Davos s mnoha “D”: De-risking, Dezorientace, Defragmentace, Diversifikace, Demokratizace AI…

Hlavní posun Davosu je jasný: nejde o rozpad globalizace, ale o řízení rizik napříč společností a ekonomikou.
De-risking se dnes netýká jen výroby a obchodu, ale celé ekonomické architektury:

• energií
• potravin
• kritických surovin
• výrobních řetězců
• financí a kapitálu

Cíl? Strategická autonomie bez izolace. Firmy i státy si uvědomují, že finanční závislost je stejně riziková jako energetická či obchodní. Finance se stávají součástí geopolitiky. Musíme zkracovat reakční dobu.

Vlády jako ekonomičtí „super-aktéři“

Role státu se definitivně změnila. Vlády dnes: alokují kapitál, (de)formují trhy, spolurozhodují o investičních tocích. Pohybujeme se na příliš ostré hraně mezi státním kapitalismem a permanentním krizovým management.
Pro byznys to znamená: (bohužel) více regulace, více pobídek, více nejistoty, větší stát → ale i více příležitostí pro ty, kdo se umí adaptovat.

Evropa: jednota místo fragmentace

Evropský vzkaz z Davosu byl až překvapivě sebekritický:

• Evropa potřebuje méně vnitřních bariér a více jednoty.
• Odlehčit regulační zátěž, zrychlit rozhodování.
• Klíčové téma: společný kapitálový trh.

Bez hlubší integrace kapitálu: nebude financování transformace, nebude konkurenceschopnost, nebude strategická autonomie. Unie kapitálových trhů (CMU) není technický detail. Je to strategická nutnost.

AI: mezi Davosem 2025 a 2026 zásadní zlom

V roce 2025 byla AI hlavně transformační silou. V roce 2026 už zní jiná otázka: Jak AI implementovat ve velkém makro (ekonomickém) měřítku – bezpečně, efektivně a systémově?
Diskuse se přesunula:

• z experimentů → do core procesů,
• z pilotů → do makroekonomických dopadů,
• z hype → do governance, infrastruktury a produktivity.

AI už není „tech story“. Je to makroekonomická proměnná.

Zdroj foto: © European Union, 2026, licensed under CC BY 4.0