Za rok 2025 vzrostly reálné mzdy o 4,6 %

Vývoj mezd a nezaměstnanosti

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Vývoj mezd a inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Vývoj reálných mezd

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

 

Pokud bychom srovnali růst mezd v Česku s ostatními členskými státy EU, vedlo si Česko v minulém roce nadprůměrně dobře. Silnější růst reálných mezd pozorujeme v Bulharsku (9,1 %), Litvě a Chorvatsku (5,8 %) a u polských sousedů (5,7 %). Nicméně, pokud bychom srovnali úroveň reálných příjmů k roku 2018 (před Covid-19), zvýšily se Čechům o necelá 4 %. S takovým výsledkem se řadíme do poloviny pomyslného žebříčku členských států EU. Srovnání s rokem 2019 je potom ještě pesimističtější, když se reálné hrubé příjmy téměř nezměnily. Průměrná čistá mzda v porovnání s rokem 2019 vzrostla téměř o 4,3 %. Růst čisté mzdy je způsoben zrušením superhrubé mzdy a snížením efektivní mzdové daňové sazby z cca 19-20 % na 15 % (bez solidární přirážky, nově od r. 2024 bez progresivního zdanění).

Nejvíce se zvýšily průměrné mzdy ve 4Q meziročně v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+15,8 %), u profesní, vědecké a technické činnosti (+11,8 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (+11,5 %). Nejméně rostly v a peněžnictví a pojišťovnictví (+3,7 %). Medián mezd dosáhl 45 523 Kč (+8,8 %), u mužů byl o 5650 Kč vyšší než u žen.  Medián po dlouhé době rostl rychleji než průměr a více rostly mzdy u nízkopříjmových zaměstnanců. Medián mezd u žen rostl meziročně dokonce o 9,5 %. Objem mezd vzrostl o 7,7 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,2 %. Mezikvartálně pak rostly průměrné mzdy po sezónním očištění o 1,8 %.

I přesto, že ve 3Q 2025 se disponibilní důchod domácnostní meziročně zvýšil o 0,3 % (novější údaje prozatím nejsou k dispozici), jejich spotřeba rostla o 2,8 %. Právě ta je hlavním tahounem ekonomiky v posledních dvou letech. Nákupní apetit zamezuje snížení inflace ve službách, roste poptávka po nemovitostech a zvyšuje se jejich nabídková cena (meziročně +17 %), což zase tlačí na růst imputovaného nájemného, a to se propisuje do inflace.

Nižší růst mezd je pro bankovní radu ČNB nezbytnou podmínkou pro případné uvolnění měnové politiky. Nyní se zdá, že snížení základní úrokové sazby, se kterým trh ještě nedávno koketoval, je pro tuto chvíli ze hry. Analytický aparát ČNB predikuje, že nominální růst mezd by mohl poklesnout pod 6 % v tomto roce až ve třetím čtvrtletí. Navíc díky nejisté situaci na Blízkém východě se jeví stabilita sazeb jako nejpravděpodobnější scénář pro nejbližší období.

Z pohledu regionů nejvíce rostla průměrná hrubá měsíční mzda v Praze (+7,8 %), v Pardubickém kraji (+7,7 %) a Jihomoravském kraji (+7,5 %). Mzdy rostly nejméně v Karlovarském Kraji (+6,1 %), Libereckém (+6,2 %) a Zlínském kraji (+6,3 %).