Celková inflace zkresluje obrázek cenových tlaků
KomentářeInflaceCeny energiíCeny nemovitostíVýrobní inflaceČNB
4. 9. 2026
Na první pohled by se mohlo zdát, že úvodní odhad srpnové inflace příliš vzruchu nenabízí. Meziměsíčně totiž vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání došlo k nárůstu z 1,7 % na 1,9 % přesně v souladu s naší predikcí, ale i s odhadem trhu a ČNB. Vypadá to tak, že každý věděl, jak to dopadne. Pohled na základní strukturu inflace je však mnohem zajímavější. Deflace v části potravin a nealkoholických nápojů akcelerovala z -3,1 % na -4,3 %. Na druhé straně ceny energií po dlouhých měsících (zvláště díky poklesu cen elektřiny a plynu) meziročně stouply o 2,3 %, na čemž mají zásluhu zejména výrazně dražší pohonné hmoty.
Pro bankovní radu ČNB je ale důležitější vývoj jádrové inflace, která se mohla mírně snížit z červencových 3 %, protože růst cen služeb mírně zvolnil ze 4,7 % na 4,5 %. Přesto se však domníváme, že zvýšení sazeb na zářijovém zasedání je reálnou variantou.
Vývoj spotřebitelské inflace
Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Očekávaný vývoj inflace (r/r)
Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Pravděpodobně nejzajímavější částí srpnové inflace je zrychlující pokles cen potravin a nealkoholických nápojů. Ty v srpnu zlevnily ve srovnání s červencem o 1,1 %, na čemž mají zásluhu zejména nezpracované potraviny, které byly v průměru levnější dokonce o 3 %. V meziročním srovnání byly jejich ceny nižší dokonce o 4,5 % (v červenci -2,3 %). Celkové potraviny a nealkoholické nápoje zlevnily o 4,3 % a jsou hlavním faktorem, proč se inflace drží (zatím) pod 2% cílem ČNB. Ceny v zemědělství i v červenci klesaly dvouciferným tempem, což naznačuje, že by příznivý vývoj cen pro spotřebitele mohl pokračovat. Nicméně my takovými optimisty nejsme a domníváme se, že je jen otázkou času, kdy se trend otočí. Vyšší náklady na práci, dopravu, energie či hnojiva v kombinaci s nižší úrodou (umocněnou extrémním suchem) povede k postupnému nárůstu cen potravin, což bude primárně příběh příštího roku.
Ceny energií byly dlouhé měsíce také důvodem, proč tuzemská inflace zůstávala a stále ještě zůstává nízká. Na světových trzích před začátkem války na Blízkém východě klesaly ceny elektřiny a zejména zemního plynu. Tomu je ale konec, jak i naznačují indikované ceny dodavatelů dle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Pokud k tomu přidáme, že dopad odpuštění POZE ve výši 0,4 p.b. začátkem příštího roku přestane uměle snižovat inflaci, vyznění inflačního obrázku dostane zcela jiné rysy. Navíc ceny pohonných hmot jsou stále znatelně výše než před rokem (podle našeho odhadu zhruba o 26 %). Bohužel pokles z aktuálních úrovní není příliš pravděpodobný vzhledem k obnovení vojenských útoků jak ze strany USA, tak z Íránu. Hormuzský průliv je takřka neprůjezdný a cena ropy Brent se po delší době blíží hranici 100 USD/barel. Cena zemního plynu pak překonala úroveň 70 EUR/MWh, což vzhledem k aktuální naplněnosti zásobníků okolo 70 % (cíl EU je 80 %) v tuzemsku značí, že obchodníci již nebudou moci déle čekat a budou muset nakupovat dráže.
Domácí cenové tlaky však nejlépe ukazuje tzv. jádrová inflace. Ta v červenci stoupla na 3 %, v srpnu možná nepatrně klesla vzhledem k mírné dezinflaci ve službách, kdy cenová dynamika zvolnila ze 4,7 % na 4,5 %. Na druhé straně ceny zboží přešly z mírného poklesu do mírného růstu (+0,2 %). Celkově však hodnotíme rizika stále v proinflačním směru. Firmy uvádějí nadprůměrný růst cen vstupů, což se týká zejména energií (primárně ropy a ropných produktů), ale také stavebních materiálů. Cena služeb je výrazně ovlivňována mzdovým vývojem a ten ve 2Q’26 dokonce zrychlil (v 1Q’26 nominálně 6,1 %, nyní 6,4 %). V kombinaci se zdražováním v oblasti cen nemovitostí se domníváme, že inflace půjde vzhůru.
V nejbližších měsících se sice inflace ještě bude pohybovat okolo 2 %, ale ke konci roku podle nás zamíří ke 3 %, jak budou dodavatelé dále upravovat své ceníky, ať už v případě elektřiny, tak zemního plynu. Válka na Blízkém východě se zatím ke konci neblíží a ceny pohonných hmot tak můžou být výše, než jsme dosud kalkulovali. Na klesající ceny potravin nebudeme moci již příliš dlouho spoléhat a ceny služeb zatím nevykazují známky dalšího zpomalení. Na začátku příštího roku tak odhadujeme, že se inflace dostane mimo toleranční pásmo ČNB (nad 3 %). Tlak na ČNB, aby zvýšila úrokové sazby, se může zvětšovat a pokud tak učiní ECB i Fed v září, mohlo by se tak stát i v případě ČNB již na příštím zasedání.
.
Spotřebitelská inflace
| Aktuální | Předchozí | RB | Trh | ČNB | |
| v % r/r | 1,9 | 1,7 | 1,9 | 1,9 | 1,9 |
| v % m/m | 0,3 | 0,6 | 0,3 | 0,3 | - |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB
Martin KronAnalytik[email protected]