
Inflace v červnu meziměsíčně poklesla o 0,3 % a meziroční růst zpomalil ze 2,1 % na 1,5 % v souladu s předběžným odhadem ČSÚ. Výsledky jsou tak mnohem nižší, než se kterými počítala analytická obec. Jak jsme uváděli již v úterý po zveřejnění prvotních čísel, podílel se na tom zejména pokračující pokles cen potravin a také pohonných hmot.
Nicméně z pohledu ČNB se mnoho nemění, když inflaci táhnou dolů volatilní složky, které mohou rychle otočit směr. Ostatně nám to ukázal tento týden, kdy příměří na Blízkém východě je v ohrožení, což se projevilo nárůstem ceny ropy Brent na světových trzích až o 10 %. V podobném duchu se vyjádřil i člen bankovní rady Jakub Seidler, tudíž návrat ke snižování úrokových sazeb můžeme vyloučit. Naopak vzhledem k pokračujícím domácím cenovým tlakům nelze vyloučit ani dodatečné zvýšení úrokových sazeb v rámci tohoto roku.
Vývoj celkové inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Struktura meziroční míry inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Očekávaný vývoj inflace (r/r)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Spotřebitelská inflace byla v červnu meziměsíčně nižší o 0,3 % než v květnu, a to zejména díky poklesu cen pohonných hmot o 8,1 %, což je zcela v souladu s naší predikcí. Další vývoj je však nejistý vzhledem k opětovnému zvýšení napětí na Blízkém východě a z toho plynoucího nárůstu cen ropy na světových trzích. K poklesu inflace výrazně přispěly také ceny potravin, když například vejce jsme mohli nakoupit až o pětinu levněji než v květnu. O zhruba 10 % jsou nižší ceny polotučného trvanlivého mléka, ale i másla, kde se projevuje aktuální nadprodukce na evropských trzích. Naopak vzrostly ceny brambor až o 7 %, ale také například dovolených (+2,6 %), což je ale se začátkem letní sezóny typický jev.
Rovněž v meziročním vyjádření ceny pohonných hmot přispěly k nižší inflaci, když ceny benzinu i nafty spadly k úrovním, které jsme viděli v únoru či březnu letošního roku. Je tak pravděpodobné, že vláda navrátí spotřební daň u nafty na původní úroveň, což stojí státní rozpočet zhruba 1 mld. Kč každý měsíc. Dále inflaci stlačila níže deflace u potravin, když máslo či polotučné trvanlivé mléko z výše uvedeného důvodu je až o třetinu levnější. Ceny olejů a tuků jsou nižší o pětinu a vejce byla v květnu meziročně dražší o 10 %, nyní naopak o 10 % levnější.
Pozitivem je pak zatím pokračující pokles cen energií, kde cena elektřiny je vlivem odpuštění POZE nižší o více než 11 %. Dále míří dolů cena zemního plynu, v červnu o 5,2 %. Nicméně od podzimních měsíců vzhledem k situaci na trzích je pravděpodobné, že se trend začne pomalu otáčet.
Zbytek čtení o inflaci už tak kladný není. Růst cen služeb sice zvolnil ze 4,7 % na 4,5 %, ale meziměsíční dynamika je stále zvýšená. V oblasti ubytování pokračuje zdražování 6% tempem a nejeví známky zpomalování a podobně je tomu i ve stravování (4,2 %). Nárůst cen nájemného sice mírně zpomalil z 6,5 % na 5,9 % a tzv. imputovaného nájemného z 5,3 % na 5,2 %, ale stále je nepřiměřeně vysoký. Pokud k tomu dodáme nadměrný růst mezd (v 1Q’26 o více než 8 %), zaděláváme si na nepříjemný inflační koktejl. V příštích měsících se inflace může pohybovat okolo 2 %, ale ke konci roku odhadujeme, že by mohla být blíže 3 % než 2% inflačnímu cíli ČNB.

.
Spotřebitelská inflace
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | |
| v % r/r | 1,5 | 1,5 | 1,5 | - |
| v % m/m | -0,3 | -0,3 | -0,3 | - |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg