Schodek státního rozpočtu překročil 170 mld. Kč

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

Příjmy vzrostly o 5,7 % (+44,4 mld. Kč). Inkaso daní, které po celý rok ovlivňuje změna RUD, se zvýšilo o 3,5 % (+12,8 mld. Kč), růst daňových výnosů se zvýšil o 9,4 % (+33,7 mld. Kč), výběr pojistného se zvýšil o 6,5 % (21,3 mld. Kč), příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů vzrostly o 24,8 % (14,1 mld. Kč). Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzrostlo díky silnému růstu mezd a platů o 7,4 % (+4,1 mld. Kč). Inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo o 13,1 % (+6,3 mld. Kč), přičemž se zde promítl vliv vyrovnání daně u části daňových subjektů. Objem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení vzrostl o 6,5 % (+21,3 mld. Kč), hlavně zásluhou růstu mezd a platů.

Růst maloobchodních tržeb se pozitivně promítá do inkasa DPH, které se vzrostlo o 4,4 % (+7,1 mld. Kč). Inkaso spotřebních a energetických daní rostlo o 3,2 % (+2,1 mld. Kč). Prozatím se neprojevuje pokles inkasa v souvislosti s prominutím části spotřební daně. Ten bude patrný vzhledem ke splatnosti daně až později.

Rozpočtu nepomůže ani to, že Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto a schválila novelu, která přinese finanční úlevu tuzemským živnostníkům. Minimální měsíční vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ se vrátí z původních 40 % na loňskou úroveň, na 35 % průměrné mzdy. Nová legislativa, která nyní míří k podpisu prezidenta, ruší opatření zavedené v rámci konsolidačního balíčku. Vzniklý přeplatek na zálohách stát podnikatelům buď přímo vrátí, nebo jim o tuto částku sníží nadcházející platby. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky je hlavním cílem tohoto kroku zastavit skokový růst povinných odvodů, podpořit drobné podnikání a ponechat lidem více peněz, které mohou investovat do sebe i do celé ekonomiky. Otázka je, do jaké míry se tento záměr potká s realitou. Odhady ukazují, že přibližně 15–25 % živnostníků, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, pracuje ve švarcsystému (cca 100 až 175 tisíc lidí). Tito pracovníci odvádí státu výrazně méně než pracovník v zaměstnaneckém poměru, přičemž tímto opatřením se nůžky ještě více rozevírají. Snížení odvodů není v souladu se stavem bilance důchodového pojištění, která je od roku 2020 v deficitu. Čistý roční výpadek z výše uvedeného opatření na příjmech na důchodové pojištění by mohl dosáhnout okolo 4,5 mld. Kč, konkrétně 3,5 mld. Kč za OSVČ, které platí minimální zálohy, a přibližně 1 mld. Kč za OSVČ, které jsou registrovány v 1. pásmu v režimu paušální daně.

Výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 % (+ 44,1 mld. Kč). Růst nejvíce ovlivnily běžné výdaje (+3,3 %, +28,9 mld. Kč), které byly taženy financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+28,7 mld. Kč). Méně se vydalo na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-10,5 mld. Kč) a provozu vysokých škol (-5,3 mld. Kč).