
Schodek státního rozpočtu po třech měsících dosáhl 27,6 mld. Kč, meziročně si polepšil o 63,6 mld. Kč. V prvním kvartále tohoto roku výdaje brzdilo rozpočtové provizorium, výdaje jsou tak meziročně nižší o -8 % (v lednu -14 %, v únoru -10 %).
Saldo státního rozpočtu (mld. Kč)

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Kumulované výdaje státního rozpočtu v daném období

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Kumulované kapitálové výdaje

Zdroj: Raiffeisenbank, Macrobond
Na výdajové straně jsou objemově nejvýraznější sociální dávky (+5,2 %, +12,0 mld. Kč), z nichž tvoří nejvíce výplaty důchodů (+5,1 %, +9,2 mld. Kč). Letos se zvýšil starobní důchod řádnou valorizací o 3,1 %. Podpory v nezaměstnanosti vzrostly o 1,2 mld. Kč, zvýšilo se nemocenské (+0,9 mld. Kč) a příspěvek na péči (+0,7 mld. Kč). Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vzrostly o 11,2 mld. Kč (+85,2 %), kdy bylo nutné doplatit určitý objem finančních prostředků. Měsíční platba za státní pojištěnce vzrostla o 2,9 %, objem vyplacených finančních prostředků se zvýšil o 2,3 % (+0,9 mld. Kč).
Příjmy vzrostly o 3,9 % díky vyššímu meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného (+15,2 mld. Kč) a meziročně vyšším příjmům z EU (+7,2 mld. Kč). Inkaso daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vzrostlo o 2,4 mld. Kč (+7,2 %) z důvodu růstu mezd a platů a také úpravou zdanění některých nepeněžních benefitů. Inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo o 6,4 mld. Kč (+15,2 %), což bylo způsobeno splatností první čtvrtletní zálohy. Objem pojistného vzrostl o 6,6 % z důvodu růstu platů. Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ se od počátku roku navýšily z 25 % na 40 % průměrné mzdy, avšak je navržena legislativní úprava, na základě které se od 1. července vrátí vyměřovací základ na úroveň roku 2025 a zároveň bude mít toto opatření zpětný dopad. Výdaje domácností zvyšují inkaso DPH (+2,5 %, +2,3 mld. Kč). Inkaso spotřebních a energetických daní meziročně pokleslo o -0,4 mld. Kč (-1,1 %) z důvodu předzásobení tabákových produktů.
Jak jsme již upozorňovali, rozpočet s deficitem ve výši 310 mld. Kč není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Hotovostní deficit by dle tohoto zákona neměl překročit 246 mld. Kč, včetně výdajů na obranu. Státní rozpočet nemá krytí v příjmech ani v povoleném strukturálním schodku pro 64 mld. Kč. Efekt konsolidace minulé vlády se postupně vyčerpá a sestavit rozpočet na rok 2027 bude obtížné. Automaticky valorizované výdaje narůstají, důchodový účet se vyvíjí nepříznivě, celé situaci by nepomohl ani plánovaný návrat důchodového stropu na 65 let. Rostou platby za státní pojištěnce i sociální dávky navázané na životní minimum. Výdajové straně státního rozpočtu nepomůže ani zvýšení platů ve veřejné sféře (od 1. 4. 2026 +10 %). Podle našeho nejnovějšího odhadu dluh sektoru vládních institucí v roce 2026 dosáhne 45,8 % HDP, saldo veřejných rozpočtů -3,0 % HDP.
Příjmy do státního rozpočtu se zvyšují z důvodu příznivého růstu ekonomiky, na kterou prozatím válka na Blízkém východě nedoléhá. Avšak náš scénář delšího konfliktu předpokládá, že HDP v letošním roce poroste pouze o 1,4 % (MF predikuje 2,6 %). Pokud by se naplnil náš nepříznivý scénář, znamenalo by to nižší příjmy do státního rozpočtu.
Inflace by měla vzrůst na 2,6 % (MF predikuje 2,1 %), očekáváme také nižší růst reálných mezd, a v tomto důsledku nižší spotřebu domácností. To jde ruku v ruce s nižším výběrem DPH. Na druhé straně vyšší ceny pohonných hmot výběr podpoří. Zároveň ale náš scénář počítá s nárůstem podílu nezaměstnaných osob z 4,8 % na 5,2 %, což zvýší výdaje na výplatu podpor v nezaměstnanosti, které jsou jedny z nejvyšších v celé historii Česka.
.
Kumulované plnění státního rozpočtu v daném období (v mld. Kč)
| Aktuální | Předchozí | % r/r | |
| Celkové příjmy | 495,0 | 476,4 | 3,9 |
| Celkové výdaje | 522,6 | 567,6 | -7,9 |
| Saldo | -27,6 | -91,2 |
Zdroj dat: Raiffeisenbank a.s., Macrobond
.