Makroekonomická prognóza 3Q 2026

Růst v blízkosti našeho potenciálu

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Různorodý vývoj investic

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Růst spotřeby ano, nákupní šílenství ne

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Čisté a hrubé investice

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Německý vývoz do Číny vs. V4

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Válka na Blízkém východě nebere konce, rizika s každým dnem, kdy je Hormuzský uzavřený, rostou. Vypovězení mírového memoranda mezi USA a Íránem, vojenské útoky jemenské Húsíů na saúdskoarabskou ropnou infrastrukturu a hrozby v průlivu Báb al-Mandab udržují Hormuzský průliv fakticky uzavřený. Ceny ropy Brent zrychlily k 110 USD za barel a zemní plyn v Evropě stoupl nad 80 EUR/MWh. Ačkoliv se daří nacházet alternativní trasy a do konce roku se očekává mírný pokles ceny ropy k 90 USD za barel, riziko dalekosáhlejšího cenového šoku zůstává vysoké.

Německá ekonomika se staví na nohy a s ní i celá eurozóna. Hospodářství eurozóny ve 2Q’26 vzrostlo o 0,6 % mezikvartálně (1,2 % r/r). To je dáno i prvními pozitivními dopady fiskálního balíčku a oživení zahraniční poptávky navzdory slabšímu vývoz do Číny. Odhad růstu HDP eurozóny byl proto navýšen na 0,8 % pro letošní rok a na 1,4 % pro rok 2027. Inflace v eurozóně bude nad 3 % až do 1Q’27. Kvůli přetrvávajícím vysokým cenám energií vzroste celková inflace v eurozóně a se zářijovým vrcholem u 3,7 % se udrží nad 3 % tolerančním pásmem ECB až do 1Q’27. Roste riziko sekundárních efektů, kdy se drahé energie (zejména ropa a zemní plyn) přelijí do cen zboží, služeb a vyššího růstu mezd. Rada guvernérů ECB v září zvýšila depozitní sazbu na 2,50 % a upozornila na rostoucí inflační očekávání i trvající tlaky z Blízkého východu. ECB z těchto důvodů zvýší do konce roku ještě jednou sazby a ve hře je zvýšení sazeb i v 1Q’27.

Ekonomika USA ve 2Q’26 vzrostla anualizovaně o 1,5 %, přičemž spotřeba domácností zrychlila na 3,4 % a kapitálové výdaje směřovaly masivně do nových technologií, datových center a AI. Předstihové indikátory pro 3Q’26 ukazují na silný růst až o 4,4 % a celoroční HDP by měl vzrůst o 2,2 % letos i v příštím roce. Index spotřebitelských cen (CPI) po květnu (4,2 %) klesl v srpnu na 3,4 %, k čemuž přispívají drahé pohonné hmoty (přes 6 USD/galon). Sledovaný ukazatel PCE inflace dosahuje 3,7 % a výrobní inflace přes 5 % avizuje další nákladové tlaky. Navrácení inflace k 2% cíli se odkládá nejdříve na rok 2028. Nový šéf Fedu místo snižování sazeb doručil v tomto září jejích zvýšení a nebude poslední. Z oficiálního prohlášení zmizela zmínka o nabídkovém šoku a Fed z obav ze sekundárních efektů energií a silné poptávky zvýší sazby o 25bb na obou zbývajících zasedáních roku (říjen i prosinec).

Česká ekonomika letos vzroste o necelá 2 %, v příštím roce by mohla zrychlit. HDP Česka ve 2Q’26 vzrostl o 1,8 % r/r. Hlavním motorem zůstává spotřeba domácností tažená reálnými mzdami a také obnovující se investiční aktivita. Celoroční růst HDP ČR dosáhne 1,8 % v tomto roce a v roce 2027 by měl zrychlit na 2,2 %. Solidní výkon průmyslu přispěje k mírnému poklesu nezaměstnanosti v roce 2027. Tuzemský průmysl táhne automotive, elektrotechnika, obranný sektor a clean tech, přičemž zahraniční zakázky dál rostou. Letos průmysl vzroste o 1,9 % a v příštím roce o 2,2 %. Přes strukturální nesoulad na trhu práce (nedostatek praxe u mladých vs. dlouhodobá nezaměstnanost starších) průměrná nezaměstnanost klesne z letošních 5,0 % na 4,8 % v roce 2027.

Vyšší platy ve veřejné sféře budou tlačit také na růst mezd v soukromém sektoru. Průměrná nominální mzda v 1. pololetí vzrostla o 6,2 % a reálná o 4,3 %, čímž předbíhá stagnující produktivitu práce. Tlaky na mzdy zesilují ve stavebnictví, službách a nově ve veřejné správě (+9 % r/r). Nominální mzdy vzrostou o 6 % letos i v roce 2027, k čemuž přispěje i plánovaný růst minimální mzdy. Tuzemská inflace na začátku příštího roku zamíří do blízkosti 4 %. Po srpnových 1,9 % začne inflace v září opětně stoupat z důvodu drahých pohonných hmot a postupné ztráty protiinflačního efektu srovnávací základny u cen energií (konec vlivu přesunu POZE) i potravin. Průměrná inflace sice letos dosáhne 2,0 %, avšak pro rok 2027 je prognózována na 3,2 % s vrcholem v 1Q’27 okolo 3,5 %. ČNB bude muset jít se svými sazbami výše. Dvouciferný růst úvěrové aktivity firem i domácností, proinflační návrh státního rozpočtu, utahování měnové politiky u ECB/Fedu i setrvačnost jádrové inflace u 3 % přimějí ČNB ke zpřísnění. Očekáváme zvýšení základní sazby ČNB v listopadu na 4,00 %, kde zůstane po celý rok 2027.

Silnější dolar koruně nesvědčil, v blízké budoucnosti posilování koruny nepředpokládáme. Koruna oslabila k 24,40 EUR/CZK pod tlakem globální rizikové averze a silného dolaru.Rok 2026 zakončí u 24,30 EUR/CZK a v 1H’27 bude stagnovat. K mírnému posílení k 24,10 EUR/CZK dojde až ve 2H’27 při uvolňování politiky ECB a rychlejším růstu české ekonomiky.

Fundamentální faktory naznačují, že výnosy dluhopisů zůstanou zvýšené. Rostoucí globální výnosy a inflační rizika vyhnaly český 10letý výnos až na 5,4 %. Do konce roku se udrží nad 5 % a v roce 2027 by mohl klesnout mírně pod tuto hranici, pokud půjdou výnosy v zahraničí půjdou níže. Vláda nedodrží slib, že schodek veřejných financí bude bezpečně pod 3 % HDP. Saldo hospodaření sektoru vládních institucí se prohloubí z letošních -2,8 % HDP na -3,9 % HDP v roce 2027 a celkový vládní dluh stoupne na 46,0 % HDP. Důvodem je nárůst výdajů na platy, důchody a obranu bez dostatečné fiskální konsolidace, což nese riziko zhoršení ratingového výhledu ČR.

Růst vkladů domácností zpomalil ke 3 % (v červnu a červenci vklady klesly o 31,4 mld. Kč kvůli nákupům státních spořicích dluhopisů). Naopak produkce nových úvěrů je mimořádně silná (meziroční růst o 9,2 %); objem nových firemních úvěrů vzrostl v 1. pololetí o 49,2 % (s převahou EUR úvěrů), hypotéky o 45,6 % a spotřebitelské úvěry o 26 %.