
Průmyslová výroba, v důsledku méně pracovních dní v letošním roce než loni, meziročně stagnovala, ale po očištění o kalendářní vlivy vzrostla o 3,1 % a navázala tak na velmi dobrý výsledek z června (3,8 %). Tento výsledek je nepatrně lepší, než jsme odhadovali (2,8 %) a naznačuje, že se efekt předzásobení zatím nevyčerpal a zároveň, a že české firmy jsou schopné se přizpůsobit náročnému geopolitickému prostředí včetně vyšším nákladům na vstupy, zejména pak energií. V meziměsíčním srovnání sice výroba poklesla o 1,1 %, ale to je běžný sezónní vývoj, který je dán zejména celozávodními dovolenými v období prázdnin. Typicky se jedná o automobilový sektor včetně některých odvětví na něm závislý (např. výroba gum).
Začátek třetího čtvrtletí v průmyslu tak naznačuje, že zpomalování ekonomické aktivity, které jsme předpokládali na základě vyprchání efektu předzásobení a negativních dopadů přicházejících z Blízkého východu, se zatím nematerializovalo. Vnímáme tak rizika naší predikce výkonu průmyslu i celého HDP (1,6 %) směrem výše.
Průmyslová produkce

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Produkce automobilů

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Bariéry expanze v průmyslu

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Podobně jako v červnu měla největší zásluhu na růstu průmyslové produkce výroba elektřiny. Ta vzrostla ve srovnání s minulým červencem o téměř 11 % a přispěla k růstu 0,9 p.b. V předchozím měsíci však byl její příspěvek dokonce 1,6 p.b., což zcela vysvětluje rozdíl mezi výkonem průmyslu v červnu (3,8 %) a červenci (3,1 %). Pozitivní zprávou je, že růst je vesměs celoplošný, ovšem stále pilířem zůstává automobilový sektor. Za celý dosavadní průběh tohoto roku se výroba zvýšila o 3,5 %, ale v červenci byla vyšší o 4,7 % (+0,8 p.b.). Navíc i výhled zůstává příznivý, jelikož hodnota nových zakázek v tomto odvětví stoupla o 12,5 % a za období leden až červenec je vyšší o 7,6 %. Tempo růstu výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení sice zpomalilo na 8,2 %, ale v červnu dosáhlo mimořádného výsledku (+34,5 %) a stále tak patří mezi tahouny průmyslu. Kromě zbrojního průmyslu je to pravděpodobně dáno také tzv. clean techem, ve kterém se česká ekonomika řadí dle dat Druhé ekonomické transformace mezi světovou špičku. Rovněž je na vzestupu výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+7 %) a také elektrických zařízení (+5,1 %), což je oblast, ve které vzniká vyšší přidaná hodnota, toliko potřebná z dlouhodobého hlediska pro tuzemské hospodářství.
Hodnota nových zakázek stoupla meziročně o 7,2 %, tentokrát výhradně díky přílivu zakázek ze zahraničí (+15,7 %). Domácí zakázky poklesly o 6,6 %. Z odvětvového pohledu se na růstu podílel zejména výše uvedený automotive (+4,2 p.b.), nicméně kladně lze hodnotit i nárůst u počítačů a elektrických zařízení (+1,4 p.b.), kde se může tvořit budoucí úspěch české ekonomiky. Po ohromujícím nárůstu nových zakázek pro ostatní dopravní prostředky v červnu (+340 %) sice v červenci došlo k jejich poklesu (-23,4 %), který je však dán vyšší srovnávací základnou. Za 7 měsíců je jejich hodnota vyšší o 19 %.
Vývoj na pracovním trhu v průmyslu se v posledních měsících příliš nemění. Zaměstnanost v tomto sektoru klesá v meziročním srovnání o 1 %, což je jeden z důvodů, proč nezaměstnanost v tuzemsku mírně roste. Nicméně v předchozích letech zaměstnanost klesala okolo 2 %, což naznačuje postupnou stabilizaci na trhu práce. Navíc poslední report PMI signalizuje najímání více pracovních sil vzhledem k pokračujícímu růstu nových zakázek, aby firmy byly schopné uspokojit rostoucí poptávku. Co se týká růstu mezd, v průměru se meziročně zvýšila o 5,8 %, což odpovídá výsledku za období leden až červenec (5,7 %). Ve srovnání s celorepublikovým výsledkem za 2Q’26 (6,4 %) je však dynamika pozvolnější. Odhadujeme, že tomu tak bude i nadále, kdy zejména ve službách by růst mezd měl překonávat mzdové tempo v průmyslu.
.
Průmyslová výroba
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | |
| v % r/r | 0,0 | 7,0 | -1,2 | 0,5 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, kalendářně neočištěná data