Nižší ceny energií, ale inflace ve službách nepolevuje

Vývoj celkové inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Struktura meziroční míry inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Očekávaný vývoj inflace (r/r)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Přesto ale bankovní rada ČNB úrokové sazby nesnížila, pokles inflace je dán poklesem cen energií, když roli sehrálo odpuštění POZE. Podle propočtů ČSÚ by bez tohoto efektu byla inflace v meziměsíčním i meziročním srovnání o 0,4 p.b. vyšší. 

Kromě cen energií k nižší inflaci přispěly také levnější ceny pohonných hmot, za které jsme my jako spotřebitelé platili zhruba o 9 % méně než loni. Celkový efekt nižších cen energií včetně pohonných hmot byl do inflace-0,9 p.b.  Naopak zdražování ve službách neustává, meziroční růst zůstává u 5 %, tzv. jádrová inflace tudíž zůstává zvýšená, těsně pod 3 %. Celkově jsme očekávali průměrnou inflaci v letošním roce ve výši 2,1 % stejně jako odhaduje MF v lednové predikci, ale je možné, že v průměru bude dokonce pod 2% cílem.

Cenová hladina v lednu, kdy tradičně obchodníci mění své ceníky, vzrostla o 0,9 %, přičemž pokud by nebylo odpuštěno POZE, došlo by k jejímu nárůstu o 1,3 %. To ukazuje na pokračující inflační tlaky v domácí ekonomice. Zvýšily se ceny potravin a nealkoholických nápojů, které ovšem zásadněji nevybočují z nárůstu cen minulých let. Rovněž alkoholické nápoje a tabák zdražily, kdy svou roli sehrálo zvýšení daní. Pokračuje růst dalších životních nákladů (mimo cen elektřiny) v oblasti bydlení, jako je nájemné, vodné, stočné či teplo a teplá voda. Rovněž se zvýšily ceny zboží (+0,7 %) a služeb (+1,0 %), kde jsme například platili o 5 % více za dovolené a zájezdy, případně za rekreační služby byl účet o 1,2 % vyšší než v prosinci.

Meziroční inflaci stlačily pod 2% cíl ČNB ceny energií, když roli sehrálo tolikrát zmiňované odpuštění POZE. Pokud by toto opatření nebylo přijato, inflace by dle ČSÚ byla přesně 2 %. Ceny energií by ale klesaly i bez tohoto rozhodnutí vlády, ač nižším tempem, když se příznivě vyvíjejí i neregulované ceny na světových trzích, což se odrazilo i na snižování cen dodavateli energií. To je vidět na příkladu cen zemního plynu, kde se POZE nikdy neplatilo, přesto jsou jejich ceny meziročně nižší o 6,5 %.

Potěšující je také, že řidiči motorových vozidel platili v lednu zhruba o 9 % méně než loni, což bylo v souladu s naší predikcí. Mohlo by se tak zdát, že vše s inflací je zalité sluncem, ale tak růžové to není. Ačkoli celkově rostou ceny potravin relativně umírněným tempem, existují položky spotřebního koše, které zdražují dvojciferným tempem (hovězí maso, vejce či káva). Více platíme také za neřesti (alkohol a tabák). Za zcela nezbytné životní náklady platíme více především za nájem (+6,3 %) i tzv. imputované nájemné (5,1 %) zejména v důsledku růstu cen nemovitostí. Když k tomu připočteme nezpomalující inflaci ve službách, kde rostou ceny zejména dovolených, v ubytování či stravování, jádrová inflace, která je klíčová z pohledu bankovní rady, zůstane zvýšená (těsně pod 3 %).

Průměrná inflace v roce 2026 by mohla být pod 2 %, přesto ČNB podle nás sazby nesníží.