Reálné mzdy v 1Q 2026 vzrostly o 6,4 %

Vývoj mezd a nezaměstnanosti

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Vývoj mezd a inflace

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Vývoj reálných mezd

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

Vyšší růst mezd naznačovala data z národních účtů, která po zveřejnění zpřesněného odhadu HDP ukázala na růst objemu mezd o 8,9 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,6 %.

Růst mezd podpořilo k 1. lednu zvýšení minimální mzdy a spolu s ním také růst zaručených mezd o 7,7 %, které se promítá do části mzdové struktury. Na růst reálných mezd měla vliv také nižší inflace, která za první čtvrtletí činila pouze 1,6 %. Do výsledku se zatím nepromítá nárůst platů ve veřejné sféře. Naopak vyšší platy ve veřejném sektoru se do vývoje mezd v soukromých firmách zatím nepropsaly, protože byly navýšeny až v dubnu, po skončení rozpočtového provizoria.

Výrazný růst mezd v 1. čtvrtletí 2026 byl tažen nárůstem mezd a platů ve vybraných sektorech. Nejvíce rostly mzdy v oblasti nemovitostí (+22,1 %), administrativních a podpůrných činnostech (+18,8 %), ve stavebnictví (+12,6 %). Silný růst mezd, který překonal 11 % zaznamenaly ubytovací služby, mzdy ve vědeckých a technických činnostech a v zemědělství. Stavebnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu a vyšší poptávka po zaměstnancích tlačí na růst mezd. V oblasti nemovitostí roste poptávka po specialistech, dále se zvyšují ceny nemovitostí a s tím rostou také provize vyplácené realitním makléřům za uskutečněné prodeje. Nejméně rostly mzdy v energetice (+2,1 %).

Nejvyšší průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2026 byla jako obvykle v informačních a komunikačních činnostech (98 776 Kč), v peněžnictví a pojišťovnictví (89 091 Kč) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (87 404 kč). Nejnižší průměrná mzda byla v ubytovacích a pohostinských službách, kde i přes nárůst o 11,9 % dosáhla 30 688 Kč, podobná situace je také v zemědělství, kde i přes nárůst o 11,2 % průměrná mzda dosáhla 37 059 Kč.

U srovnání podle krajů rostly nominálně mzdy od 6,3 % do 9,8 %. Nejvíce rostly mzdy v Moravskoslezském kraji (+9,8 %), poté v Plzeňském (+8,8 %) a Pardubickém (+8,7 %). Nejméně si přilepšili zaměstnanci v Ústeckém kraji (+6,3 %). Praha stále zůstává regionem nejbohatším a průměrná mzda zde dosáhla 67 945 Kč. Nad 49 tis. Kč je průměrná mzda v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Nejnižší průměrnou mzdu pobírají zaměstnanci v Karlovarském kraji (42 391 Kč).

Vysoký růst průměrné mzdy představuje výrazné proinflační riziko. Vyšší reálné mzdy mohou podpořit spotřebu domácností a maloobchodní tržby. Růst HDP je v posledních dvou letech výrazně tažen spotřebou domácností. Avšak vyšší růst mezd tlačí na růst cen služeb a nemovitostí, se zpožděním také na růst cen nájmů, přičemž růst imputovaného nájemného se propisuje do inflace. Finanční trhy se k červnovému zasedání ČNB staví rozpolceně, přičemž 55 % sází na možné zvýšení sazeb a 45 % věří v zachování stability, stejně jako naše predikce.