Nezaměstnanost v říjnu dosáhla 5,0 %

Míra nezaměstnanosti MPSV

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Bilance trhu práce

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Počet nezaměstnaných dle délky hledání práce (v tis.)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Statistiky ukazují, že trh práce zůstává stále odolný a silný. Ve srovnání se zeměmi EU je v Česku stále nejnižší nezaměstnanost, ale na pozadí klidných čísel se na trhu práce se zakořeňují strukturální změny, které mohou být dlouhodobějšího charakteru. Zaměstnanost zůstává stabilní (ve 2Q 76,1 %). Počet volných pracovních meziročně rostl o 12 253 pozic (meziměsíčně více o 1893 pozic, celkem 106 252). Na jedno volná pracovní místo připadá 3,5 uchazečů (meziročně téměř beze změny). Úřad práce evidoval 370 226 uchazečů o zaměstnání, meziročně o 7 252 osob více. Z celkového počtu bylo evidováno 53,8 % žen.

Nejvyšší nezaměstnanost je tradičně v Ústeckém kraji (7,4 %) a Moravskoslezském kraji (7,1 %). Nejnižší nezaměstnanost je v Praze (3,9 %) a v Pardubickém kraji (4,0 %).

Na trhu práce stále přetrvávají rozdíly mezi jednotlivými skupinami uchazečů. Lidé do 24 let tvoří přibližně 16 % všech nezaměstnaných, což je o 0,2 p.b. méně než loni. Jejich nezaměstnanost je často krátkodobá a může vznikat proto, že mladí uchazeči odejdou ze zaměstnání a hledají si novou práci v nízkém věku, nemají hypotéku, netlačí je finance tolik, jako o deset či dvacet let starší pracovníky. Náročnější je situace u uchazečů ve věkové kategorii nad 55 let, kteří představují přibližně 27 % všech nezaměstnaných a čelí vyššímu riziku strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti. Tato věková skupina bývá zaměstnavateli často opomíjená a nechtěná. Jednak zaměstnavatelé upřednostňují levnější absolventy vysokých škol nebo mladé lidi, za druhé se obávají toho, že starší uchazeči o zaměstnání se nemohou rychle rekvalifikovat a naučit se pracovat s novými technologiemi.

Paradoxem je, že přestože se zaměstnanost drží na vysoké úrovni a firmy nabízejí nová volná pracovní místa, roste nezaměstnanost. Příčinou může být, že poptávka po práci se soustředí na profese vyžadující specifické dovednosti (např. v oblastech IT, automatizace či technických oborů), které mnoha uchazečům chybí a na které je obtížné se v krátké době rekvalifikovat. Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti není příznivý. Podíl osob bez práce déle než 12 měsíců vzrostl téměř na 35 %. Proto dlouhodobá nezaměstnanost může zůstat zvýšená.

Na konci října pobíralo podporu v nezaměstnanosti 98 295 osob, tj. 26,5 % všech uchazečů o zaměstnání (loni 25,7 %). Počet uchazečů s nárokem na podporu meziročně vzrostl o 10 841 osob. V říjnu bylo v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci vyplaceno 2,014 mld. kč, v září 2026 2,157 mld. Kč. Od ledna 2027 bude podpora v nezaměstnanosti snížena, když uchazeči místo 80 % čistého výdělku v prvních dvou měsících dostanou 65 % čistého výdělku. Z tohoto důvodu se může stát, že si někteří lidé s výpovědí pospíší a v listopadu a v prosinci bychom mohli ve statistikách vidět mírně zvýšené hodnoty uchazečů o zaměstnání. Avšak tento krok by byl pouze dřívější registrací osob, které by se na úřad práce stejně zapsali, ale až v lednu.

Letos by se měla průměrná míra nezaměstnanosti pohybovat na 5,0 %, příští rok by mohla poklesnout na 4,8 %.