Deficit státního rozpočtu skočil v roce 2025 schodkem bezmála 291 mld. Kč

Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond

 

Celkové příjmy státního rozpočtu se na konci prosince meziročně zvýšily o 5,9 % (+115,7 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 9,5 % (+91,7 mld. Kč) z důvodu změny rozpočtového určení daní, výběr pojistného vzrostl o 7,1 % (+53,6 mld. Kč). Rozpočet daňových příjmů byl překročen o 1,2 % (+22,7 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+12,8 %, +16,5 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd a platů a také daňové změny účinné od roku 2024. Inkaso daně z příjmů právnických osob vzrostlo meziročně o 15,7 % (+30,1 mld. Kč), daň z neočekávaných zisků se zvýšila o +4,6 % (+1,7 mld. Kč). 

Příspěvky na sociální zabezpečení doznaly letos změn v podobě zvýšení minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných (z 30 % na 35 % průměrné mzdy) a meziročně se i díky tomu zvýšil výběr na daních o 7,5 % (+53,6 mld. Kč). V lednu byla zavedena sleva ve výši 6,5 % pro pracující důchodce (celoroční dopad necelé -4 mld. Kč). 

Inkaso DPH (+8,4 %, +32,1 mld. Kč) pozitivně po celý rok ovlivňovaly výdaje domácností a také legislativní změny (základní sazba daně 21 %, snížená 12 %). Inkaso spotřebních a energetických daní se zvýšilo zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů, zemního plynu a elektřiny (+2,4 %, +3,9 mld. Kč).

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 135,0 mld. Kč (+6,0 %), plnění dosáhlo 100,8 % rozpočtu po změnách. Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+4,2 %, +85,1 mld. Kč), tažený výdaji na financování vzdělávání (+28,1 mld. Kč), sociální věci a politiku zaměstnanosti (+23,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+12,1 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+9,7 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+7,9 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+7,7 mld. Kč), kompenzace České poště (+3,8 mld. Kč). Výplaty důchodů na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách vzrostly o 0,8 % (+5,9 mld. Kč). Dynamiku snižoval konec pomoci státu s vysokými cenami energií (-8,8 mld. Kč) a transfery státním fondům (-6,3 mld. Kč). Investiční aktivita státu se meziročně zvýšila o 49,9 mld. Kč (+23,5 %).

Konsolidace veřejných financí v roce 2025 své výsledky přinesla, její tempo bylo pozvolné a zároveň nepodvázala ekonomický růst. Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podporoval po celý rok růst mezd, zvýšilo se také inkaso daně z příjmů právnických osob, které těží od roku 2024 z nárůst sazby daně z příjmu z 19 % na 21 %. Pozitivně na státní kasu působily také příjmy z DPH, které podpořil nárůst tržeb maloobchodu. Podíl státního dluhu na HDP vzrostl na 43,2 %. Historická paměť Česka ukazuje, že ze státních dluhů nelze vyrůst. Zadlužení není nasměrováno do produktivních investic a výrobních kapacit. Je vhodné hledat úspory v běžných výdajích, nikoli v investicích, a to se bývalé vládě přeci jen podařilo.  Investice státu zůstaly vyšší, vztaženo k podílu na HDP, což se ukázalo jako dobrá strategie. Celkové výdaje na investice dosáhly 262,4 mld. Kč. Celkové výdaje na obranu 171,7 mld. Kč, představují 2,02 % HDP. 

Česká republika na začátku ledna vstoupila do rozpočtového provizoria, kdy vláda může utratit maximálně jednu dvanáctinu předchozího rozpočtu každý měsíc.

Historicky nejvyšší schodky vykázala Česká republika v době pandemie COVID-19. V roce 2021 to bylo rekordních 419,7 mld. Kč, 367,4 mld. Kč v roce 2020 a 360,4 mld. Kč v roce 2022.