Obchodní bilance v červenci byla meziročně o 5,0 mld. Kč nižší

Obchodní bilance

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Výkonnost vývozu a dovozu

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

V červenci se zahraniční bilanci příznivě ovlivnila lepší bilance obchodu s kovodělnými výrobky o 4,0 mld. Kč, dále to byl také vyšší přebytek s elektřinou o 2,4 mld. Kč a motorovými vozidly o 1,7 mld. Kč. Negativní vliv na ni měl vyšší deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 6,7 mld. Kč. Rostl také deficit s ropou a zemním plynem o 3,7 mld. Kč a bilance u elektrických zařízení se zhoršila o 2,8 mld. Kč.

Pro plánované odstávky se omezuje výroba a následně také vývoz zboží do zahraničí. Ač se ve 2Q podíl na exportu do Německa mezičtvrtletně téměř nezměnil, slabá investiční a průmyslová aktivita v Německu brzdí poptávku po českých meziproduktech. Dovoz je poměrně stabilní, což snižuje přebytek obchodní bilance. Přebytek snižují také vyšší ceny ropy a komodit,  českým exportérům silná domácí měna příliš nepomáhá.

V letních měsících se z důvodu celozávodních dovolených omezuje zejména vývoz a dovoz se drží na poměrně stabilní úrovni, výsledné saldo zahraničního obchodu se v červenci výrazně snižuje. Od začátku roku pozorujeme, že vývoz (2,8 %) roste pomaleji než dovoz (4,1 %). Za leden až červenec dosáhl přebytek obchodní bilance 94,0 mld. Kč, meziročně o 32,3 mld. Kč méně.

Proces hluboké restrukturalizace středoevropského zahraničního obchodu je charakterizován vyčerpáním tradičního exportního modelu, v němž primární motor německého hospodářského růstu představovala Čína. V důsledku čínského ekonomického zpomalení, strukturálních změn a přechodu tamních firem na domácí subdodavatele, zejména v odvětvích automotive a elektromobilita, od roku 2023 klesá německý export do Číny. Německo posiluje export do zemí střední a východní Evropy.

Země Visegrádské čtyřky a širšího regionu CEE úhrnem překonávají německý export směřující do Číny či Spojených států. Vývoj není tažen pouze rostoucí kupní silou a domácí poptávkou v daných zemích, ale i přesunem pokročilé výroby, výzkumu a vývoje do geograficky blízkých a bezpečných lokalit. Postupně se mění průmyslové profily zemí, které postupně opouštějí roli pouhých subdodavatelských montoven a přecházejí k exportu finálních produktů a ucelených technologických systémů s vyšší přidanou hodnotou. V roce 2025 vzrostl německý vývoz do Slovinska (+12,7 % r/r), do Polska (+4,7 %) a do Česka (+2,8 %). Trend růstu pro Českou republiku pokračoval také v první polovině tohoto roku, kdy za leden až květen vzrostl export z Německa do Česka o 7,6 %, do Rakouska dokonce o 10,7 %.