla vyvažovat přísnější měnová politika. Faktorem by mohly být také kroky ECB a Fedu, jejichž zasedání se konají před jednáním ČNB. V obou případech pak očekáváme zvýšení sazeb, což pokud by skutečně nastalo, by vytvořilo tlak na ČNB, aby tak učinila také. To jsou naše argumenty pro zpřísnění měnové politiky, přičemž jak relativně nedávno uvedl člen bankovní rady Jan Procházka, lepší je dříve než později. Pokud by se ČNB rozhodla pro úrokovou stabilitu, aktuálně se domníváme, že ke zvýšení sazeb dojde později v tomto roce.