První měsíc rozpočtového provizoria skončil kladným saldem 32,4 mld. Kč

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,8 %, +1,0 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd a platů. Do příjmů státního rozpočtu (+12,1 %, +19,6 mld. Kč) se promítá změna rozpočtového určení daní (+4,0 mld. Kč). Zvýšil se výběr pojistného (+5,8 %, +3,8 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+122,6 %, +13,3 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů právnických osob vzrostlo meziročně o 3,4 % (+0,1 mld. Kč) a jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+17,1 %, +0,1 mld. Kč), bývá plnění v prvních měsících roku nižší, což jde ruku v ruce s termíny pro podání daňových přiznání a také se splatností záloh. 

Pojistné na sociální zabezpečení v tomto roce nejvíce ovlivní zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodů sociálního pojištění u OSVČ z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Nicméně legislativní úprava od 1. 7. 2026 navrátí výši vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 a bude mít zpětný dopad na odvody uskutečněné v 1. pololetí 2026. Pojistné se meziročně zvýšilo o 5,8 % (+3,8 mld. Kč). 

Inkaso DPH (+3,9 %, +1,6 mld. Kč) pozitivně ovlivňuje růst výdajů domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,6 %, +0,9 mld. Kč) se zvýšilo zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů, zemního plynu a elektřiny.

Celkové výdaje (-13,9 %, -24,0 mld. Kč) stanovené na leden z důvodu rozpočtového provizoria byly vyčerpány na 82,0 %. Běžné výdaje (-17,6 %, -30,0 mld. Kč) byly tlumeny specifiky provizoria, které spočívají v dočasně nižší úrovni financování školství a výzkumu, vývoje a inovací. Nejvíce se na sociálních dávkách podílely výplaty důchodů (+3,1 %, +1,9 mld. Kč), které ovlivnila letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Zvýšily se výdaje na příspěvek na bydlení (+0,3 mld. Kč), nemocenské (+0,3 mld. Kč) a příspěvek na péči (+0,2 mld. Kč), dále na dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (0,2 mld. Kč). Pro novou dávku státní sociální pomoci, která od 1. 10. 2025 nahradila příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, platí do dubna tohoto roku přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,1 mld. Kč. Výplata ostatních dávek je v souladu se standardním průběhem. Meziroční pokles běžných výdajů se snížil zejména z důvodu menších neinvestičních transferů územním rozpočtům (-54,0 %, -21,1 mld. Kč).

Součástí jsou dotace regionálnímu školství ve výši 16,4 mld. Kč (-20,8 mld. Kč), které zahrnují prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Snížení běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-71,7 %, -12,1 mld. Kč) bylo ovlivněno rozpočtovým provizoriem. Vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské (+ 1,3 mld. Kč; +23,9 %). 

Deficit veřejných financí v roce 2025 dosáhl dle predikce MFČR 2 % HDP, výše zadlužení vzrostla o 1,3 p. b. na 44,6 % HDP (loni 43,9 % HDP). Absolutní zadlužení se zvýšilo o 9,0 %, což vedlo k dalšímu navýšení úrokových výdajů o 3,4 %, nicméně poměr k HDP ve výši 1,3 % zůstal od roku 2023 neměnný.

Změna dluhové kvóty v záporném vyjádření byla zaznamenána za období minulé vlády pouze v roce 2023 ve výši -0,3 p.b., tj. v tomto roce pokleslo zadlužení z 42,5 % na 42,2 % HDP. I přesto, že konsolidace veřejných financí byla pozvolná a méně ambiciózní, nepodvázala hospodářský růst. HDP v loňském roce vzrostlo podle prvního odhadu ČSÚ o 2,5 %. Investiční aktivita státu ve stejném období meziročně vzrostla o +23,5 %, tj. o 49,9 mld. Kč.

Pro rok 2026 počítá vládní návrh státního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč, což v době ekonomického růstu (predikce MFČR 2,5 % pro rok 2026) představuje krok, který bude draze vykoupen vyšší obsluhou státního dluhu a také nutnou konsolidací veřejných financí, která nás v budoucnu čeká.