
Tempo růstu průmyslové výroby postupně zvolňuje, když po jejím meziročním nárůstu v červnu o 3,8 %, v červenci o 3,1 %, srpnový výsledek dosáhl 2,6 %. Rovněž dynamika nových zakázek zpomaluje v posledních měsících, na základě čehož usuzujeme, že se pomalu začíná naplňovat naše prognóza plíživého vyprchávání efektu předzásobení. Ruku v ruce s tím podle nás dále zpomalí růstu HDP ve druhé polovině tohoto roku a celoroční výsledek skončí pod 2 %.
Nicméně to neznamená, že by se průmyslu jako celku nedařilo. Zvýšení produkce je vidět napříč odvětvím a za celý letošní rok očekáváme růst okolo 2 %, přičemž mírně lepší výsledek by průmysl mohl zaznamenat v příštím roce (nad 2 %). V tomto ohledu by měly pomoci vyšší vládní výdaje, ať už ze strany české vlády, ale také německé v rámci tamního fiskálního balíčku. Ten se podle dostupných údajů začíná propisovat do ekonomické aktivity. Na druhé straně nelze nezmínit, že existují znatelná rizika pramenící z války na Blízkém východě a zejména nárůstu cen energií, ale dále také z důvodu rostoucí zahraniční (především čínské) konkurence.
Průmyslová produkce

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Produkce automobilů

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Bariéry expanze v průmyslu

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Po červencovém meziměsíčním poklesu výroby tentokrát došlo k jejímu zvýšení o 0,3 %. To je zcela běžný sezónní jev během léta v důsledku celozávodních dovolených ve velkých podnicích a je jen otázkou jejich načasování, zda budou v červenci nebo srpnu. Ze struktury průmyslu zjistíme, že výroba motorových vozidel poklesla o více než 10 %, a přesto průmysl vykázal velmi solidní výsledek, který by měl být oceněn. Tento propad byl kompenzován téměř zdvojnásobením produkce ostatních dopravních prostředků a zařízení, což bylo dáno dokončením dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel. Mimochodem právě v této oblasti patříme ke světové špičce dle dat Druhé ekonomické transformace. Největší podíl na tom mají Třinecké železárny, čímž se ovšem dostáváme k problémům, kterým průmysl čelí. Je to zejména opětovný nárůst cen energií, kdy elektřina se pohybuje přes 130 EUR/MWh, cena emisní povolenky u 84 EUR a zemní plyn okolo 77 EUR/MWh. To je zvláště citlivé pro naše energeticky-náročnější odvětví, kde jsme přitom v posledních měsících registrovali známky oživení. Navíc firmy v tomto sektoru i přes některé úlevy se musí vypořádat s regulatorními požadavky ze strany EU, což vyžaduje značné investice. V případě Třineckých železáren se jedná o elektrickou obloukovou pec, nicméně firma tuto investici zatím odkládá. Pokračující geopolitická nejistota a dražší financování pak může mít negativní dopad na investiční aktivitu v tuzemsku.
Co se týká hodnoty nových zakázek, meziročně se zvýšila o 5,9 %, ačkoli z tuzemska se mírně snížily. Ze zahraničí však vzrostly o více než 9 %. Z odvětvového hlediska byl nárůst celoplošný s výjimkou automotive a ostatních dopravních prostředků. O takřka pětinu se zvýšily zakázky elektrických zařízení, dále počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení a také v chemickém průmyslu.
Vývoj na pracovním trhu v průmyslu se v srpnu od července defacto nezměnil. Zaměstnanost v této části ekonomiky klesá v meziročním srovnání o 1 %, což je jeden z důvodů, proč nezaměstnanost v tuzemsku mírně roste. Nicméně podle posledních údajů PMI firmy v září najaly nejvíce pracovníků od dubna 2022, aby snížily počet nedodělků a uspokojily vyšší poptávku. Meziroční růst mezd dosáhl v červenci i v srpnu 5,8 % v nominálním vyjádření, což téměř zcela odpovídá průměru za letošní rok (5,7 %). Vzhledem k rostoucím nákladům firem na vstupy a zejména energií však bude růst tlak na snižování marží, což se podle nás bude projevovat na menším prostoru firem zvyšovat mzdy v tomto odvětví. Růst mezd tak bude nižší než v celé ekonomice, který letos odhadujeme na úrovni 6 %.
.
Průmyslová výroba
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | |
| v % r/r | 2,7 | 0,0 | 0,0 | 2,8 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, kalendářně neočištěná data