Rozpočtové provizorium drží vládu na uzdě

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

Rozpočet je na tom nejlépe po dvou měsících nového roku za posledních 8 let, ale sama ministryně financí Alena Schillerová uvádí, že rozpočtové provizorium výrazně komplikuje zahajování nových akcí, ale také zvyšování „zanedbaných platů ve veřejné sféře“. To jen dokládá, že současná vláda má v záměru expanzivnější fiskální politiku. Těžko nyní soudit, zda se podaří splnit naplánovaný deficit ve výši -310 mld. Kč, ale není to vyloučené vzhledem k růstu ekonomiky a dodatečného přílivu evropských peněz, které byly alokovány již na projekty minulého roku. Otázkou nyní je výše schodku pro příští rok, kdy vládu již nebude držet na uzdě rozpočtové provizorium a sestavení rozpočtu podle aktuálního znění zákona o rozpočtové zodpovědnosti dle NRR bude takřka nereálné.

Celkový objem výdajů byl nižší přesně o 9,8 %, což v absolutním vyjádření znamená pokles o necelých 36 mld. Kč, přičemž tento vývoj byl zejména způsoben nižšími běžnými výdaji (-10,4 %, -36,2 mld. Kč). Rozpočtové provizorium, které kromě výše zmíněné limitace růstu platů, omezuje financování výzkumu, vývoje a inovací, ale také sociálních služeb či sportu. Nejvíce finančních prostředků směřuje na sociální zabezpečí a zejména tradičně na důchody. Stát na nich vyplatil o 6,1 mld. Kč více, což je o 5 % více než loni. Promítá se do toho řádná valorizace starobních důchodů, která v průměru činí 3,1 %. Ta může být ale v příštím roce vyšší, když ministr práce a sociálních věcí navrhuje návrat výpočtu důchodů o inflaci (to se nemění), ale o polovinu reálných mezd (nyní o třetinu). Společně s plánovaným návratem stropu odchodu do důchodu na 65 let to ovšem znamená, že se důchodový účet v příštích dekádách může propadnout do hlubokých deficitů, čemuž se snažily zabránit velmi podstatné parametrické změny důchodového systému předchozí vládou. Dále rozpočtové provizorium omezilo výdaje na regionální školství, konkrétně na něj bylo posláno o 5,2 mld. Kč méně než v roce 2025. Zároveň se posílalo méně peněz podnikatelům, když již nebyly kompenzovány náklady za dobu energetické krize, ale především nižší podpora výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím TAČR. Loni stát poslal kompenzaci České poště za jejich služby, což už nebyl případ tohoto roku. Méně peněz se poslalo také státním fondům včetně tolikrát zmiňovaného Státního fondu dopravní infrastruktury (-2,8 mld. Kč), ale v návrhu nového kabinetu je plánován nárůst výdajů oproti předchozímu roku. Zajímavý je pohled na kapitálové výdaje, které jsou dokonce o 2,5 % vyšší než loni, ačkoli v té době nebylo rozpočtové provizorium. Investiční projekty většinou začínají až později v průběhu roku, tudíž argumentace omezování investiční aktivity není zcela na místě a v tuto chvíli nepodvazuje ekonomický růst České republiky. To by nastalo až v případě, kdyby se rozpočtové provizorium natáhlo, ale zdá se, že vláda brzy schválí svůj rozpočet pro letošní rok.

Solidní začátek roku podtrhují příjmy státního rozpočtu, které jsou vyšší o více než 5 %, což je nárůst o téměř 16 mld. Kč. Příjmy mohly být dokonce ještě vyšší, ale změnou rozpočtového určení daní se stát vzdal části peněz ve prospěch obcí a krajů. Stát inkasoval o 7 % více než loni na daních z příjmů fyzických osob a o 6 % více na výběru pojistného, což naznačuje, že velmi solidní mzdová dynamika pokračuje i v letošním roce.

V relativním vyjádření vzrostly o více než 10 % daně z příjmů právnických osob i z příjmů fyzických osob placené poplatníky, ale vzhledem k daným termínům pro podání daňových přiznání a se splatností záloh se jedná v absolutním vyjádření o velmi nízké částky.

Naopak méně povzbudivé je inkaso daně z přidané hodnoty, které je meziročně vyšší pouze o 2 %, což by mohlo signalizovat, že ačkoli důvěra domácností je dle dostupných dat historicky nadprůměrná, jejich útraty se příliš nezvyšují. To ostatně ukázaly i výsledky maloobchodního sektoru za prosinec, které byly spíše zklamáním. 

Inkaso spotřebních daní bylo o zhruba 2 % nižší, když svou roli nejspíše sehrálo navýšení spotřební daně z lihu o 5 %, které nedonutilo v takové míře nakupovat lidi alkohol do zásoby. Zároveň dále klesá spotřeba alkoholu v ČR, ač v mezinárodním srovnání je stále nadmíru vysoká. O takřka 1 mld. Kč stát vybral na dani z minerálních olejů (+7,3 %), což je pozitivním signálem, že ekonomika šlape velmi slušně.

V tuto chvíli se nedá kvalifikovaně odpovědět na otázku, zda se nové vládě podaří splnit svůj naplánovaný rozpočet se schodkem ve výši -310 mld. Kč, který by měl projít Parlamentem během tohoto měsíce. Nicméně otázkou je již nyní, jak vláda bude hospodařit v příštím roce, přičemž sestavení rozpočtu bude podle aktuálního znění zákona o rozpočtové zodpovědnosti dle NRR takřka nereálné. Zároveň, pokud budou změkčena pravidla pro výše deficitu veřejných institucí a demontovány parametrické změny důchodového systému, finančními trhy to nemusí být vůbec pozitivně vnímáno. Nyní jsme sice hodnoceny zejména ve srovnání se zeměmi Evropské unie velmi pozitivně, ale není záhodno si s tímto postavením zahrávat.